Bližší informace k tématu přinášejí v rozhovoru Mgr. Milan Prieložný, advokát z advokátní kanceláře INVICTA, a Mgr. Petra Devine, předsedkyně spolku My restituenti.
Připomeňte nám na úvod, o co v restitucích jde.
Mgr. Milan Prieložný: Pod pojmem restituce myslíme navrácení majetku zabaveného komunistickým režimem. Nejčastěji se jednalo o pozemky, stavby nebo užitková zvířata.
Kdo měl, nebo má na restituci nárok?
Mgr. Milan Prieložný: Jsou to bývalí vlastníci osobně nebo jejich dědicové. Ti se museli ve stanovené lhůtě v devadesátých letech minulého století obrátit na příslušný pozemkový úřad a zaregistrovat svůj nárok. Kdo to stihl, sedí možná ještě teď obrazně řečeno na truhle s pokladem. I když má dojem, že své vyrovnání už dostal.
Jak tomu máme rozumět?
Mgr. Milan Prieložný: Je to poměrně jednoduché. Za prvé: Restituční nároky uplatněné ve stanovené lhůtě jsou nepromlčitelné a dědičné. A za druhé: I vypořádané restituční nároky je možné znovu „otevřít“ a zrevidovat správnost jejich ocenění. V podstatě jde o ověření, že vypořádání restitučních nároků bylo spravedlivé a žadatel dostal správnou protihodnotu.
Může být taková revize vypořádání restitučních nároků úspěšná?
Mgr. Petra Devine: Samozřejmě. Stát totiž nemá velký zájem na tom, aby za držitele restitučních nároků kontroloval, jestli je provedené vyrovnání odpovídající. Pro započítání současné hodnoty kdysi zabaveného majetku neexistovala jednoznačná metodika. Velmi záleželo na konkrétních úřednících, jak to posoudí.
Mgr. Petra Devine
Jestli tomu správně rozumím, doporučujete všem, koho se restituce zabaveného majetku týkaly a týkají, aby si nechal svůj případ individuálně překontrolovat?
Mgr. Milan Prieložný: Přesně tak. Jednou skupinou jsou ti, kteří už nějaké vyrovnání dostali. Jde o to, jestli dostali skutečně to, na co mají nárok. Naše zkušenost ukazuje, že ve velkém množství případů klienti dosáhnou násobného navýšení restitučního vyrovnání. Druhá velká skupina žadatelů uvízla na mrtvém bodě. Vědí, že na nějakou restituci měli nárok a že to snad někdo řešil. Ale nevědí, jak to dopadlo. V takových rodinách kdesi mezi písemnostmi zahálí možná statisícové hodnoty.
Setkáváte se i s klienty, kteří se svých nároků nedomáhají proto, že mají strach z té úřední mašinérie?
Mgr. Petra Devine: Ano, velmi často. My jako nezisková organizace sdružujeme právě lidi, kteří mají potíže při uplatnění svých nároků nebo mají pocit, že se s nimi stát nevyrovnal v odpovídající výši. Pomáháme jim situaci kvalifikovaně a bezplatně prověřit.
Mgr. Milan Prieložný: Nejkomplikovanější to bývá u vracení pozemků, na nichž dnes stojí stavby, jejichž realizace byla plánována už v době vyvlastnění pozemků za minulého režimu. Pokud se stát s restituentem vyrovnal jako za zemědělský pozemek, nikoli stavební, došlo ke statisícovým chybám. Správné ocenění takových nároků a jejich prosazení před státem je však zdlouhavé a složité. Vyžaduje expertízy, znalecké posudky, vyhledávání v archivech, soudní řízení… Většina restituentů nemá znalosti, energii ani prostředky na to, aby se tím vším prokousávali sami.
Ke konci roku 2020 evidoval Státní pozemkový úřad (SPÚ) celkový objem restitučních nároků ve výši přes 8,5 miliardy Kč. Z toho nevypořádané nároky na náhradní pozemky činily více než 430 milionů Kč. |
Jaké tedy máte ohledně restitučních nároků doporučení?
Mgr. Petra Devine: Restituční nároky jsou stále otevřené a aktuální téma. A i když jste do této chvíli žili v přesvědčení, že pro vás je to uzavřená kapitola, věnujte tomu chvíli času a pokud můžete, najděte doklady, které doma k vašim restitučním nárokům máte. Spojte se s námi, my všechno zkontrolujeme a když zjistíme, že se s vámi stát nevyrovnal tak, jak měl, pomůžeme vám vaše restituční nároky uplatnit a do poslední koruny vyrovnat.
