Doporučujeme

Ilegalita konopí posiluje černý trh

Ilegalita konopí posiluje černý trh | foto: Ústav pro společenský výzkum a vzdělávání, z. ú.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Ilegalita konopí posiluje černý trh

Příprava legislativy regulované dostupnosti konopí je v poslední době velmi diskutovaným tématem. Rok 2023 byl rokem významných kroků na cestě k legalizaci domácího samopěstování i komerčního prodeje.

Situace však v současnosti ustrnula na mrtvém bodě, přitom i veřejnost (a možná PRÁVĚ TA především) je dle průzkumů legislativním změnám nakloněna.

Záměr zákona z pera národního protidrogového koordinátora Jindřich Vobořila je na světě. Návrh je připraven v několika variantách, které zahrnují legalizaci samopěstování konopí a vznik speciálních klubů pro jeho rekreační užívání či větší zpřístupnění léčebného konopí. Je zvažována i varianta licencovaného prodeje v obchodech přístupných dospělým osobám.

„Vznik přísně regulovaného trhu je součástí plánu boje proti závislostem, který letos začátkem dubna schválila vláda a který zahrnuje také posílení prevence a léčby závislostí nebo vyšší zdanění návykových látek,“ komentuje Jindřich Vobořil.

Tato následující fáze však naráží na ustanovení mezinárodních smluv, proto je zapotřebí všechny kroky konzultovat s partnery z Evropské unie. I zde však stále více států zvažuje zavedení regulovaného trhu s konopím.

Společnost dospěla, regulace je nutná

Společenská i zdravotní škodlivost konopí je dle výzkumů mnohem menší než škodlivost alkoholu nebo tabáku. Ilegalita konopí, která by měla chránit veřejné zdraví a zvyšovat bezpečnost společnosti, však dělá naprostý opak. „Represe selhává, zákazy pouze nahrávají rozvoji černého trhu, kde je nabízeno konopí, které bývá často kontaminováno pesticidy nebo těžkými kovy a obsahuje velmi vysoké procento psychoaktivního THC, takže může způsobovat toxickou psychózu a přispívat k rozvoji duševních nemocí. Největším problémem je však dostupnost tohoto konopí dětem a dospívajícím,“ upozorňuje Petr Pleva z Think tanku racionální politiky závislostí. Vhodnější způsoby regulace jsou logickým vyústěním situace.

„Škodlivost různých druhů drog a způsob, jakým bychom měli k látkám přistupovat, je různá. Neodpovídá současnému stavu,“ komentuje poradce Jindřicha Vobořila a současně odborný ředitel Společnosti Podané ruce doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. S odkazem na vědecké studie navíc zdůrazňuje, že přísnost zákona přímo nesouvisí s mírou užívání, zejména problémového, závislostního užívání.

Cestou je vyvážená politika, která staví na přísné regulaci dostupnosti na jedné straně a uceleném systému prevence a snižování rizik na straně druhé. Cílem je pak omezení negativních důsledků problémového užívání konopí a zároveň přidání tolik potřebných financí do veřejných rozpočtů.

„Důkazem selhání represe je fakt, že nedokáže omezit masivní černý trh. Konopí je v ČR dle dat Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti nejpopulárnější drogou, zkušenosti s ním má téměř 40 % dospělé populace a bohužel i stejný počet mladistvých,“ dodává Petr Pleva. „Přísná regulace, která nastaví parametry pro obsah kontaminujících látek, omezí maximální koncentraci psychoaktivního THC a zavede věkové omezení dostupnosti, může přinášet výrazné zdravotní benefity. Díky zavedení legálního trhu dojde k omezení nelegálního prodeje a pěstování konopí a sníží se i s ním spojená kriminalita.“ Je třeba dodat, že podle zveřejněných průzkumů veřejného mínění jsou čísla uživatelů konopí ještě vyšší.

Ilegalita konopí posiluje černý trh

Situace se mění, legislativa s ní musí jít ruku v ruce

I za hranicemi již dochází ke změně přístupu států k problematice psychoaktivního konopí a čím dál více zemí vnímá nutnost aktualizovat svoji politiku týkající se nakládání s konopím. Jako příklad můžeme uvést Nizozemí, Uruguay, některé státy USA, Kanadu, Maltu, Španělsko či Švýcarsko— tyto země spojuje právě pokrokové uchopení konopné problematiky. „Některé z těchto států se věnují všem aspektům osobního užívání konopí, od pěstování pro osobní potřebu až po konopný trh, jiné postihují pouze konkrétní části – např. konopné společenské kluby. Všechny ale nabízejí mnoho prostoru pro inspiraci a také o poučení se z již nasbíraných dat,“ doplňuje Helena Gherasim, z Think tanku racionální politiky závislostí.

Vedle odborníků je změnám z hlediska legalizace a regulace nakloněna i laická veřejnost. Dle letošního průzkumu agentury Reuters, kterého se zúčastnilo přes 9 tisíc dospělých obyvatel Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Velké Británie, se ukázalo, že 55 % dotazovaných podporuje legalizaci konopí, 20 % na tom nezáleží a 25 % se vyslovilo proti.

Když se podíváme „domů“ na výsledky nedávného šetření občanské iniciativy s názvem Charta 420, téměř dvě třetiny respondentů se domnívá, že by se legislativa měla výrazně zmírnit. Pro zachování současného stavu se vyjádřilo 25 % respondentů, 3 % se vyjádřila naopak pro zpřísnění.

Zajímavé jsou také závěry šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které mapovalo postoje veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Analýza respondentů poukázala například na vliv věku na hodnocení přijatelnosti pravidelné konzumace konopných drog. Mladší významněji více označují pravidelnou či občasnou konzumaci konopných drog za přijatelnou (konkrétně mezi lidmi ve věku 20 až 29 let je to 56 %, 30 až 39 let 53 %, 40 až 54 let 46 %, 55 až 64 let 41 % a následuje výraznější propad u lidí starších 65 let, kde je to 22 %).

„I na výsledcích je jasně vidět, že se veřejné vnímání problematiky vyvíjí, ovšem legislativa nestíhá, resp. nereflektuje požadavky současné společnosti,“ dodává Helena Gherasim z Think tanku racionální politiky závislostí.