Každý rok zemře po celém světě na nemoci související s multirezistentními bakteriemi pět milionů pacientů a do roku 2050 se toho číslo pravděpodobně zdvojnásobí. Proto se na výzkum nových antimikrobiálních látek soustředí velká pozornost nejen vědců, ale také farmaceutických firem. Mezi jedny z nejslibnějších patří i bakteriociny – antimikrobiální proteiny produkované samotnými bakteriemi, které se vyznačují úzkou specificitou, což umožňuje terapii zacílit na konkrétní patogen. Kateřina Snopková ve své disertační práci zkoumala antagonistické interakce environmentálních kmenů enterobakterií a pseudomonád, které pocházejí z Antarktidy. Detekované bakteriociny pak charakterizovala na molekulární úrovní a stanovila jejich inhibiční, tedy omezující potenciál vůči klinickým patogenům.
Výzkum v Antarktidě
Za nejzajímavější moment své disertační práce Kateřina Snopková považuje, že se jí podařilo vycestovat do Antarktidy, kde mohla sbírat vlastní vzorky pro další zpracování. „Doufám, že svou prací přispívám k dobrému jménu českého polárního výzkumu, jenž je v lokálním kontextu opravdu unikátní. Za nejzajímavější výsledek považuji to, že se potvrdilo, že nedotčené prostředí Antarktidy je opravdu velmi cenné z hlediska nových antimikrobiálních látek, z nichž některé inhibují i multirezistentní bakterie,“ upozorňuje Kateřina Snopková.
Na druhém místě v kategorii disertačních prací se umístil Ing. Vojtěch Spurný, Ph.D. z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, třetí místo získal Mgr. Michal Šimek, Ph.D. z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy.
Umělá inteligence proniká do kvantového světa
Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Mgr. Dominik Vašinka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Aplikace strojového učení v kvantovém měření.
Velké množství vědeckých oblastí i technických aplikací vyžaduje přesné ovládání složitých fyzikálních systémů. Klíčovou úlohou k jejich řízení je precizní nastavení kontrolních signálů. Situace se navíc výrazně komplikuje při přechodu do světa kvantové fyziky. Příkladem může být optimální nastavení elektrických ovládacích napětí pro dosažení konkrétní činnosti kvantových procesorů nebo maximální citlivosti kvantových senzorů. Optimalizace řízení těchto zařízení je proto kritickou fází. Dominik Vašinka se ve své práci právě touto optimalizací zabýval. Jeho originálním příspěvkem k danému tématu je, že představil novou techniku využívající pokročilé metody strojového učení. Zaměřil se přitom na konkrétní problém přesné manipulace se směrem kmitání světla na úrovni jednotlivých fotonů.
Význam pro metrologii a řízení složitých systémů
O vysoké kvalitě práce Dominika Vašinky svědčí i to, že dosažené výsledky byly prezentovány na několika zahraničních konferencích a tvoří základ vědeckého článku publikovaného v renomovaném mezinárodním impaktovaném časopise. Aplikační potenciál těchto výsledků je značný, především v oblasti metrologie a řízení složitých systémů, a to včetně kvantových zařízení, jakými jsou například kvantové procesory a senzory.
Téměř zázraky
Dominika Vašinku umělá inteligence fascinovala již od počátku jeho studia fyziky. Když si volil směr výzkumu v oblasti kvantové optiky, byla jejich kombinace ideální volbou. „Na mé práci mě nejvíce baví programování. Vidět, jak vám pod rukama vzniká kód, se kterým můžete dělat téměř zázraky, je úžasný pocit,“ říká.
Na druhém místě v kategorii diplomových prací se umístila Ing. Jekatěrina Jaroslavceva z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, třetí příčku získal Mgr. Jiří Brabec z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika
Ocenění za nejlepší absolventskou práci zabývající se tématy konceptu Průmysl 4.0 získal Ing. Erik Derner, Ph.D. z Fakulty Elektrotechnické ČVUT za práci s názvem Efektivní metody pro učení modelů a řízení v robotice, ocenění za nejlepší absolventskou práci zabývající se tématy Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Marek Kollmann z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně za práci nazvanou Plánování výroby tepla a elektřiny v zařízení na energetické využití odpadu s využitím strojového učení.
