Hlavní činností společnosti je produkce mléka. Na orné půdě, která zaujímá 1443 ha, pěstujeme zejména plodiny určené pro zajištění krmivové základny dojného skotu. Máme šestihonný osevní postup. Původně byl sedmihon, ale k zvýšení podílu víceletých pícnin jsme přešli na šestihon, tj. na třetině výměry máme jetel. Nejdůležitější, co osev sleduje, je zabránění a eliminace eroze. To je alfa a omega osevu.
Chov Holštýnského skotu
Chov Holštýnského skotu je stěžejním odvětvím živočišné výroby. Chováme celkem 3 138 ks skotu, z toho 1 570 dojnic. Zbytek stáda jsou telata a jalovice v odchovu. Stavy dojnic již několik let udržujeme na zmíněné početní úrovni. Průměrný prodej mléka za poslední roky je 18,5 – 19 mil. litrů ročně. Produkce mléka na jednu dojnici z KU je 12 500 kg. Mléko prodáváme přes mlékařské družstvo MLÉKO.CZ.
Odchov telat – jaloviček je 14 dní v individuálních boudkách, poté jsou přesunuty do stájí s mléčnými automaty, kde jsou napájeny dle nastavené mléčné křivky s návykem na startér. Ve věku 70 dní jsou přesunuty na další farmu, kde pokračuje výživa startérem do 4 měsíců věku. Po této době se přechází na krmení TMR.
Zapouštění jalovic provádíme od 13 měsíců stáří při dosažení 55 % hmotnosti dospělých dojnic. Přebytky březích jalovic prodáváme do chovů v rámci ČR nebo na vývoz. Na farmách provádíme faremní kultivaci diagnostiky původců mastitid a dle nálezů máme vypracovány léčebné postupy. Tímto způsobem se nám podařilo podstatně snížit spotřebu ATB preparátů v chovu.
V současné době máme dojnice ustájeny na dvou farmách. V Radostíně nad Oslavou a Pavlově. V loňském roce jsme zahájili dostavbu farmy v Radostíně nad Oslavou s cílem soustředit dojnice na jedno místo. Na Farmě Pavlov budeme nadále odchovávat jen jalovice. V letošním roce by měla být zprovozněna první stáj na 506 ks dojnic. Bude zahájena výstavba kruhové dojírny s 60 dojícími místy. Zároveň se buduje víceúčelová hala (míchací centrum TMR) na uskladnění všech komponentů. V roce 2024 budou upraveny stávající dvě stáje na cílový provoz. Na přelomu roku 2024 a 2025 bude ukončena dostavba dojírny a jako poslední se bude stavět reprodukční stáj pro krávy před porodem, porodna a pro krávy v první fázi laktace.
Závěrem. Pokud dojnicím vytvoříme dobré podmínky pro ustájení, zabezpečíme kvalitní objemnou píci, odmění se vysokou produkcí kvalitního mléka a ziskovostí celého odvětví. Chov skotu na Vysočinu patří, vrací organickou hmotu do půdy a je udržitelným odvětvím živočišné výroby do budoucna.
Čeká nás mnoho práce z pohledu manažerských postupů a v zavádění nových systémů v řízení celého stáda. Za pomoci celého vedení s týmem poradců, techniků a zaměstnanců věříme, že se nám náš záměr povede uskutečnit a tato investice nám přinese kýžené výsledky a radost z práce.
Rostlinná produkce
Z obilovin pěstujeme kolem 300 ha ozimé pšenice s výnosem kolem 8,5 t, jarní ječmen 100 ha s výnosem blížícím se 8 t a ozimý ječmen, který je předplodina pro řepku na 100 ha s výnosem 8 t. Řepka ozimá na 120 ha s výnosem 4,3 t.
Z krmných plodin kukuřice na siláž 320 ha, a jak již bylo zmíněno dříve – na jednom bloku podsev a následně pak jetel.
Bývali jsme tradiční pěstitelé brambor. Před lety jsme měli až 300 ha, dnes máme kolem 40 ha. V pěstování brambor máme tradici, umíme je udělat, ale ekonomicky nám nevycházejí. Ve společné bramborárně ve Vatíně je zhodnocujeme formou loupání a vakuově balené jdou do vývařoven. Jinak je to ale drahý koníček.
Naší společnosti se ekonomicky daří, o čemž svědčí i několikeré umístění v soutěži Zemědělec roku, pořádané vydavatelstvím ProfiPress, na prvním místě v kategorii chovatel.
Jednou z důležitých oblastí je spolupráce s obcemi v našem regionu, kde hospodaříme. Provozujeme vlastní kompostárnu, kde mají možnost obce bezúplatně zlikvidovat svůj biologický odpad vyprodukovaný jak občany, tak i obcí. Za posledních pět let jsme věnovali na rozvoj obcí formou darů téměř 11 mil. Kč. Pro zkvalitnění života občanů v obci Radostín nad Oslavou firma buduje obchvat pro svoji těžkou techniku, aby se snížil počet přejezdů přes náves, kdy je již vybudován most přes řeku a dále se pokračuje výstavbou navazující zpevněné komunikace.
Pohled starosty obce Radostína nad Oslavou Antonína Váši
Firma Zeras a.s. je největší podnikatelský subjekt v našem městysi. Věnuje se zemědělství a hospodaří na většině polností v katastrálním území. Svou činností významně ovlivňuje nejenom krajinu v našem nejbližším okolí, ale i samotný život obyvatel v městysi.
K soužití podnikatelského prostředí a kvalitního života obyvatel městyse je důležitá spolupráce zúčastněných. Musím velice kladně hodnotit spolupráci a komunikaci s vedením společnosti a snahu řešit problémy ke spokojenosti a prospěchu všech zúčastněných.
Účast Zerasu na společenském životě v městysu, ať už jsou to příspěvky na opravy místních komunikací, podpora místních spolků - fotbalistů, hokejistů, zahrádkářů, finanční podpora obnovy farního kostela, patří k aktivitám, které nejsou běžné a patří za ni firmě poděkování.
Nelze nepřipomenout, že tento stav nepanoval v minulosti vždy. Probíhal několikaletý spor, kdy velká část obyvatel nesouhlasila s rozvojem zemědělského areálu, kdy firma zamýšlela do areálu po vybudování nových stájí bez jakýchkoli opatření umístit okolo 1 500 ks hovězího dobytka. Zároveň tu byla předchozí zkušenost se zápachem přicházejícím z dosud provozovaných stájí a z jímek na kejdu.
Právě zde bych viděl zlomový bod, kdy se podařilo nastavit mantinely a podmínky ke vzájemnému respektu a soužití v budoucích letech. Po značné diskusi se podařilo dohodnuté dát na papír a podepsat. Prováděním ujednání a dodržováním dohody postupně došlo ke zlepšení situace týkající se zápachu. Na druhé straně to umožnilo rozvoj zemědělského areálu potřebného pro růst firmy.
Z výše uváděných řádků by mohl vznikat dojem, že se podařilo vše vyřešit. V současné době obyvatele trápí pohyb těžké zemědělské techniky po městysi. Pevně věřím, že se postupem času podaří s vedením společnosti i tento problém vyřešit.
Technika v podniku
Co se týče naší současné vybavenosti, tak navigační systémy s využitím korekčního signálu, tzv. RTK, jsou pro nás standardem. Pro variabilní aplikaci dusíkatých hnojiv využíváme N-sensory na strojích, které v průběhu jízdy po pozemku analyzují stav vegetace a v reálném čase upravují aplikovanou dávku hnojiva. Samojízdný postřikovač je kromě tohoto senzoru dále vybaven systémem MagGrow, který funguje tak, že postřiková jícha prochází silným magnetickým polem, což má za následek tvorbu kapének o ideální velikosti při výstupu z trysek, díky čemuž docílíme značné redukce úletu postřikové kapaliny mimo požadovanou aplikační plochu, nižší spotřeby vody a pesticidu, zvýšení pokryvnosti postřikem na rostlinách, a tím i efektivnějšího využití daného přípravku. Nově bude postřikovač v letošním roce dovybaven senzory DAT, což je kamerový systém na ramenech postřikovače, který během pojezdu po pozemku vyhodnocuje aktuální stav zaplevelení v obilninách. Pokud systém vyhodnotí podíl plevelů nad hranici 4 %, sepnou trysky postřikovače v dané sekci a dojde k cílené aplikaci herbicidu přímo na plevelné rostliny, čímž se uspoří nemalé množství přípravku.
Jako zemědělci máme úzkou spolupráci i s místními mysliveckými spolky, a to hlavně v období prvních sečí během jara, kdy jsou v ohrožení mláďata divoké zvěře v travních porostech. I proto jsme jako první v České republice zakoupili systém Sensosafe na žací stroj, který je založen na optických senzorech, včas rozpozná zvíře v porostu a automaticky zastaví stroj.
Jak to vidí mladý agronom Ing. Petr Mazánek?
Dnešní dobu, ve které žijeme, můžeme pojmenovat jako dobu datovou. Jinak tomu není ani v moderní zemědělské praxi. Data, tedy sběr informací a údajů, nám umožňují vyhodnocovat širokou škálu věcí – ať už se jedná o činnost a efektivitu práce strojů, chod podniku či samotná agronomická rozhodnutí.
Obejít několikrát do roka přes 1 800 ha není v silách jednoho člověka. Díky preciznímu zemědělství to ale není úplně tak potřeba. Standardně již využíváme výnosová data ze sklízecích mlátiček, řezačky a též používáme satelitní snímky, jež nám pomáhají analyzovat vývoj a zdravotní stav porostů.
Budoucnost vidím především v zakoupení dronu s multispektrální kamerou, díky čemuž se budeme moci odpoutat pouze od satelitních snímků, u kterých se čeká vždy minimálně týden, než satelit obletí Zemi. Nehledě na to, že si v současné době satelity ještě neumí zcela dobře poradit s oblačností, pokud je tedy v době přeletu satelitu vysoká oblačnost, je vám snímek k ničemu a žádná data z něho nedostanete. Dále je ve hře Manure sensing – tento senzor v reálném čase analyzuje obsah živin v tekutých organických či organominerálních hnojivech přímo na aplikátoru a může se tak variabilně aplikovat např. kejda či digestát dle předpisových map na základě aktuálních hodnot živin v hnojivu a efektivněji tak využít drahocenný zdroj živin. V budoucnu bych se rád také dostal díky zonaci pozemků na základě výnosového potenciálu k variabilnímu setí plodin, a tím efektivněji využívat osivo, k variabilním aplikacím morforegulátorů či páskovým postřikům.
Precizní zemědělství je široký pojem a zahrnuje obrovské množství technologií. Záleží už tedy na každém, co si vybere, co mu dává smysl a především na co má prostředky a technologie.
Vhled stavebního technika Ing. Vlastimila Krejčího
Veškeré nově uvažované stavby mají statickou přípravu na budoucí osazení FVE. První projekt na FVE se začal připravovat v roce 2019 na hale pro skladování krmných komponentů s celkovým instalovaným výkonem cca 200 kWp, kde nyní probíhá realizace. Pro novou výstavbu dvou stájí a dojírny v rámci dostavby farmy dojnic byl požadavek na statickou přípravu nosných konstrukcí včetně střešní krytiny pro možné budoucí osazení FVE.
Psal se rok 2020, kdy cena silové elektřiny byla cca 1 400 Kč/MWh bez DPH. Během roku 2021 a 2022 probíhala kompletní příprava projektové dokumentace elektro pro celý areál. Projekt zahrnuje komplexní řešení rozšíření spotřeby el. energie v rámci dostavby farmy dojnic včetně přípravy pro instalaci nových FVE na střechách objektů a zapojení záložního zdroje el. energie. Celkový instalovaný výkon na všech nových objektech dostavby farmy dojnic je dle provedené studie cca 1 500 kWp. Většinu el. energie vyrobené z FVE předpokládáme pro vlastní spotřebu.
Instalovaný výkon FVE se bude dle možností distribuční soustavy do budoucna dále rozšiřovat na střechách stávajících objektů, kde to dovolí statika staveb. Studie zatím nebyla zpracovávána, protože vývoj FVE komponentů jde rychle dopředu. Může se jednat o další rozšíření o cca 1000 kWp, kde by se jednalo převážně o dodávku do distribuční sítě. Zde ale vše závisí na možnostech distribuční sítě.
Nyní probíhá souběžně s výstavbou I. etapy dostavby stáje dojnic stavební příprava pokládka kabelů při spojených zemních pracích a dále stavba rozvoden pro VN, NN a FVE. Samotná realizace FVE bude moci proběhnout dle našich finančních možností s využitím dotačních titulů prakticky kdykoliv.
Výstavba nové moderní stáje pro dojnice
Pohled na probíhající modernizaci areálu v Radostíně nad Oslavou
Pohoda a zdraví zvířat je základ úspěšného chovu
