Pane řediteli, celý svět se potýká s hospodářkou krizí, ale v krnovské nemocnici stavíte a budujete, jako by se nic nedělo. Jak velké jsou letos investice?
Letos v naší nemocnici proinvestujeme více než 250 milionů korun, což je i z historického hlediska skutečně rekordní suma. Všechny projekty před jejich realizací důkladně připravujeme a převážná většina z nich má za cíl rozšířit, případně zkvalitnit zdravotní péči poskytovanou pacientům z našeho regionu.
Jaké jsou ty projekty, které pacienti nepocítí?
Opravy stávajících budov, projekty týkající se energetiky či provozu. Sice nejsou vidět, ani je příliš neprezentujeme, ale díky nim se nám daří šetřit miliony korun, které pak můžeme investovat do zkvalitňování péče.
Můžete být konkrétní?
Jako první příklad uvedu likvidaci nebezpečného odpadu, kterého nemocnice vyprodukuje obrovské množství. Do nedávna k nám do nemocnice dvakrát až třikrát týdně přijíždělo nákladní vozidlo, které nebezpečný odpad sváželo k likvidaci. Podařilo se nám získat dotaci na pořízení unikátního stroje, který většinu nebezpečného odpadu včetně injekcí zlikviduje přímo v nemocnici. Respektive z velkého množství nebezpečného odpadu udělá menší objem odpadu běžného, jehož odvoz nás stojí násobně méně oproti odpadu nebezpečnému. Díky této technologii ročně ušetříme stovky tisíc korun, které investujeme jinde. Navíc přes město nemusí tak často jezdit nákladní auta.
Druhým příkladem je instalace fotovoltaických panelů na dva pavilony nemocnice. Na tento projekt, který zrealizujeme v druhé polovině letošního roku, jsme získali osmdesátiprocentní dotaci. Díky fotovoltaice si zajistíme částečnou energetickou soběstačnost, a navíc ušetříme miliony korun za méně odebrané elektřiny. Peníze opět proinvestujeme.
Takže peníze na velké stavby si musíte postupně našetřit?
Z vlastního rozpočtu jde na investice každý rok okolo třiceti milionů. Nejvíce prostředků na rozvoj nemocnice letos získáme z dotačních titulů, kde využíváme dotace, které jsou plněny z minimálně 80 %. Dofinancování získáváme řadu let od našeho zřizovatele – Moravskoslezského kraje, jehož zastupitelům, a hlavně vedení patří naše velké díky. Díky dobře připraveným projektům získáváme opakovaně finance z dotačních fondů EU. Jen například dotační titul REACT nám přinese pro roky 2022 a 2023 celkem 150 milionů korun. Je to ale samozřejmě spousta práce potřebné k získání těchto financí.
Jaké stěžejní projekty v nemocnici nyní tedy z pohledu pacienta vznikají?
Od ledna probíhá kompletní přestavba operačních sálů, která vyjde na 58 milionů korun. Zatímco operujeme v náhradních prostorách, z původních sálů nezůstaly ani podlahy. Výsledek představíme veřejnosti již za několik týdnů a troufnu si říci, že budeme mít jedny z nejmodernějších operačních sálů v zemi, kde samozřejmě nebude chybět ani videomanagement, který je trendem na špičkových západních klinikách. Na sály navíc pořídíme za 12 milionů korun nové laparoskopické věže.
Druhou zásadní stavbou, která v areálu nemocnice v Krnově vzniká, je přístavba rehabilitačního pavilonu s rehabilitačním respiriem a parčíkem. Na projekt za 55,7 milionu korun bez DPH se nám podařilo získat prostředky od našeho zřizovatele.
Často se říká, že se investuje pouze do nemocnice v Krnově. Co další pracoviště Sdruženého zdravotnického zařízení Krnov?
Do Krnova směřuje nejvíce investic, jelikož je zde poskytována akutní péče, je zde veškerá diagnostika, centrální laboratoř, ústavní lékárna atd. Přesto se snažíme rozvíjet všechna pracoviště. Například v nemocnici ve Městě Albrechticích nyní dokončujeme rekonstrukci LDN za 8 milionů korun. V Albrechticích probíhají sanace budov, připravujeme tam rozvody medicinálních plynů a také vznik rehabilitace na zdejším plicním oddělení. Stejně tak bych mohl mluvit o Dvorcích, kde máme připraveny projekty a čekáme na vhodný dotační titul, abychom je mohli realizovat.
Jak je na tom nemocnice s přístrojovým vybavením?
V minulých letech jsme z dotací obměnili kompletní lůžkový fond a většinu přístrojové techniky. Loni jsme pořídili za 5 milionů korun nový software pro magnetickou rezonanci. Došlo ke zrychlení jednotlivých vyšetření, a tak zvládáme vyšetřit až o 20 pacientů týdně navíc. Letos v březnu jsme do provozu uvedli na RDG oddělení špičkový počítačový tomograf Canon Aquilion ONE Genesis Edition za 26,9 milionu korun, který je rychlejší, přesnější a přitom vyzařuje o polovinu méně radiačního záření než původní přístroj. Do modernizace přístrojové techniky investujeme průběžně. Zakládáme si na tom, aby pacientům z našeho regionu byla poskytována srovnatelná péče jako pacientům z velkých měst.
To se vám skutečně daří?
Ano. Často nabízíme pacientům výrazně kratší čekací doby na různá vyšetření než nemocnice ve velkých městech. Běžná čekací doba na neakutní vyšetření magnetickou rezonancí je v Česku okolo tří až čtyř měsíců. U nás se čeká měsíc. I u velkých ortopedických operací kloubů jsme měli vždy jedny z nejkratších čekacích lhůt. Naše nemocnice má špičková pracoviště, která mnohdy nastavují trendy v rámci celé republiky. Na mysli mám například porodnici. Málokdo také ví, že iktové centrum naší neurologie patří v léčbě mozkových příhod mezi celoevropsky uznávaná a nejlépe hodnocená pracoviště. Je toho hodně, čím se můžeme chlubit.
Opravdu máte tak skvělé lékaře?
Skvělé jsou celé týmy našich zdravotníků, bez nichž by naše nemocnice byla pouze krásně opraveným a špičkově vybaveným areálem. A já jsem hrdý na kolegyně a kolegy ze všech oddělení i ambulancí a děkuji jim za jejich práci.
No a je něco, co vás jako ředitele nemocnice trápí?
Lidsky mě štve, že jsou firmy, které ze zdravotnictví vyzobávají pouze výdělečné části. Následně se tváří, že jsou to úžasné a skvěle hospodařící společnosti. Ale na rozdíl od nemocnic neposkytují komplexní zdravotní služby. Zmíním například soukromé laboratoře či soukromá krevní centra, která s krví a plazmou jen kšeftují. Zatímco nemocnice ji potřebují pro své pacienty při operacích. A je třeba si říci, že pacientem může být během okamžiku každý z nás či našich blízkých. Poměrně často se stává, že pro krev musí sanitka i stovky kilometrů. Samozřejmě ji přiveze, ale opět se to promítá do nákladů léčby, kterou nakonec platíme všichni ze zdravotního pojištění. Zdravotnictví nemá být byznys, ale službou pro obyvatele.
Dá se tento trend změnit?
Určitě, máme plán, který nyní nechci prozradit konkurenci. Jsem si jist, že drtivá většina obyvatel, ale i kolegů z řad odborné veřejnosti si tyto problémy uvědomuje a významnou roli u nich hraje i patriotismus. Za to jim děkuji.
Pane řediteli, v regionu jste se proslavil svým senátorským projektem, jehož cílem je občanům zajistit zubaře. Co vás k tomuto nápadu přimělo?
Důvodem mého vstupu do politiky před 7 lety bylo získat souhlas od přístrojové komise k pořízení magnetické rezonance. Samozřejmě kromě celé řady nezdravotnických témat, která pálí náš region, jsem se chtěl soustředit na témata zdravotnická. A lidé si mi nejvíce stěžovali na to, že nemají zubaře. Když jsem se začal problematikou zabývat, s hrůzou jsem zjistil, že jen v mém senátním obvodu nemá zubaře bezmála 30 tisíc obyvatel. Proto jsem přišel s nápadem na vznik několika zubních ordinací pod hlavičkou nemocnice s podporou zřizovatele.
A ty dnes úspěšně fungují?
K dnešku provozujeme ordinace v Krnově, Horním Benešově, Vrbně pod Pradědem, Břidličné, Městě Albrechticích, Rýmařově a připravujeme vznik ordinací v Bruntále, Jindřichově a ve Vítkově. Stávající ordinace pozvolna nabírají další pacienty, kdy mnozí z nich neviděli zubaře pěknou řádku let a stav jejich chrupu vyžaduje řadu opakovaných návštěv. Proto se i někteří pacienti zlobí, že se na ně zatím nedostala řada. Ale musí být trpěliví.
Takže jste problém vyřešil?
Ano i ne. Sehnali jsme nové zubaře, ale mnoho se jich v našem regionu chystá do penze. Proto problematiku řeším na celostátní úrovni. Loni touto dobou jsem s primářem Beranem inicioval výzvu panu ministrovi – K zajištění stomatologické péče v Moravskoslezském kraji - která obsahovala hned několik návrhů, jak situaci řešit. Tuto výzvu podepsalo na 105 zástupců měst a obcí našeho i karvinského regionu. Výzvu podpořily pojišťovny i vedení kraje. A na jejím základě vznikla ministerská pracovní skupina, která situaci řeší.
Našli jste tedy shodu?
Celé Česko, zejména okrajové regiony, dlouhodobě upozorňují na nedostatek stomatologů. Jediný, kdo tvrdí soustavně opak, je prezident stomatologické komory. Kuriózní na něm je, že zatímco dlouhodobě komplikuje zapojení zahraničních stomatologů do systému, nebojí se v rozhovoru pro noviny říci, že by zoubky dětem měly kontrolovat jejich učitelky.
Myslíte si, že se vám podaří prosadit změnu na celostátní úrovni?
Dokud mi bude sloužit zdraví, budu o to usilovat. Jako lékař vím, že mají lidé právo na dostupnou zdravotní péči, včetně péče stomatologické. V současné době mám připravený senátní návrh zákona na jednodušší zapojení zahraničních lékařů do stomatologické péče pro naše pacienty.
 |
