Pro řadu střadatelů pomalu končí jedna mimořádná finanční pohádka. Bezrizikové nadstandardní odměny na „spořácích“ a „termíňácích“ často v podobě sazeb nad 5 % okusil v minulých měsících nejeden střadatel. Připomeňme si, že díky tomu se dlouhodobý průměr sazby na spořicích účtech za posledních deset let posunul z téměř nuly alespoň na 1,8 %. To byl ten kladný příběh z pohádky. Zlou zápletku ale přináší inflace, která dle dat českého statistického úřadu uloupla z naší kupní síly něco přes 30 % za poslední čtyři roky a za posledních 10 let požírala naše úspory tempem
4,2 % ročně. Rozbouřená inflace se letos výrazně uklidnila a také úrokové sazby zamířily dolů. To znamená jediné, atraktivita spořicích účtů již začíná výrazně klesat. Na stole je tak vážná otázka, jak si dále zajistit slušné výnosy a dlouhodobou finanční stabilitu. Ideální čas povolat do akce génia Einsteina.
Ne, opravdu vám teď nesdělíme, jaká investice je ta nejzázračnější do dnešní doby a přinese nejvyšší zisky v krátkém čase. Nicméně víme, že cestou k dlouhodobému zhodnocení, což obnáší i vítězství nad inflací, jsou právě investice na finančních trzích. Ve světě investování také vždy platí, že výnos je odměnou za riziko a minulá výkonost nezaručuje výkonost budoucí. To platí jak pro peněžní trh a dluhopisy, tak nejvíce pro dynamické investice, jako jsou akcie.
Zaměřme se ale na onen zázrak. Tím je složené úročení a výnosu z výnosu, který dokáže v dlouhém čase přinést i exponenciální zhodnocení. To fascinovalo Alberta Einsteina natolik, že jej pojmenoval osmým divem světa. Přibližme si ho na jednoduchém příkladu.
Jedním z klíčových konceptů, které by měl každý investor pochopit, je procentuální zhodnocení v čase. Co se stane s milionem schovaným pod peřinou na dvacet let, na kterém se vyřádí inflace, nemusíme dlouze hovořit. Údiv přichází, když se podíváme na rozdíly v procentuálním zhodnocení. Ačkoli se na první pohled může zdát, že rozdíl mezi jedním a čtyřmi procenty je zanedbatelný, při dlouhodobém investování se tento rozdíl stává klíčovým faktorem, který rozhoduje o úspěchu, nebo neúspěchu investice. Na horizontu dvaceti let vidíme tento zázrak naplno. Milion se zhodnocením 1 % p.a. přinese 220 tisíc navíc. Při pohledu na 4 % p.a. už máme navíc 1,2 milionu.
To už je naprosto zásadní rozdíl. A co zhodnocení 7 % p.a.? To přinese navíc neuvěřitelných 2,9 milionu. Logicky, čím větší roční výnos, tím více je uplatněn osmý div světa, tedy výnos z výnosu, což je nejvíce vidět u výnosu 7 % ročně, kde by částka při každoročním výběru výnosu byla prakticky poloviční. Naopak u nejkonzervativnějších řešení nám tento příklad ukazuje, jak dlouho se na zázraky načekáme.
„U čistě akciových portfolií cílíme s výnosem na dlouhodobý průměr kolem
7 %, což se u globálních akciových portfolií na desetiletém investičním horizontu daří. Takové zhodnocení už je vykoupené vysokou kolísavostí a řadou náhlých propadů. Smíšená investiční portfolia nesázejí jen na akcie, ale také na konzervativnější aktiva. V podstatě našim investorům šijeme investiční portfolio na míru od snahy překonat spořící produkty po vítězství nad inflací,“ říká Petr Kubec, portfolio manažer fondů NaMíru.
A jaké je poučení z tohoto článku? Konkrétní investiční nástroj nemusí být z pohledu cílového trhu vhodný pro každého klienta. Zapomeňte na hledání „svatého grálu“ na spořicích a termínovaných vkladech určených pro rychle dostupnou rezervu. Nehledejte jej ani v podobě rychlých zisků. Daleko účinnější je mít trpělivost a soustředit se na překonání inflace. Každé procento navíc i každý rok navíc se počítá do zázraku složeného úročení. Díky tomu naše úspory pracují pro nás a přinášejí výnos z výnosu. Na každém investorovi je pak stanovit si vlastní hranice očekávaného výnosu a rizika, které je ochoten podstoupit.
