Za neúčinností antibiotik stojí nadužívání a špatné užívání především širokospektrých antibiotik. Proč se jimi nešetří, když je to obecně známé?
Širokospektrá antibiotika působí na více druhů bakterií a samozřejmě mají nezastupitelné místo. Užívají se hlavně v případech, kde neznáme konkrétního původce infekce a pacient je ohrožen na životě. Cílem je pokrýt celé spektrum možných původců. Jakmile máme dobrý předpoklad, o jakého původce se jedná, či máme k dispozici výsledek kultivace, je naopak na místě léčit antibiotiky úzkospektrými.
Je možné nepředepsat antibiotika do té doby, než znáte původce infekce (bakterie nebo virus), i když se v tu chvíli člověk necítí dobře a upíná se na léčbu antibiotiky?
Určitě ano, můžeme se inspirovat v zahraničí. Lze využít možnosti odloženého elektronického předpisu na dálku, což by mělo vést k tomu, že pacient dostane antibiotika až po výsledku kultivace či v případě, že se jeho stav sám nezlepší do pár dnů.
Může se rozvinout rezistence i u bakterií, na něž není přímo zaměřena léčba?
Bohužel ano. A nemusí to být jen při pobytu v nemocnici, k tomuto dochází i při domácí léčbě. Čím víc neindikovaně používáme hlavně ta širokospektrá antibiotika, tím víc riskujeme, že si pacient „vypěstuje“ rezistentní bakterii. Ta mu zrovna teď nemusí nijak škodit, ale může jej ohrozit v budoucnosti při nějakém oslabení imunity. Například nyní pacient neindikovaně dostane širokospektrá antibiotika na prostou bronchitidu, kterou není potřeba léčit. V krku mu vyroste rezistentní kmen běžné kolonizující bakterie, která jej ale může ohrozit třeba za 5 let, až bude ležet v nemocnici po autonehodě nebo se slepým střevem.
U jakých chorob rezistentní bakterie nejvíce škodí, ohrožují životy?
Největší nebezpečí představují takzvané multirezistentní patogeny (odolné vůči více skupinám antibiotik), které způsobují infekce komplikující nemocniční intenzivní péči. Jsou to např. pseudomonády, Klebsiella či Acinetobacter, ale i E. coli nebo třeba zlatý stafylokok. Jedná se třeba o zápaly plic spojené s umělou plicní ventilací, infekce močových cest a takzvané katetrové sepse.
Vyvíjejí se nová antibiotika?
Vývoj probíhá, ale není bohužel ani snadný, ani levný, ani rychlý. Navíc firmy příliš nemají ekonomickou motivaci je vyvíjet. Z více důvodů je ekonomická návratnost výzkumu antibiotik velmi obtížná. Některé z firem, které vynalezly nová antibiotika v této době uváděná na trh, dokonce mezitím zkrachovaly.
Rýma, kašel, chřipka – to jsou infekce virového původu, na ně antibiotika nepůsobí. Je těchto infekcí znatelně více než bakteriálních?
Je třeba stále připomínat, že velká většina běžných infekcí je virového původu a antibiotika až na naprosté výjimky (např. těžce nemocní pacienti s oslabenou imunitou) nejsou indikována. A platí i to, že i některé bakteriální infekce jsou samoúzdravné a není potřeba je za každou cenu léčit antibiotiky. Antibiotická léčba by měla být vzácnější a cílená, ne pro jistotu.
Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.
