Do londýnské Royal Albert Hall, jednoho z nejprestižnějších koncertních sálů na světě, se Pražský filharmonický sbor podívá vůbec poprvé. Vzhledem k situaci v předlistopadovém Československu měl náš přední profesionální sbor jen málokdy příležitost vycestovat na Britské ostrovy. Jednou z těch vzácných šancí bylo v sedmdesátých letech krátké turné po Skotsku a Walesu pod vedením tehdejšího sbormistra, legendárního Josefa Veselky. Na další návštěvu si sbor musel počkat až do roku 2002, kdy krátce vystoupil na festivalu v Edinburghu. Svou devadesátou sezonu nicméně sbor odstartuje ve velkém stylu, na srpnových BBC Proms s Českou filharmonií a dirigentem Jakubem Hrůšou. V sále, kde koncertovali Beatles, Pink Floyd, Leonard Bernstein nebo Luciano Pavarotti, zazní tentokrát Leoš Janáček a jeho Glagolská mše. Jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby veze Pražský filharmonický sbor spolu s Českou filharmonií také do předvánoční atmosféry rušného New Yorku.
Český týden v Carnegie Hall
Do proslulé Carnegie Hall tentokrát se sborem a orchestrem cestuje dirigent Semjon Byčkov. Programové řady v Carnegie vznikají dlouho a patří k nejprestižnějším vůbec. Pro každého hudebníka, orchestr nebo sbor je opravdovým úspěchem být do ní přizván, některým světově proslulým muzikantům se to nikdy nepovedlo. Pražský filharmonický sbor si však své místo v náročné dramaturgii vydobyl, a kromě vystoupení s Českou filharmonií se zde představí pod taktovkou Lukáše Vasilka samostatným koncertem Poklady českého sboru, k němuž přizval špičkového tenoristu Pavla Černocha . Večer bude věnován pouze českým hudebním skladatelům: Antonínu Dvořákovi, Leoši Janáčkovi, Bohuslavu Martinů, Petru Ebenovi a Janu Novákovi. Co více si k devadesátiletému výročí přát? „Jsem hrdý na to, že sbor vstupuje do své 90. sezony v takové formě – je stabilní, zajištěný, umělecky neotřesitelný. A k tomu všemu jde pořád dopředu. Těší mě, že mohu být u toho,“ říká hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek.
Sbor se letos chystá se svým programem do slavné Carnegie Hall, foto Petra Hajská
Dvořák a Smetana v Rudolfinu
Pražský filharmonický sbor chystá na podzim pro své posluchače výlučně český repertoár. Pro svůj Zahajovací koncert si pozval do Rudolfina proslulou Drážďanskou filharmonii, s níž často zpívá. Tu bude řídit vynikající dirigent Michael Sanderling a rudolfinskou Dvořákovou síní zazní v den sv. Václava Dvořákovo Requiem. Hned následující den Pražský filharmonický sbor pozve do Rudolfina amatérské sbory z celé České republiky. Desítky zpěvaček a zpěváků zaplní nejen emporu, ale také boční lože. Každý z amatérských sborů si připraví samostatný program, na nějž naváže Dvořákovo Te Deum a vrcholem večera pak bude společné Proč bychom se netěšili, známá a oblíbená sborová píseň ze Smetanovy Prodané nevěsty. Tento koncert bude poctou amatérskému zpívání, které má na území Čech, Moravy a Slezska dlouhou a bohatou tradici. Spolků, škol a nadšenců ve sborovém zpěvu je stále dost, což je v kontextu českého kulturního a folklorního dědictví jen dobře.
Pro hudební fajnšmekry i milovníky vánoční atmosféry
Koncerty s názvem Poklady českého sboru chystá sbor na 28. a 29. listopadu v kostele sv. Šimona a Judy. „Chtěli jsme představit to nejlepší z české tvorby, zároveň ale zazpívat i skladby, které nejsou až tak moc známé. Vedle vrcholných děl Dvořáka, Janáčka a Martinů proto zazní i vynikající kusy od Petra Ebena a Jana Nováka,“ popisuje dramaturgii koncertu Lukáš Vasilek. Pražský filharmonický sbor i tentokrát přizval hvězdného sólistu, charismatického tenora Pavla Černocha, který v současnosti vládne světovým operním domům.
Krásný program chystá Pražský filharmonický sbor i pro své dva dnes již tradiční a oblíbené Adventní koncerty 19. a 20. prosince. Znovu jej v žofínském paláci doprovodí Prague Philharmonia. Publikum si vychutná líbeznou Glorii Francise Poulenca a loni poprvé uvedenou Vánoční kantátu Jana Ryanta Dřízala. Tu mladý talentovaný skladatel napsal přímo na zakázku sboru. Dřízalovi byly inspirací vánoční koledy a písně z celého světa.
Pražský fiharmonický sbor je proslulý precizní přípravou a souzvukem, foto Petra Hajská
Workshopy a projekty pro všechny
V 90. sezoně také Pražský filharmonický sbor naváže na své edukační aktivity, které rozšíří o nové projekty. „Zpěv je asi nejpřirozenější způsob, jak si vyzkoušet hudbu ‚na vlastní kůži‘. Rádi bychom proto tento zážitek zprostředkovali širokému spektru diváků prostřednictvím koncertů a workshopů, k jejichž realizaci jsme přizvali lektory a tvůrce z různých oblastí,“ popisuje vzdělávací projekty Anna Moravcová, generální manažerka sboru.
Dramaturgie jednotlivých workshopů cílí na rozličné věkové skupiny posluchačů: od několikaměsíčních dětí (Spinkej, zazpívám ti do ouška) přes předškoláky (Ententýna, mandolína!) až po Jarní piknikový koncert u kouzelné studánky pro děti prvního stupně ZŠ a jejich rodiče. Projekt Goin’ Home | Antonín Dvořák a americký spirituál pro studenty a dospělé představí Pražský filharmonický sbor také v rámci svého hongkongského turné. Workshop Hlasotaj bude zaměřen na objevování možností vlastního hlasu a v Hudbě staletí a věčnosti chystá sbor nevšední hudební zážitek v magickém prostoru Kláštera svaté Anežky České.
Studenti Akademie PFS k poctě Soni Červené před Elbphilharmonií, foto Veronika Michálková
Když kluk z Aše zpívá v Labské filharmonii
Součástí profesionálního vzdělávání je také pěvecká akademie, jejímž partnerem se stává Nadační fond Soni Červené. Projekt proto nese nově název Akademie Pražského filharmonického sboru k poctě Soni Červené. „Pro mě jako kluka z Aše bylo nepředstavitelné, že si jednou zazpívám v Labské filharmonii,“ říká Dominik Oravec, akademik a mladý talentovaný tenor, který se letos na jaře vydal se sborem do proslulé hamburské Elbphilharmonie. Tam sbíral zkušenosti a zpíval v Mahlerově Symfonii tisíců, což zatím považuje za vrchol své slibně se rozjíždějící kariéry. Akademie je sborovým největším a nejdlouhodobějším edukačním projektem, díky němuž se již dvanáct let mohou studenti pěveckých škol seznamovat s prací profesionálního pěveckého sboru. Celá řada absolventů za tu dobu našla uplatnění jako stálí členové Pražského filharmonického sboru, ale i jiných pěveckých těles. Díky podpoře Nadačního fondu Soni Červené může sbor kontinuálně rozšiřovat náplň studia v Akademii o další aktivity.
Pražský filharmonický sbor vždy zpívá v plném nasazení, foto Petra Hajská
Hudební Olymp Lukáše Vasilka
Významnou událostí druhé poloviny jubilejní sezony Pražského filharmonického sboru bude provedení dramatického oratoria Jana z Arku na hranici francouzského skladatele se švýcarskými kořeny Arthura Honeggera. V roli Jany z Arku se představí Audrey Bonnet, role Bratra Dominika se zhostí Sébastien Dutrieux. Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor bude dirigovat Lukáš Vasilek. „Jana z Arku je jednou z nejvýznamnějších vokálně-instrumentálních skladeb 20. století. Zadirigovat si ji byl můj sen, který mi ovšem vždycky připadal dost nereálný. Vážím si toho, že budu moct toto strhující drama provést s Pražským filharmonickým sborem a Českou filharmonií. Těším se, jak budeme tento ‚hudební Olymp‘ společně zdolávat, a jsem si jistý, že publikum od nás dostane výjimečný umělecký zážitek,“ říká hlavní sbormistr. Lukáš Vasilek je hlavním sbormistrem a uměleckým vedoucím Pražského filharmonického sboru již 17. sezonu. Kromě Pražského filharmonického sboru se věnuje vokálnímu ansámblu Martinů Voices, který v roce 2010 založil. S Martinů Voices získal Lukáš Vasilek 30. března 2024 za album Britten prestižní české hudební ocenění Anděl v kategorii Klasika.
Věhlas profisionálního sboru sahá za hranice Evropy až do USA či Asie, foto Petra Hajská
Devadesátiletá historie a hvězdná současnost
Pražský filharmonický sbor byl založen roku 1935 sbormistrem a pedagogem Janem Kühnem. Ve své 90. sezóně je tedy nejstarším českým profesionálním pěveckým sborem. Jméno Jana Kühna je synonymem pro špičkovou českou sborovou produkci první poloviny 20. století. Tato významná osobnost formovala nejen profesionální, ale i amatérský zpěv, čímž zásadně ovlivnila sborovou scénu své doby. Navíc jeho průkopnický přínos v dětském sborovém zpěvu zahrnující založení Kühnova dětského sboru dodnes rezonuje ve světě hudby. Na Jana Kühna navázal Josef Veselka. Za jeho éry sbor vypiloval pečlivý souzvuk a čistý zvuk, jemuž se v té době žádné jiné profesionální vokální těleso zkrátka nemohlo vyrovnat. Dalšími sbormistrovskými osobnostmi byli Lubomír Mátl, Pavel Kühn, syn zakladatele sboru, nebo Jaroslav Brych. V roce 2007 převzal štafetu Lukáš Vasilek, pod jehož vedením získal sbor opět světovou kvalitu, kterou si stále drží. Cenné zkušenosti sbírá Pražský filharmonický sbor ze spojení se špičkovými dirigenty, kterými v nedávné době byli Semjon Byčkov, Jakub Hrůša, sir Simon Rattle, Daniel Harding, Zubin Mehta nebo Christoph Eschenbach. Sbor se také pravidelně účastní věhlasných hudebních festivalů jako Smetanova Litomyšl, Pražské jaro, Dvořákova Praha nebo Dny Bohuslava Martinů. Za hranicemi působí v posledních letech coby rezidenční sbor operního festivalu Bregenzer Festspiele. Od roku 2023 spolupracuje Pražský filharmonický sbor se Skupinou ČEZ. Ta z pozice generálního partnera podporuje domácí i zahraniční koncertní činnost sboru a soustředí se také na podporu mladých talentů a edukačních aktivit. Hlavním partnerem je značka Citroën, která sboru poskytuje své vozy zejména k cestování po evropských zemích, ale i po Česku.
