Padesát dní po Velikonocích přicházejí Svatodušní svátky, takzvané letnice. Protože Velikonoce jsou pohyblivé svátky, tak i letnice nemají v kalendáři pevné datum. Letos vychází hlavní svátek letnic Boží hod na neděli 19. května. Z církevního pohledu jsou Letnice vzpomínkou na okamžik, kdy byl na apoštoly seslán Duch svatý - tento den je také považován za počátek církve - apoštolové začali mluvit různými jazyky a mohli tak šířit víru do různých koutů světa.
Historicky se letnice slavily v takzvaném oktávu - osm dní od neděle do neděle. Ještě v první republice bylo zvykem slavit letnice dva dny, v neděli a v pondělí, což dodnes v mnohých zemích přetrvalo - z našich sousedů v Rakousku a Německu.
Napečte Boží milosti
Při oslavě Nanebevstoupení Páně (deset dní před letnicemi, letos 9. května) bývalo v českých zemích obvyklé v kostele vytahovat vzhůru sochu či obraz Ježíše otvorem v kostelní klenbě. Jako symbol požehnání se pak na věřící sypalo obilí, květiny, ovoce a svaté obrázky. „Ve středočeských Skramníkách vymyslel v době baroka zdejší farář i drobné sladké pečivo, které se též používalo k sypání shůry - jde o takzvané boží milosti,“ říká Vladimír Rišlink, ředitel Regionálního muzea v Kolíně. Boží milosti se smažily i o masopustu, Velikonocích, posvícení a pochopitelně i o letnicích… Toto pečivo má nesčetně podob jak ve využití, tak ve tvaru. Kromě obdélníčků s jedním či více průřezy, spirál a provlečených uzlíků se můžeme setkat také s tvary jednoduchých květů či růžiček skládaných ze tří vrstev vypíchaného těsta - šlo o takzvané svatodušní růžinky.
Tip: Smíchejte 260 g hladké mouky, 5 žloutků, 80 ml šlehačky, 2 lžíce rumu, pálenky či bílého vína, 1 lžíci cukru, trochu citronové kůry a špetku soli. Zpracujte hladké těsto a dejte ho na půl hodiny odpočinout do chladu. Pak vyválejte plát, vykrajujte kolečka či složte tři na sebe od nejmenších po největší, mezi vrstvami vždy střed trošku potřete bílkem. Uprostřed udělejte důlek (prstem, obrácenou stranou měchačky či vidličkou) - kytičky se spojí a rozevřou. Smažte ve vrstvě rozpáleného oleje nejprve vrchem dolů, po osmažení růžinky obalte ještě teplé v moučkovém cukru.
Ozdobte obydlí holubičkami
Bylo běžné, že lidé zdobili světnice lipovými nebo březovými větvičkami - dávaly se za křížky či za obrázky svatých. Důvodem bylo, aby měl Duch svatý kam usednout, až stavení navštíví v podobě holubice.
Holubičky se symbolicky zavěšovaly nad stolem. Zhotovovaly se buď štípáním ze dřeva, nebo z vaječných vejdumků a ozdobně skládaného papíru. Ta druhá varianta je jednodušší a zvládnete ji i sami doma podle našeho návodu.
Tip: Vajíčko opatrně vyfoukněte. Vrtáčkem či ostrým nožem udělejte proti sobě otvory po boku. Z hedvábného papíru poskládejte „harmoniku“ na křídla a ocas holubičky. Opatrně harmonilu protáhněte bočními otvory a pak rozevřete do vějíře - vzniknou křídla. Ocas holubice je vějířek zastrčený do otvoru ve špici vajíčka. Hlavičku můžete vystřihnout z papíru nebo třeba využít kuličku, kterou uděláte z papírové hmoty nebo koupíte ve výtvarných potřebách či galanterii. Pak už stačí domalovat očka, dolepit zobáček a zavěsit.
Vydejte se na obchůzku
Letnice jsou také časem veselí a zábavy. Ve vsi se konaly různé lidové hry - měly různou krajovou podobu - v českých zemích mívaly podobu hry na krále. O Svatodušním pondělí obcházeli svobodní mládenci domy, v nichž přebývaly svobodné dívky. „Průvod v čele s „králem“ tvořili hudebníci a mládenci ustrojení do oblečení se zelenými ratolestmi, květy a z kůry ze stromů, která měla imitovat rytířskou zbroj. Do stavení přinášeli chlapci malou ozdobenou májku, připevněnou na dřevěném talíři, do něhož za tanec s dívkami vybírali peníze. Od hospodáře někdy odměnou dostávali také obilí nebo různé potraviny. Pohoštěni byli pivem, kořalkou a koláči,“ popisuje obyčej historik Rišlink.
Po obchůzce celé vesnice průvod vrcholil na návsi divadelně komponovanou „hrou na království“, při níž se nešetřilo vtipnými poznámkami na adresu vesničanů a při níž král obvykle přišel (symbolicky!) o hlavu. Závěr patřil taneční zábavě v hostinci.
Tip: Králenské obchůzky v Čechách běžně nepotkáte, na Moravě se však dochoval zvyk Jízdy králů. Je to obřadní objíždka na koních, král je v její podobě převlečen do ženských šatů. Tento lidový zvyk je zapsaný i do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Letos se na jízdu králů můžete vypravit například 19. května do Kunovic či o týden později do Vlčnova.
Vyčistěte studánky
Na konci svatodušních svátků se otevíraly studánky. To byl zvyk, který náležel mladým děvčatům - bylo prý totiž nutné, aby obřad prováděla nevinná panna. Dívka (zvaná Královna) vstoupila do studánky či před ní poklekla na rozprostřený šátek a vylévala vodu do čtyř světových stran. Říkaly se u toho různé říkanky, například „ Teč vodičko čistá, do všech čtyřech stran, od větrů a nesnází, studánko nás chraň. Teč vodičko čistá, do všech čtyřech stran, od sucha a hladu, studánko, nás chraň,“ nebo více religiózní „Svatá Maria, přispěj nám, tichý deštíček, vypros nám, zavlaž obilíčko. Kristova matičko. Tys naše matička milostivá, vypros nám deštíček, ó Maria.“ Cíl byl jasný - bylo potřeba přivolat déšť na vzcházející osení.
Královna také nabrala hrst loňského listí, hodila je za sebe a zaháněla všechno zlé říkáním „Zlý moci zaháním, nemoci vyháním.“ Vyčištěnou studánku dívky zdobily věncem z květů.
Tip: Čistá voda a studánky si zaslouží naši pozornost, i když je zrovna nebudeme prosit o deštík na obilí. Existuje Národní registr pramenů a studánek, najdete ho na webu https://www.estudanky.eu/ a je veřejně přístupný. Můžete si tak vyhledat studánku v okolí a jít zkontrolovat, zda je v pořádku a vyčištěná, případně jí pomoci sami.
Chraňte si májku
Ke svatodušním svátkům patřilo stavění májí. Novodobě se ten zvyk přenesl už na začátek května, ale původně patřil právě k letnicím. Hlavními aktéry byli v první fázi obyčeje opět svobodní mládenci. Na návsi stavěli vysoké ozdobené máje, malé májky pak připravovali pod okny dívek. Májka na návsi byla ze stálezeleného stromu - jehličnanu, májky, které se stavěly pod okna dívkám na vdávání, byly březové.
Velkou májku chlapci pečlivě střežili - její případné poškození a krádež vršku mládenci ze sousedních vesnic by totiž byla velkou potupou. Období zvýšené ostrahy trvalo obvykle tři noci - později už bylo poškození májky odsuzováno jen jako vandalismus.
Stejně jako vztyčení máje bylo i její kácení slavnostní. Protože májka už tou dobou bývala suchá, říkalo se akci „suché máje“. Mladí chlapci však u ní už neměli své místo, tato slavnost byla určena výhradně ženatým a vdaným. Součástí bývaly soutěže o láhev alkoholu, která byla již od vztyčení na vršku máje zavěšená. Dřevo z kmene máje se pak vydražilo mezi sousedy a z výnosu této dražby se zaplatila následná zábava v hospodě.
Velikonoce, Vánoce, letnice Čeština je ve věci malých a velkých písmen komplikovaná. Vánoce a Velikonoce například podle pravidel píšeme s velkým počátečním písmenem, letnice nikoli. Ale historicky to tak nebylo. Velké písmeno ve slově Vánoce a Velikonoce je závazné od roku 1993, kdy proběhla pravopisná reforma. A letnice, v té době již opomenuté svátky (i proto, že předchozím režimem úspěšně potlačované), byly opomenuty i pravopisně, ač svým významem stály v minulosti Vánocům i Velikonocům po boku. |
Máte letnice? A mohla bych je vidět? Chcete zažít atmosféru svatodušních svátků na české vesnici 19. století? Přijměte pozvání do kouřimského skanzenu. Národopisný pořad představí komentované prohlídky, rekonstrukci tradičních obchůzek, výrobu holubiček, aktivity pro děti i dospělé a nabídne i stylové občerstvení. 19. května 2024 10:00 až 17:00 |
