Splněný sen
Postavit mobilní divadlo na principech barokní scénografie, s malovanými plátny a mašinerií přesně podle dobových postupů, takový sen měl dirigent orchestru Musica Florea Marek Štryncl řadu let. Plnit si jej začal doslova „vlastníma rukama“, když začal se stavbou podle architektonických návrhů Václava Krajce a s vlastní invencí divadlo rozvíjel. Dekorace pro ně vytváří výtvarník a restaurátor Jiří Bláha a mezi ostatními odborníky k jeho vzniku přispěla i naše přední specialistka na historii barokního baletu prof. Helena Kazárová nebo ředitel a kastelán zámku Český Krumlov Pavel Slavko. Půvabná stavba zažila svou premiéru v roce 2014 a od té doby každý rok přibývá nějaká novinka – část výpravy, kulisy nebo rekvizity.
Pražané mají zpravidla možnost navštívit tento unikát během druhého víkendu v červenci. Musica Florea staví své divadlo obvykle na nádvoří Lichtenštejnského paláce na Malé Straně, v prostorách, které patří Akademii múzických umění. Florea Theatrum však také cestuje – po tuzemských i zahraničních festivalech.
Lékař oční 2023 | foto: Petr Dyrc
Na rok 2024 se v Praze chystají dvě unikátní představení. První přenese diváky do slunného Španělska: bude provedena zarzuela, španělská zpěvohra La guerra de los gigantes neboli Válka obrů (gigantů) z pera skladatele Sebastiána Duróna. Inscenace plná alegorických výjevů a postav čerpá motivy z tzv. války o španělské dědictví, která vypukla na počátku 18. století mezi Habsburky a Bourbony. Ve druhém představení se vrátíme k baletu Ch. W. Glucka Don Juan a k rokokovému baletu Čarovná girlanda od skladatele Josepha Starzera, které již ve Florea Theatru jednou zazářily.
Divadlo kousek po kousku
Základem barokního divadla Florea Theatrum je převozná dřevěná divadelní scéna s vlastní výškovou konstrukcí, která je inspirována stavebními technologiemi vrcholného baroka. Využívá základní princip barokního divadla, hloubkovou perspektivu. Ta vzniká specifickou kombinací kulis, prospektů, což jsou části tvořící zadní plochu scény, i sufit, tedy částí kulis zavěšených nad scénou, které zobrazují například nebe. Barokní divadlo má také mírně šikmou podlahu. Osvětlení je z důvodu bezpečnosti elektrifikováno nápodobou osvětlení svíčkami, ale mašinerie funguje dobově – na ruční pohon. Výtvarníci i stavitelé divadla se inspirovali v dochovaných nebo restaurovaných konstrukcích existujících barokních divadel, třeba v Českém Krumlově, Litomyšli nebo švédském královském paláci v Drottningholmu.
Prométheovi lidé 2016 | foto: Daniel Rozsnyó
„Jednotlivé scény vznikají podle potřeb konkrétních představení, ale stejně jako v 18. století jsou koncipovány tak, aby byly univerzálně využitelné i pro jiné inscenace (tzv. typové dekorace). Konkrétní prostředí postupně dotvářejí menší scénické doplňky a starší scény se tak na jeviště mohou vracet v nových kombinacích,“ vysvětluje Jiří Bláha, autor dekorací. „V roce 2014 jsme začali scénou lesnaté krajiny a postupně jsme ji doplnili městskou ulicí, částí vojenského tábora nebo perspektivně složitou dekorací slavnostního sloupového sálu. V roce 2020 byl poprvé instalován i malovaný portál,“ dodává.
Jaké různé světy dovede dnes Florea Theatrum vykouzlit? V základní sestavě jsou nyní tři kompletní prostředí: městský exteriér, interiér chrámu a les. Vojenské stany tvoří doplňkovou sadu bočních kulis. Jsou totiž velmi žádané pro barokní opery s historickým námětem, kde nechybí bojové a válečné scény. Městské prostředí lze zase pomocí doplňkových kulis obohatit o balkón či funkční domovní dveře. Díky jednotnému rukopisu Jiřího Bláhy je možné všechny velké i malé kulisy vzájemně kombinovat, což celkovou škálu vizuálního dojmu obohacuje.
Costanza e Fortezza 2015 | foto: Daniel Rozsnyó
Jak žijí barokní kočovníci
První inscenací, kterou Florea Thetarum ožilo, byla barokní opera od Guiseppa Scarlattiho Armida. V úzké spolupráci s tanečním souborem Hartig Ensemble – Tance a balety tří století se zpěv a tanec v dobových kulisách spojily na festivalu Lípa Musica. Oficiálně bylo Florea Theatrum dokončeno v červenci 2015 a od té doby se stalo pravidelným lákadlem fanoušků opery a baletu od baroka po klasicismus. Vždy o prázdninách ve dvoraně Lichtenštejnského paláce na Malé Straně.
Florea Theatrum je možné postavit pod širým nebem (v dobovém duchu však nemá vlastní střechu!), nebo v uzavřených dvoranách a jízdárnách. A Musica Florea je se svým divadlem (většinou ve zmenšené, úsporné verzi) často hostem na mezinárodním festivalu Barokowe Eksploracje (Barokní explorace), který se koná v jihopolské Szczawnici.
Phasma Dionysiacum Pragense 2017 | foto: Daniel Rozsnyó
„Do dekorací letos přibyly kopie nástěnných maleb ze zámku v Jirnech předního českého romantického malíře a dekoratéra té doby, Josefa Matěje Navrátila,“ pochvaluje si Marek Štryncl.
„V posledních letech jsme se soustředili zejména na rozšíření kolekce kulis a dekorací. Kromě doplněné sady drobných objektů, jako jsou například skály, jsme doplnili a vylepšili i dekorace mechanické. Nejmarkantnější z nich jsou bezpochyby pohyblivé mořské vlny,“ odhaluje další novinky architekt Václav Krajc. „V současné době mašinerie dokáže již i nejnáročnější, a nutno říct, že také nejefektnější, synchronizovanou proměnu všech bočních kulis a horizontu pomocí středového hřídele pod jevištěm.“
Kirké 2019 | foto: Daniel Rozsnyó
Pomyslným ideálem je přidat ještě možnost proměny sufit a doplnit létací stroj a propadliště, které k baroknímu divadlu, kde vystupuje řada božstev a nadpřirozených bytostí, patří. První dvě položky však zatím narážejí na problém bezpečnosti a potřebné výšky konstrukce, poslední zase na místa, kde Musica Florea hraje, pod jevištěm jednoduše není žádný prostor, odkud by tajemná postava mohla vystoupit – divadlo stavíme doslova „na zelené louce“. Nebo spíš na nádvoří.
Ve smělých plánech podporují orchestr Musica Florea i fanoušci, jak jsme viděli i na letošních vyprodaných představeních na Malé Straně. Přijďte se v létě přesvědčit, jaká kouzla dokáže Florea Theatrum divákům předvést!
Autorka: Lucie Kocourková
