VŠE ZAČALO SNOWBOARDEM
Narodil jsem se a vyrostl v Žacléři, v malém městečku v Krkonoších, kde jsem svůj volný čas v zimě trávil převážně na vleku jízdou na lyžích. I když jsem nikdy nezávodil, lyžování mě vždy velmi bavilo a lyžuji myslím dost dobře.
Jak však doba plynula, zimní sporty se rozšířily i o snowboarding a protože rád zkouším nové věci, jízda na snowboardu mně přirozeně velmi zajímala. V tehdejší době ovšem nebylo běžné jít si do obchodu koupit snowboard, natož aby byl nějaký výběr. Jelikož jsem odjakživa manuálně dost zručný a spoustu věcí si dovedu vyrobit sám, napadlo mě, že bych si zkusil vyrobit i svůj první snowboard.
TĚŽKÉ ZAČÁTKY
Žacléř býval hornickým městečkem, a tak bylo téměř jasné, že když jsem se rozhodoval kam dál po základní škole, vydám se tímto směrem. Vystudoval jsem hornické učiliště v Malých Svatoňovicích, obor „opravář důlních strojů a zařízení“. Předpokládal jsem, že celý život strávím na šachtě. Jenže v souvislosti s připravovanou liberalizací cen uhlí a ztrátou konkurenceschopnosti byla těžba k 31. 12. 1992 ukončena. Šachta fungovala pak ještě půl roku v likvidaci, ale co potom?
V té době jsem stavěl dům, doma měl manželku, dvouletou dceru a další dceru na cestě. Zhruba v této době jsem si vyráběl i svůj první snowboard. Výroba však byla, jak se říká „vaření z vody“. Nikdy jsem se nebyl podívat v žádné firmě, ve které by se vyráběly lyže nebo snowboardy, a tak jsem začal metodou „pokus omyl“. První výrobky sice nebyly dokonalé, ale i tak po mně chtěl najednou snowboard jeden známý, pak další, a tak přišel i nápad, začít se výrobou snowboardů živit. Nějak jsem se o rodinu postarat musel. Nejhorší však je, že na vás s jakýmkoliv novým výrobkem nikdo nikde nečeká, a tak prvotní nadšení brzy vystřídalo vystřízlivění.
Začátky byly velmi těžké. Ani jsem nevěděl, jak vůbec mají vypadat stroje, ve kterých se snowboardy a později i lyže dělají. Naštěstí mám dobré technické myšlení i manuální zručnost, a tak jsem si nástroje a stroje na výrobu začal postupně vyrábět sám a sám jsem přicházel i na to, jakým způsobem by se lyže a snowboardy asi tak měly vyrábět. Dnes vypadá všechno jednoduše, ale už jen zjistit, jak má vlastně vypadat třeba i obyčejná forma na lyže a snowboardy, když jste ji nikdy neviděli, není snadné.
Všechno jsem dělal ručně. Nejdřív jsem začal tím, že jsem si lyži nebo snowboard nakreslil na plech, poté pilkou vyřízl nakreslený tvar a takhle se postupně dopracoval k jakési formě. Ale to jsem samozřejmě ani nevěděl, jestli se lyže v takových formách vůbec dělají. Navíc jsem měl ze začátku velmi málo peněz, a tak jsem se musel pustit i do výroby prvních strojů. Jsem důlní zámečník, umím svářet a dělat se železem, ale jak vyrobit třeba takový lis, když ani nevíte, jak by měl vypadat? Naštěstí musím říct, že stroje, které jsem tehdy sestrojil, vždy velmi dobře fungovaly a v podstatě fungují dodnes.
Poslední naděje
Úplné začátky v září 1993 byly velmi těžké. Sotva jsem po čtyřech letech každodenní práce dokončil svépomocí stavěný rodinný dům a s rodinou se do něj nastěhoval, vzal jsem si na začátek podnikání první úvěr, a právě zkolaudovaným domem jsem ručil bance. V této době jsem se také dohodl na spolupráci s kamarádem, který byl zase dobrý designér. Bohužel po první neúspěšné zimní sezoně a utracení celého úvěru můj „společník“ zmizel a mně zbyly jen dluhy u mé banky a také první velmi negativní zkušenost z podnikání.
Šel jsem tedy na banku znovu a vzal si úvěr další, tentokrát ale s předsevzetím, že udělám cokoli, aby se situace z minulé zimy už nikdy neopakovala. Ten rok jsem pracoval každý den včetně víkendů kolem dvaceti hodin denně a na jaře příštího roku jsem byl sice bez peněz, ale dokázal jsem splatit jak nový jednoletý úvěr, tak i část staršího úvěru.
Povzbuzen touto situací a s novým elánem jsem se setkal s člověkem, který se snowboardy již delší dobu obchodoval a objednal si u mne 800 ks prken. S touto objednávkou jsem šel na svou banku pro další úvěr. Abych mohl zakázku vůbec vyrobit, musel jsem mít prostředky jak na materiál, tak i na první zaměstnance. Vzal jsem si tedy pro mě tehdy téměř nepředstavitelný úvěr jeden milión korun. S vypětím všech sil jsme tehdy skutečně těch 800 ks snowboardů vyrobili, zákazník si je odvezl …. ale nikdy nezaplatil. Dnes jen těžko chápu, jak jsem mohl tehdy být tak naivní a důvěřivý.
V té době jsem byl skutečně na dně fyzicky, ale především psychicky. Bez peněz, bez sebevědomí, s ohromnými dluhy, s manželkou a dvěma malými dcerami, sotva nastěhovaní v rodinném domku, který nám banka pravděpodobně sebere a prodá k uspokojení svých pohledávek….
Když už jsem opravdu nevěděl jak dál, vylezla z faxu poptávka od jedné rakouské firmy na sto snowboardů.
Měli jsme se potkat v nějakém hotelu v Novém Městě na Moravě v 11 hodin večer. Vzal jsem poslední peníze, co jsem měl, přibral tlumočníka a vyrazili jsme na tříhodinovou cestu. Od devíti hodin jsme čekali až do jedné hodiny ráno, ale nikdo nepřišel. Zvedli jsme se k odchodu a já ztratil i poslední zbytky naděje. Cestou k autu jsme ale viděli přijet na druhý konec parkoviště vozidlo a člověk, který z něho vystoupil, šel do hotelu. Přejeli jsme tedy ještě před odjezdem kouknout na registrační značku a byla skutečně rakouská. Vrátili jsme se tedy ještě jednou zpět na recepci …. a byl to skutečně člověk, se kterým jsme se měli setkat. Jednali jsme do tří hodin ráno a dohodli se na výrobě sta kusů snowboardů.
Jel jsme domů s pocitem, že se konečně blýská na lepší časy. Jenže dluhy, které jsem měl, byly velké a z čeho nakoupit materiál na výrobu dalších sta snowboardů? Šel jsem tedy znovu do banky, zažádat o další úvěr. Tam si nejdřív mysleli, že si z nich už asi dělám legraci, ale pro mě to byla poslední naděje. Vysvětlil jsem jim, že pokud mi půjčí další peníze, je velká šance, že jim dluhy splatím, pokud ne, pravděpodobně se tak nestane, protože je prostě nemám.
Nakonec jsme se dohodli a já odcházel s novým úvěrem. Zakázku pro rakouskou firmu jsme udělali, a nakonec jsme pro ně začali i pravidelně vyrábět. Dluhy jsem během několika let splatil a mohl jsem se pomalu začít věnovat dalšímu rozvoji firmy.
Stavba nové haly a první lyže značky LUSTi
Začalo se nám docela dařit a díky dobré kvalitě našich výrobků jsme měli i dost zakázek od rakouského partnera. I když to byly jen snowboardy a krátké lyže do 100 cm, které jsme díky opravdu nízké ceně vyráběli s velmi malým ziskem, byla to díky větším objemům práce celkem zajímavá … a svým způsobem (díky jednomu odběrateli) i poměrně jednoduchá. Nabízela se i otázka, zda naši spolupráci neposunout na další úroveň a nezaložit společnou firmu. Nakonec jsme oba dospěli k názoru, že společná firma bude vzájemně výhodná … my získáme záruku stálého odběru a rakouská firma GASPO zase záruku kvalitního dodavatele svých výrobků. Tak vznikla 21. 6. 2000 firma GALUS Industries s.r.o. (GAspo LUStinec) …. když na to koukám zpětně, tak to byl pro oba výhodný „sňatek z rozumu“. Po založení firmy jsme si hned v roce 2000 vzali na firmu GALUS úvěr a nechali postavit zcela novou výrobní halu … a já jsem chtěl do nabídky výrobků nového partnera pod jeho značkou GPO dát i delší lyže, s jejichž vývojem jsem začal ještě před založením nové společnosti. Měl jsem vizi vyrábět sandvichové lyže špičkové kvality. Bohužel se GPO zaměřovalo na co nejlevnější lyže ve velkých výrobních objemech a dražší lyže se do jejich prodejního schématu nehodily. Nechtěl jsem se však výroby těchto kvalitních lyží vzdát a pokračoval jsem ve vývoji dál. Byly to lyže bez jakéhokoliv designu, loga či značky, prostě jen jednobarevné, holé lyže. Na sjezdovce byly odlišné a budily značný zájem. Jelikož je vlastnili převážně mí známí, neřekl jim nikdo jinak než „Lušťovky“ podle mého příjmení. To byl už jen krůček k současnému názvu LUSTi. V té době mě také oslovil trenér Filip Marek, jehož dcera závodila a on chtěl, aby závodila právě na českých lyžích LUSTi. Navíc i moje dvě dcery se lyžování věnovaly závodně, tak proč by nejezdily na mých lyžích.
Vždycky jsem chtěl hlavně pro české lyžaře dělat co nejkvalitnější lyže a prodávat je za co nejnižší cenu. Vyráběli jsme tedy klasické poctivé sandwichové lyže, s konstrukcí, jakou měly a mají závodní lyže světových značek, což znamená, že tam, kde má být dřevo, je prostě dřevo, tam, kde má být titanal, je titanal - lyže nejsou „ošizené“ a nepotřebují žádné nesmyslné ozdoby, které jen podporují marketing. Zvolená cesta se osvědčila. V té době si lyže nové a neznámé značky kupovali především výborní lyžaři kvůli jejich jízdním vlastnostem, což se ukázalo jako jedna z nejlepších reklam. V záplavě neustálého rozšiřování sortimentu a velkého objemu práce, kdy nezbýval čas na žádný marketing, se ukázalo, že nejlepší reklamou je spokojenost zákazníků, kteří povědomí o nové značce šíří dál na sjezdovkách mezi lyžařskou populací.
Nová tvář LUSTi
Velký problém našich lyží zpočátku představoval design. Sehnat designéra, který bude schopný a ochotný hledat společnou cestu při vytváření vzhledu našich výrobků, se ukázalo jako téměř nesmyslná věc. Většina grafiků nabízela designy zcela odlišné od mé představy, a i přes mé připomínky nebyli schopni vytvořit designy použitelné na naše lyže.
V roce 2013 si u nás nechal vyrobit lyže s vlastním designem p. Jiří Prokopec (v té době grafik známé oděvní firmy) … a lyže byly z mého pohledu krásné a téměř dokonalé. Slovo dalo slovo a Jirka s námi od té doby spolupracuje. Musím uznat, že tato spolupráce posunula naše výrobky na zcela novou úroveň. Jirka dal lyžím zcela novou tvář, sjednotil styl, dal lyžím barvy a písma, které symbolizovali razantnost, čistotu, jednoduchost a moderní styl …. prostě do sebe najednou vše zapadlo.
Celá kolekce LUSTi je od té doby i po designové stránce velmi ucelená a naše lyže jsou poznat na první pohled.
V dnešní době dosahuje produkce firmy LUSTi cca 6000 párů lyží ročně. Výroba se orientuje převážně na sjezdové lyže, naše nabídka je velmi široká, najdete v ní mimo běžek snad všechny možné typy lyží ….od lyží splňující „závodní“ předpisy FIS přes výkonostní lyže na upravenou sjezdovku, univerzální allmoutainy, freestlové a freeridové lyže až po turistické i závodní „skialpy“.
Vyrábíme ale i velmi kvalitní snowboardy, jak freestylové a freeridové do parků i volného terénu, tak i závodní „slalomáky“ a freecarvy určené na upravenou sjezdovku a závody ve slalomu a obřím slalomu.
Máme v nabídce samozřejmě i sortiment výrobků určených na léto. Jedná se o několik modelů longboardů, wakeboardů a kitů. Díky velké vytíženosti s výrobky na zimu se bohužel tomuto segmentu nemůžeme moc věnovat … zatím je z toho tedy víceméně zakázková výroba malých sérií.
Co dál?
Samozřejmě neustále rozšiřujeme a obměňujeme sortiment lyží a snowboardů. Nákupem nových strojů se snažíme zdokonalovat výrobní postupy a tím i posouvat kvalitu našich výrobků dál.
S novými stroji a CNC obráběcími centry jsme však narazili na nový problém – katastrofální nedostatek místa.
Proto jsme v roce 2022 (po dvou letech poznamenaných covidem) začali s výstavbou nové haly určené k dokončování, výstupní kontrole, montáži vázání, skladování a následné expedici našich výrobků. Novou halu bychom měli začít užívat v první polovině roku 2024.
