Systémy zdravotní péče v zemích EU/EHP každý rok utratí za infekce způsobené rezistentními kmeny 1,1 miliardy EUR. To je velká částka…
Bohužel tomu tak opravdu je. Problematika infekcí vyvolaných rezistentními bakteriemi nabývá na svém významu a značně ovlivňuje péči o naše pacienty. Právě rezistence bakterií na antibiotika nás často nutí užívat antibiotika, která jsou dražší než základní léky a v některých případech i méně účinné než původní léky první volby.
Můžete demonstrovat na nějakém konkrétním příkladu, jak v posledních letech narostl výskyt rezistentních bakterií?
Jednou z bakterií, které nás trápí, je E. coli. Pokud bychom srovnali roky 2001 a 2019, průměr výskytu kmenů E. coli rezistentních ke 3. generaci cefalosporinů v EU signifikantně vzrostl, a to až o desítky procent. Například u nás byl před 20 lety jejich E. coli rezistentním k těmto antibiotikům jen 2 %, v roce 2020 už 13 %.
Státní zdravotní ústav
Byla prokázána souvislost mezi četností výskytu antibiotické rezistence a užívání antibiotik?
Ano, existuje jasná korelace mezi četností používání antibiotik v populaci, například v primární péči, a odpovídající úrovní antibiotické rezistence u bakterií, které v téže populaci způsobují infekce. Jinými slovy, čím více antibiotik se v dané zemi spotřebuje, tím vyšší jsou v ní podíly rezistence.
V jakých evropských zemích je nejvyšší výskyt antibiotické rezistence?
Pokud máme generalizovat, pak jsou to zejména státy jižní a východní Evropy. Konkrétně např. Řecko a Itálie. Špatná situace je také v Rumunsku, Portugalsku, Španělsku a na Kypru. V zemích, kde jsou vůči užívání antibiotik příliš benevolentní, je nárůst rezistentních kmenů znatelně vyšší než ve státech s přísnou antibiotickou politikou.
A tam patří jaké země?
Velmi uvážlivě a s úctou se chovají k antibiotikům ve státech severozápadní Evropy, jako jsou Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Holandsko a pobaltské státy.
Česká republika je tedy někde v průměru?
Česká republika ve spotřebě antibiotik nepřesahuje evropský průměr. Nejsme na tom nejhůř, ale zároveň máme velký prostor pro zlepšení.
U nás předepisují antibiotika lékaři. Spotřeba antibiotik jde tedy za nimi, nebo se pletu?
Nejprve chci upozornit na to, že zcela zásadní roli v rozvoji antibiotické rezistence hraje medicína humánní, nikoliv veterinární, jak se řada lidí mylně domnívá. My jako lékaři často tvrdíme, že na nás pacienti vyvíjejí nátlak a antibiotika „chtějí“. V tom jistě bude částečně pravda, ale v rámci výzkumu agentur Engage Hill a REMMARK bylo paradoxně zjištěno, že více dotazovaných se setkalo se situací, kdy se domnívali, že jejich stav antibiotika nevyžaduje, a přesto lékař jim antibiotika předepsal (u 20 % dotázaných), než obráceně (u 15 % dotázaných).
Nicméně významné je i jak, jako pacienti s antibiotiky zacházíme. Přestože u nás lze získat antibiotika pouze na lékařský předpis, řada pacientů antibiotika neužívá podle doporučení odborníků.
Můžete uvést konkrétní příklady, co děláme s antibiotiky špatně?
Jak ukázaly výsledky výzkumu agentur Engage Hill a REMMARK z července 2021, 33,6 % má doma v lékárničce přípravek s antibiotikem a 17,7 % dotazovaných někdy užilo antibiotika bez konzultace s lékařem. Tohle jsou přesně ty pomyslné hřebíčky do rakve s antibiotiky. Zcela zásadní je užívat antibiotika podle pokynů lékaře, a pokud nějaká zbydou, vrátit je do lékárny. Jestliže s nimi budeme zacházet lehkomyslně, budou své léčivé účinky ztrácet čím dál rychleji.
Státní zdravotní ústav
Mají lékaři nějaký nástroj, který může pacienta uklidnit, aniž by si hned musel dát antibiotikum? Samozřejmě v případech, kdy je indikace antibiotik na vážkách.
Ano, jedná se o tzv. odloženou preskripci. To znamená, že pacient dostane od lékaře recept s instrukcemi, že dá organismu prostor pro zotavení bez antibiotik. Pokud by se ovšem jeho stav nelepšil, nebo dokonce zhoršoval, může si léky vyzvednout.
Jak na odloženou preskripci reagují pacienti? Máte zpětnou vazbu, zda si antibiotika vyzvednou?
Musím přiznat, že odložená preskripce splňuje svůj efekt. Ukazuje se, že naprostá většina pacientů si antibiotika opravdu nevyzvedne, protože se jejich stav zlepší i bez jejich užívání. To je tedy jednou z cest, jak se pokusit zastavit nárůst antibiotické rezistence.
Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.
Státní zdravotní ústav
