Ve funkci předsedy představenstva společnosti Industry Servis ZK, a. s., jste zhruba měsíc. Rozhodoval jste se dlouho, zda nabídku přijmout?
Pracoval jsem ve státní správě, samosprávě i v byznyse, byl jsem starostou Chropyně, ředitelem UZSVM a ekonomickým náměstkem na Státním intervenčním zemědělském fondu v Praze a předsedou představenstva akciové společnosti - ze všech těchto důvodů mi nabídka dávala smysl. Na této pozici se musí snoubit řada erudic. Spolupracujete totiž se Zlínským krajem, městy, ministerstvy, státními úřady a obchodními partnery. Říkal jsem si, že mám na základě dlouholetých zkušeností předpoklady a zároveň, že je to výzva, která mě bude bavit. Rozhodnutí pak bylo jednoduché.
Jaká je současná pozice Zóny a tedy i vaše „startovací pozice“?
Zóna byla dlouhodobě, de facto od svého založení, terčem různých typů kritiky. Osobně jsem říkal, že je to krok dopředu. Je třeba si uvědomit, že je to naděje pro udržení konkurenceschopnosti našeho kraje. Neustále slyším nářky, že lidé a firmy odcházejí, nemají tady uplatnění, ztrácíme konkurenceschopnost a atraktivitu. Ale toto je přece jasný počin, jak tomu zamezit, zajistit rozvoj, pracovní příležitosti, být vidět na mapě byznysu a krajů. Neztrácet mladé vzdělané lidi.
Jaký je reálný stav Zóny z hlediska fungování firem a jejich výstavby?
Poslední roky vedení Zóny rozhýbalo menší firmy, které se tady začaly etablovat. Devět tady funguje, dalších pět připravuje výstavbu, s cca 20 jednáme. Je to mix firem výrobních i obchodních. Z hlediska počtů firem je to dobrý základ pro to stavění jakési „pyramidy Zóny“. Ve spodním patře je větší počet malých firem, ve druhém třeba čtyři střední firmy a na vrcholu i dvě strategické firmy.
Ač to tedy pro některé nevypadá, část Zóny se dynamicky rozvíjí?
Z pohledu malých firem to určitě platí. Mimo jiné dokázaly, samozřejmě s podporou profesionálního týmu Zóny, že se tady dá podle všech pravidel stavět a normálně fungovat. Není to lehké, je to mnoho jednání a hodně sofistikovaná činnost, ale vede k funkčnímu cíli. Až území zaplníme, malé firmy z toho budou ještě více profitovat.
Dlouhodobě se však nedaří najít strategického partnera, co s tím?
To je zatím neúspěch, strategický investor by měl být srdcem Zóny. Společně s krajem, který je majitelem, s Ministerstvem průmyslu a obchodu jako gestorem, s municipalitou v okolí a dalšími orgány jednáme o tom, jak by měl takový investor vypadat. Můj cíl je sehnat partnera, který zde umístí investici s vysokou přidanou hodnotou.
Jak jednání o vstupu strategických a středních investorů urychlit? Jak je motivovat?
Jednání o případném vstupu jsou náročná, ale chceme mezi zájemci vyvolat, v dobrém slova smyslu, „neklid“. V Česku není moc strategických průmyslových zón, kde by bylo možné takovou investici umístit, a i my můžeme být, a také budeme, velmi rychle plní. Jsme jednou ze šesti průmyslových zón, která je strategicky zřizovaná nebo dotovaná MPO. Je však poslední, která nabízí 100 až 120 hektarů volných ploch. V ostatních zónách to je kolem 10, to jsou zbytky. A další určitě nevznikají. Takže o nás určitě soutěž mezi investory začne a oni budou muset začít konat, nabízet nám. My jim k tomu samozřejmě dáme aktivní impulsy.
Jaké by měly mít ty firmy zaměření?
Zóna musí mít nějaký multiplikační efekt. Musí tady být všechno: služby, výroba, sklady, logistika, obchod, nějaká high-tech výroba, ITC a potom to je „ta Zóna“, která se doplňuje vzájemně, a i firmy začnou mezi sebou kooperovat.
Kolik lidí může v Zóně pracovat?
Indikátory říkají, že asi 4 000, ale jen o tom to dnes není. Dnes je to právě o tom, aby se kraj nevylidňoval, aby náplň Zóny zaujala středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané lidi. My jim musíme dát pracovní příležitosti a dobrou mzdu. To jim nabídnou ty velké firmy, budou mít inženýring, budou tady mít technologická centra a vývoj.
Mohou ze Zóny profitovat i okolní města, obce?
Holešov na tom může enormně vydělat. Budou tady investoři, kteří budou potřebovat drobné firmy, služby, obchody, pekárny, jídelny, restaurace, právníky, notáře, check-point. To je další široký segment služeb, který se bude rozvíjet v souvislosti se Zónou.
Dlouho bylo problémem silniční napojení. To znamená, že Holešov dlouho „trpěl“ tím, že byl blízko sjezdu z dálnice a všichni jezdili přes Holešov…
Mění se to, dálnice se staví. Hotovo tady u nás by mělo být do konce příštího roku. A málokterá zóna má takovou výhodu, že má sjezd přímo do zóny, což zase chrání i Holešov. A celý kraj bude profitovat z toho, že leží na důležitém dálničním napojení. Bez dopravního spojení totiž není rozvoj.
