Vznik komunitní energetiky umožňuje zákon zvaný LEX OZE II, který krátce před koncem roku prošel Senátem. O co půjde?
Představte si malý panelový dům na malém městě. Dvě desítky domácností se rozhodnou, že si elektřinu budou vyrábět nezávisle. Na střechu nechají instalovat čtyřicet fotovoltaických panelů, což je i s další infrastrukturou vyjde na 717,5 tisíce. Od podpisu smlouvy do rozsvícení první žárovky napájené vlastním proudem neuběhlo víc než dva měsíce a celá investice se obyvatelům domu vrátí už za šest let. Právě tak vypadá jedna z prvních vlaštovek komunitní energetiky, kterou v Lubech u Chebu realizovala firma ENADO. Elektřina, kterou panely na střeše panelového domu vyrábějí, jde přímo do domácností, přebytky se ukládají nejprve do baterií, pak se jimi ohřívá voda v bojlerech a co zbyde, putuje do veřejné sítě. Rozdělení vyrobené elektřiny mezi vlastníky bytů a rozúčtování nákladů probíhá na základě zásad komunitního sdílení energie, které si členové SVJ odsouhlasili.
Letos jde komunitní energetika ještě dál. Umožní sdílení vyrobené elektřiny mezi lidmi žijícími v různých domech. Realizovat to bude možné skrze dva instituty: aktivního zákazníka a energetické společenství.
Aktivní zákazník - posílejte si elektřinu z chaty do bytu
Tahle varianta umožní vyrábět si elektřinu na jedné nemovitosti a následně ji využívat v nemovitosti jiné. A také umožní sdružit až deset členů z celého Česka, kteří vyrobenou elektřinu budou moci mezi sebou sdílet. Rodina si například nainstaluje fotovoltaickou elektrárnu na chatě na Hracholuskách, kde ovšem vyrobenou elektřinu využije jen během letních víkendů. Zbylou energii může využít doma v Plzni, část pošle manželčiným rodičům do Liberce a část synovi do bytu v Praze. Za sdílenou elektřinu se platí pouze distribuční poplatek, tedy tzv. regulovaná složka ceny elektřiny.
Energetické společenství s mnoha členy
Pro skupiny složené z bytových domů, obcí, firem či domácností počítá nová zákonná úprava se vznikem energetických společenství. Sdílení elektřiny se v nich bude moci účastnit až tisíc odběrných míst.
„Energetická společenství by měla v první polovině letošního roku udělat kroky vedoucí k jejich založení a získat oficiální status. Sdílet elektřinu pak budou moci od 1. července, kdy dojde ke zprovoznění Energetického datového centra,“ objasňuje Martina Hlaváčová Hupková z ENADO další kroky. S veškerou administrativou ENADO svým zákazníkům v rámci zakázky pomáhá.
„Komunitní energetika je příležitostí také pro ty, kteří si chtějí v rámci lokality či sousedství upevnit roli významného hráče. Ať už jde o obce, instituce nebo firmy. Pro některé skupiny jsou v roce 2024 nově vypsány dotace z Modernizačního fondu právě na realizace fotovoltaiky pro sdílení energie,“ dodává Martina Hlaváčová Hupková.
Základem je dobře se domluvit
Benefitů sdílení energie je hned několik. Každý ocení především nižší účty za elektřinu. Ekologicky zaměření zákazníci budou jistě nadšení i jejím pozitivním vlivem na životní prostředí a snížení uhlíkové stopy. A kdo vnímá energetiku v širších souvislostech, ten bude kvitovat zvýšení své energetické nezávislosti.
Aby tohle všechno skutečně fungovalo, je dobré mít na začátku všechno správně nastaveno a domluvit se s ostatními členy energetické komunity. S vedením diskuse může významně pomoci zkušená firma, která následně zpracuje projekt, instaluje technologie a zajistí servis.
„Větší projekty vyžadují nadstandardní znalost technologie. Důležité jsou však i procesy, které instalaci předcházejí i na ni navazují. Zkušenosti z projektů sdílení energie nám daly schopnost vyjednávat s různorodými zákazníky, rozptylovat jejich obavy a nacházet optimální řešení,“ vysvětluje Mikuláš Bindzar z firmy ENADO.
ENADO se specializuje na komplexní dodávku fotovoltaických elektráren. Kromě bytových domů instaluje solární systémy také pro rodinné domy, komerční budovy a průmyslové areály a obce. Loni firma realizovala jedny z prvních projektů komunitního sdílení energie v Česku.
