Expozice Knihomol prezentuje jedinečný soubor jeho bibliofilií, které GASK získal do svých sbírek v šedesátých letech minulého století a které byly souborně veřejnosti v Čechách představeny pouze jednou.
Zájem o krásné knihy, řemeslně dokonalá díla, luxusně svázaná a perfektně vytištěná na nejkvalitnějších materiálech, má v evropské kultuře dlouhou tradici. S ohledem na rafinovanost a náročnost ruční práce, drahé materiály a nízký náklad však byly takové knižní „šperky“ určeny výhradně úzkému okruhu zájemců z bohatých vrstev společnosti. František Kupka, který většinu svého uměleckého života strávil v Paříži, se v roce 1904 začal věnovat knižním ilustracím a práce na nich ho provázela i v následujících letech před první světovou válkou. Knižní zakázky pro špičkové pařížské nakladatele jsou u Kupky obvykle spojovány především s nutností zajistit si prostředky na živobytí, jak to sám umělec v korespondenci i rozhovorech opakovaně uváděl. Za jeho etapou ilustrátora bibliofilií je však třeba vidět víc, a sice osobní vášeň pro knihy a studium i profesní zájem o uměleckou stránku práce. V průběhu prací na bibliofilských projektech ovšem v korespondenci několikrát zmiňuje, že ho ilustrace odvádějí od toho, na čem mu záleželo nejvíc – od malby. Té dal také nakonec přednost a ke knižním projektům se už nevrátil.
Název výstavy v GASK Knihomol lze v symbolické rovině ztotožnit s obrazem Kupkova osobního i tvůrčího života v prvních dvou desetiletích 20. století. Odkazuje nejen přímo ke Kupkově stejnojmenné malbě z roku 1897, ale i k jeho dlouhodobému a systematickému zájmu o humanitní a přírodní vědy, který stál v pozadí jeho progresivních názorů na malbu a výrazně ovlivnil také tvůrčí proces a výsledky jeho ilustrátorské práce. „Poněvadž text dostávám, až již kresby jsou hotové, musím se tak vzdělávat předem, než dostanu manuskript, a stalo se to i mně vášní do těch dob utíkat,“ píše například na podzim 1905 J. S. Macharovi k náročnosti přípravy ilustrací pro šestisvazkové kompendium francouzského geografa Élisée Recluse L’Homme et la Terre (Člověk a země).
V rámci velkých retrospektiv Františka Kupky bývá obvykle jeho ilustrátorské práci věnována spíše okrajová pozornost a s ohledem na převratnost jeho malířského díla je to pochopitelné. Právě soubor umělcových bibliofilských prací je však jádrem výstavy v Galerii Středočeského kraje a jako celek tak poskytuje nebývale komplexní pohled na Kupkovu činnost v oboru knižní ilustrace. Vedle samotných výtisků bibliofilií, jimiž jsou tři soubory Erínyí Leconta de Lisle (vyd. 1908), Aristofanova Lysistrata (vyd. 1911) a dvě ilustrovaná vydání starozákonní Písně písní (první vyd. v roce 1905 i pozdější z roku 1931), najdeme v souboru originální signované Kupkovy studie a návrhy (kresby, kvaše a akvarely) i několik listů malířovy korespondence. V expozici bude vystaven i výtisk Kupkova grafického alba Čtyři příběhy bílé a černé, ohlížejícího se za prvními patnácti lety objevování abstrakce. Expozice vedle souboru bibliofilií ze sbírek GASK představí i komorní výběr děl, která vznikala v Paříži paralelně s pracemi na ilustracích a nezřídka i v přímé souvislosti s nimi, zejména v prvním desetiletí 20. století.
Galerie Střeočeského kraje |
