Třeba u plynových kotelen nezmiňují všechny náklady a neupozorňují na striktní legislativní pravidla.
Nabídka může znít na první pohled lákavě. Stačí se odstřihnout od centrálních dodávek tepla, zřídit si vlastní plynovou kotelnu a topením ve vlastní režii ušetřit desítky či stovky tisíc ročně. Jenže pořídit si nový plynový kotel pro bytový dům není totéž jako koupit si kamna na chalupu.
Odpojení od soustavy zásobování teplem a vybudování vlastní kotelny je totiž nutné posuzovat podle stavebního zákona, což znamená, že majitel musí nejprve zahájit a vést o něm stavební řízení. Kdo někdy stavěl dům nebo jen dělal větší rekonstrukci, tak ví, že tato řízení nejsou čistě formální záležitostí.
„Nad rámec stavebního zákona pak musí taková změna splňovat i požadavky zákona o hospodaření energií, zákona o ochraně ovzduší a energetického zákona. Postavit tak novou plynovou kotelnu lze při odpojení od soustavy zásobování tepelnou energií pouze v případě, kdy energetický posudek potvrdí ekonomickou přijatelnost této realizace,“ vysvětluje Jakub Tobola, obchodní ředitel Veolia.
Zákon o ochraně ovzduší pak dokonce přímo říká, že „právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem“.
Dodatečné náklady mohou nepříjemně překvapit
Spousta papírování ale není jedinou zátěží pro zástupce bytových družstev a společenství vlastníků jednotek. Další je následný servis zařízení, právní odpovědnost a dodatečné náklady.
Prodejci kotlů totiž často a zcela vědomě zkreslují provozní náklady tak, aby jejich nabídka působila co nejvýhodněji. Většinou zmíní jen investici do nového kotle a pak předpokládanou spotřebu samotného plynu. Přitom už investice do nové domovní plynové kotelny, výstavby spalinových cest a dalších nezbytností je poměrně vysoká. „Výsledná pořizovací cena závisí na velikosti daného objektu. Náklady na kotelnu pro dvacet bytů dosahují přibližně 1,1 milionu korun bez DPH, pro čtyřicet bytů to pak vyjde až na 2 miliony korun bez DPH,“ popisuje Jakub Tobola.
K udávaným palivovým nákladům (tedy ceně za spotřebovaný zemní plyn) je pak kromě vstupní investice do nové kotelny nutné přičíst i náklady na elektřinu, provoz otopné soustavy v domě, obsluhu, opravy, údržbu a revize. „Tyto investice se s ohledem na dosaženou cenu tepla nikdy nevrátí, a jsou to tedy de facto vyhozené peníze, které mohl dům investovat jinak a do jiného projektu, třeba to zateplení fasády nebo výměny oken,“ konstatuje Jakub Tobola. Zdarma není ani odpojování od rozvodného tepelného zařízení. Veškeré náklady spojené s tímto procesem totiž hradí ten, kdo odpojení vyvolal.
Nonstop servis zajistí jen někdo
Zatímco při odebírání dálkového tepla stačí v domácnosti jen otočit kohoutem doprava, u vlastní plynové kotelny je potřeba zajistit odbornou obsluhu a pravidelný servis a revize. Přitom jen prohlídek vyplývajících z legislativy je až deset! Pokud nastane na kotelně nějaká porucha, nebo dokonce havárie, je celý dům minimálně několik dní bez tepla a úspory na společném účtu se zase o něco sníží, protože oprava nebývá levná.
Když ale zůstanou radiátory studené při odběru tepla z teplárny, vyrážejí technici na místo okamžitě po nahlášení závady, a pokud si oprava vyžádá z technických důvodů delší čas, zajistí dodavatel náhradní zdroj tepla. „Tyto služby jsou již zahrnuty v ročním paušálu, domácnosti za ně neplatí nic navíc, a to ani v případě, když vyjíždíme o svátcích nebo Vánocích,“ popisuje rozdíl Jakub Tobola.
Za zmínku pak stojí i hledisko bezpečnosti. Zatímco při centrálním zásobování teplem je teplo vyráběno mimo místo spotřeby, a je tedy pro bytový dům zcela bezpečné, u plynové kotelny umístěné přímo v domě hrozí nebezpečí výbuchu, a tedy potenciálně vysoké škody na zdraví či majetku obyvatel domu i jeho sousedů.
„Řada bytových domů, menších podniků či institucí se nechala v uplynulých letech nalákat na zdánlivě výhodné nabídky, odpojila se od dálkového vytápění a přešla k vlastním plynovým kotelnám. Poměrně rychle ale svou energetickou situaci přehodnotily a podaly si žádost o opětovné připojení,“ uvádí Jakub Tobola. Svůj návrat k dálkovému teplu tak kromě bytových domů již oznámila Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné, Depo Kačerov, Ústřední dílny Hostivař a Depo Hostivař a další instituce.
