Doporučujeme

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Ceny energií na burzách klesají. Kolik budou platit zákazníci teď?

Evropa se momentálně vzpamatovává z energetické krize. Ceny na velkoobchodních trzích klesají a dodavatelé zlevňují. Podle některých ale málo. Proč není pokles konečných cen výraznější?

V posledních měsících ceny na energetických burzách výrazně klesají. „Aktuálně sledujeme značný propad cen. A to jak u plynu, tak u elektřiny. Ceny na burzách jsou momentálně na dvou až tříletých minimech,“ komentuje Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet.

Důvodů k poklesu je hned několik. Jedním z nich je rekordně nízká spotřeba energií na straně domácností i firem. Společnost epet u svých zákazníků z řad domácností zaznamenala za uplynulý rok nejnižší spotřebu plynu od roku 2019. U elektřiny se jednalo o desetinový pokles oproti roku 2022, průměrná spotřeba jedné domácnosti dosáhla vloni 3,79 MWh.

Na spotřebu plynu mělo vliv nejen úspornější chování Čechů, které bylo důsledkem prudkého nárůstu cen na podzim 2021, ale především mírná zima. Data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukazují, že uplynulé zimní měsíce byly dokonce druhé nejteplejší od roku 1961.

„Nyní se situace na trhu s energiemi ustálila. Zásobníky plynu v Evropě jsou dokonce naplněny okolo 70 %, to je na tuto roční dobu nezvykle vysoké číslo. To vše tlačí ceny energií na burzách stále níže,“ dodává Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet.

Konečná cena je ovlivňována také státem

Výsledná cena, kterou naleznou spotřebitelé na svých zálohových fakturách, se však neodvíjí jen od dění na burzách. Z čeho se tedy konečná cena skládá?

Obecně cenu tvoří dvě základní složky: regulovaná a obchodní. Regulovaná část je stanovena státem a dodavatelé ji nemohou ovlivnit, tedy ani snížit. „Regulovaná složka tvoří momentálně zhruba 40 % výsledné ceny elektřiny a 25 % u plynu,“ dodává Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet.

Právě regulovaná složka ceny energií se od nového roku zvýšila. U elektřiny zároveň došlo k obnovení poplatku za podporované zdroje energie (PoZE).

Obchodní složka neregulovaná státem je cena samotné komodity, tedy cena, za kterou dodavatel 1 MWh silové elektřiny nebo zemního plynu zákazníkovi nabízí. Vychází z ceny na burze a je ovlivněna i zkušenostmi dodavatele neboli obchodníka. Jakým způsobem umí trh předvídat a pro své zákazníky energie výhodně nakupovat.

Výsledná cena tedy záleží nejen na velkoobchodních cenách a regulované složce, ale rovněž na strategii konkrétního dodavatele. Čím lépe obchodník energie na burze nakupuje, tím výhodnější ceny může ve výsledku nabídnout svým zákazníkům. Zároveň ale musí dobře odhadnout, kolik energií jeho zákazníci odeberou, a mít je pro ně ve správný čas nakoupené. Nezodpovědné chování dodavatele by v tomto případě mohlo vyústit i v ukončení jeho činnosti a problémy pro jeho zákazníky.

„Zákazníkům bych doporučil odebírat energie od stabilních dodavatelů. Zodpovědný dodavatel zajišťuje pro své zákazníky energie dopředu, při jejich nákupu nespekuluje a nesází na pokles ceny na trhu. Určitě bych se podíval na to, jak dlouho je daná společnost na trhu, případně také, jakým způsobem hospodaří,“ doplňuje Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet.

Jaká je cesta k nižším energiím?

Přestože ceny na velkoobchodních trzích klesají, jak už víme, dodavatelé musí do výsledné ceny promítnout i rizika a od nového roku také zahrnout i navýšenou částku regulovanou státem. Pokud by k jejímu navýšení nedošlo, koncové ceny pro zákazníky by mohly být ještě příznivější.

„Navýšení regulované složky cen energií vzbuzovalo na konci tohoto roku na straně spotřebitelů značné obavy. Klidu nepřispělo ani zrušení vládního stropu na ceny energií. A i když by bývalo mohlo být snížení cen bez navýšení regulované složky znatelnější, pozitivní zůstává, že díky poklesu komodit na burzách se toto navýšení nakonec neprojeví výrazným skokem cen,“ dodává Roman Šmíd.

I přes tyto okolnosti mnoho dodavatelů na snížení velkoobchodních cen reagovalo i ve svých cenících. Společnost epet v tomto roce dokonce snižovala ceny již dvakrát: „Poprvé jsme zlevňovali již k 8. lednu letošního roku. Na klesající trend cen energií reagujeme pravidelně, a proto jsme znovu zlevnili k 12. únoru. Poslední změna je aktuální nyní k 4. dubnu. Oproti cenám na konci minulého roku tak došlo v případě domácností ke snížení z původních 3 675 Kč za MWh na 2 889 Kč za MWh u elektřiny a z 1 599 Kč na 1 159 Kč za MWh u plynu,“ doplňuje Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet. Společnosti epet se dlouhodobě daří držet své produkty na prvních příčkách v rámci nabídky nejlevnějších produktů na trhu.

Zda odebíráte ceny za nejvýhodnější ceny na trhu, můžete zjistit například přes tzv. chytré kalkulačky.