Rád by změnil stomatologickou péči v České republice. Oproti jiným zařízením má „jeho“ nemocnice například dostatek internistů. Ke zdravotním sestrám naopak říká, že do sedmi deseti let začnou chybět. Ladislav Václavec vede nemocnici v příhraničním Krnovsku.
Sekce mladých lékařů České lékařské komory odmítá zvýšení počtu hodin legálních přesčasů, které by měla umožnit novela zákoníku práce. Jak se na tento problém díváte vy?
Jako lékař a ředitel nemocnice mám na věc pohledy dva. Dvacet let se mluví o nedostatku lékařů, potažmo zdravotníků. Nejen mladí, ale všichni lékaři mají pravdu v tom, že zlegalizování vyššího počtu přesčasových hodin není žádným, natož koncepčním řešením celého problému. Zvýšit počet lékařů lze poměrně snadno a rychle dvěma způsoby. Za prvé musí vláda donutit mediky ze Slovenska, kterých je na našich univerzitách až 30 procent, aby si buď studium plně hradili, nebo u nás odpracovali určitý počet let. Druhým řešením je začlenění zahraničních lékařů z mimounijních zemí do našich řad, polidštit jim systém aprobačních zkoušek. Do doby, než se tak stane, musí být zejména lékaři v nemocnicích slušně zaplaceni, aby byli ochotni držet velký počet přesčasů. Do služeb v nemocnicích by měli být povinně zapojováni privátní lékaři, aby nedocházelo k jednostrannému přetěžování nemocničních lékařů.
Zvládá vaše zařízení generační obměnu lékařů, sester – mají absolventi zájem o práci v nemocnici?
V současné době jsou oddělení personálně saturovaná. Přesto na každé oddělení rádi přijmeme jednoho lékaře absolventa, na chirurgické oddělení dva absolventy. Jsme plně akreditovanou a moderně vybavenou nemocnicí, takže se u nás mladí lékaři mají kam posouvat a jak rozvíjet. Navíc je Krnov nádherné město na úpatí Jeseníků s všestranným vyžitím a cenově dostupným bydlením. Již dnes víme, že za sedm až deset let budeme mít problém s nedostatkem zdravotních sester. Bohužel se tato situace netýká pouze naší, ale všech nemocnic. A toto je další zásadní úkol pro ministerstvo zdravotnictví, pokud to nezačne řešit, tak hrozí omezování péče.
Které obory se daří zaplnit lépe, které jsou na tom naopak hůř?
V Česku je dlouhodobě nedostatek pediatrů, neurologů, gynekologů, stomatologů. Nelze přesně říci, který obor je na tom nejhůře, jelikož se situace průběžně vyvíjí. Zatímco jinde scházejí internisti, u nás jich nyní máme relativně dost, ale kdyby v krátké době odešli dva či tři zkušení lékaři, tak je situace rázem špatná. Tomuto se snažíme předcházet, ale ne vždy se to daří. V současné době je zájem mladých lékařů jít na praktického lékaře, což je odrazem zjednodušeného postgraduálního studia.
Jaké jsou jiné problémy, které by české zdravotnictví mělo řešit?
Z mého pohledu by mělo dojít ke sjednocení plateb za pacienta pro všechna zdravotnická zařízení ze strany pojišťoven. Stejně tak by mělo dojít k určitému sjednocení platů zdravotníků. Není přece možné, aby sestra na interním oddělení ve státní – fakultní – nemocnici měla o deset tisíc korun více než sestra na stejném oddělení v krajské nemocnici. Problémem našeho zdravotnictví je, že ředitelé byli většinou z fakultních nemocnic, kteří problematiku okresního zdravotnictví neznají.
Je Moravskoslezský kraj, co se týče nemocniční péče, předimenzovaný, poddimenzovaný, v normálu?
V Moravskoslezském kraji je zdravotní péče zajištěná kvalitně. Je zde hodně zdravotnických zařízení a i když je kraj lidnatý a s velkou rozlohou, tak si dovedu představit redukci akutních zdravotních zařízení. Nemocnice zřizované Moravskoslezským krajem, mezi něž patří i Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, prošly v posledních letech a nadále procházejí neskutečným rozvojem. Zkvalitňování péče je nejen pro management nemocnic, ale i vedení kraje dlouholetou prioritou, což je velmi dobře.
Co čeká vaše zařízení v příštím roce? Na co se mohou těšit pacienti?
Zatímco letos jsme pořídili nové CT za 28 milionů korun a otevřeli jedny z nejmodernějších operačních sálů v republice, příští rok bude otevřena přístavba rehabilitačního pavilonu s respiriem, dobudujeme nový urgentní příjem, který bude mít místo stávajících tří lůžek hned osm lůžek. A snad začneme také s budováním heliportu s nočním přistáváním. Projektů, které dokončíme ještě letos, zejména v oblasti energetiky a zvýšení soběstačnosti, je hodně. Budeme o nich informovat.
Jaký je typický moravskoslezský pacient?
Neexistuje žádný typický pacient. Každý člověk je individualita. V regionu si všímám, že stále více lidí žije zdravě a stará se o sebe, což je nesmírně důležité. Samozřejmě se najdou ti, kteří zdravotní péči nadužívají. Na druhé straně je zde hodně obyvatel, kteří nemají dostupnou péči ve více oborech – neurologie, dětská psychiatrie, stomatologická péče. Zde stát velmi zaspal a to musíme nyní rychle napravit. A to zejména změnami ve vzdělávání lékařů. Zdravotníci musí být tady pro všechny naše pacienty.
Máte vlastní téma, které by mělo zaznít a chtěl byste jej zmínit?
Velmi špatná je situace v zajištění stomatologické péče. Stát dovolil stomatologům dělat za přímou úhradu, kdy ceny nejsou vůbec regulovány. Není proto divu, že se stomatologové přesunuli do větších měst, kde je bohatší klientela, a chybí zejména v pohraničních oblastech. Toto se snažím změnit v našem regionu jako ředitel nemocnice a zároveň i v celé České republice jako senátor.