Co to vlastně znamená, když se řekne umělá inteligence?
Inteligence jako taková je schopnost poznávat, chápat a rozlišovat. Umožňuje nám myslet, učit se a adaptovat se na podmínky, situace a prostředí. Jedná se o zpracování informací, které získáváme smysly a zpracováváme mozkem.
Zatímco lidský mozek je autentický, umělé systémy pracují se vstupy ze strojového učení, tedy z dat a postupů, které v podobě tzv. algoritmů do zařízení vkládá člověk. AI tak do jisté míry úspěšnosti napodobuje lidský intelekt a lidské způsoby. Stroj následně plní úkoly, které jsou po něm požadovány konkrétním zadáním. Cílem je se v této oblasti zlepšovat, nebo-li učit se. Výpočetní technika toto dělá neuvěřitelně efektivně a z obrovského množství dostupných dat, které má najednou k dispozici. Na rozdíl od člověka tak dokáže vyprodukovat výstupy překvapivě rychle a přesně.
V jakých formách a oblastech ji používáme?
Umělou inteligenci lze uplatnit všude, kde je možné nebo potřebné zpracovávat data. Popularita, které se těší v současné době, spočívá hlavně v tom, že AI pronikla z vědeckých laboratoří a průmyslových procesů do řady běžných lidských činností a veřejnost ji prostřednictvím různých platforem mohla začít aktivně využívat. Můžeme s ní například generovat texty, upravovat fotografie nebo vytvářet obrazy, ať už na počítači nebo v mobilním telefonu. Nesmíme také zapomínat na obrovský potenciál, který má AI ve spojení s rychlými sítěmi nové generace pro průmyslová odvětví, zdravotnictví, dopravu atd.
Představuje AI tedy spíše příležitost, nebo také riziko?
Nová technologie je vždy příležitost. Rozdělávání ohně, spalovací motor, dynamit, radioaktivita, to vše byly objevy, které lidstvo posunuly dopředu a které lidé dokázali velmi kreativně využít i zneužít. Každopádně umělá inteligence už součástí našich životů je a její význam bude jen stoupat. Řada z nás už nyní diskutuje s chatboty na bázi umělé inteligence, které umí řešit problémy zákazníků po internetu nebo telefonu. Používáme textové překladače, hrajeme šachy proti počítači. Nebo máme v telefonu Siri, v domácnosti Alexu. Právě tady už je ale potřeba zbystřit a musíme si být vědomi toho, že někdo získává, zpracovává a uchovává naše data. Jde o naše soukromí.
Je tedy vůbec správné, aby k AI měly přístup děti?
Předně je potřeba říci, že děti by s AI pracovat rozhodně měly, stejně tak jako dospělí a zejména pedagogové. Děti ovšem vždy s vědomím a souhlasem rodičů. Je nutné je s technologií seznámit a pravidelně ukazovat, jak ji používat bezpečně a prospěšně. AI může dětem pomáhat při rozvoji kreativity, jejich digitálních schopností i kritického myšlení. Lidé se musí naučit úkolovat umělou inteligenci tak, aby plnila jejich zadání, což není úplně snadné, ale děti to se svou fantazií mohou zvládat lépe než dospělí. Ideální je, aby se s AI seznamovali rodiče a děti společně a společně objevovali příležitosti i hrozby. Proto i zde platí pravidla pro digitální rodiče, která představujeme v rámci našeho projektu Huawei #vbezpečí.
Na co si rodiče musí především dát pozor?
Pomocí volně dostupných nástrojů umělé inteligence lze například vytvářet pornografický obsah, což je aktuálně velmi problematický fenomén. Obětí se může stát každý, jehož fotku má útočník k dispozici – tedy i děti. Pravost obrázku může stěží rozeznat i odborník a tato obtížně zpochybnitelná autetičnost je největším nebezpečím. Umělá inteligence se navíc bleskově zdokonaluje, proniká do videí, hlasových programů. Může se tak stát, že v následujících letech budou muset rodiče či děti rafinovaně ověřovat, zda tvář a hlas na obrazovce patří opravdu tomu, koho vidí a slyší. Správný digitální rodič to určitě zvládne a postará se o to, aby byly jeho děti #vbezpečí.
PAVEL KOŠEK, garant projektu #vbezpeci ve společnosti Huawei
