Objevujte podstávky od Šluknova po Frýdlant
Den otevřených dveří podstávkových domů otevře návštěvníkům svět podstávkových domů od Šluknovska přes Lužické hory až po Frýdlantsko. Návštěvníky bude čekat na 30 podstávek ve 22 městech a obcích, hrázděné i roubené, před rekonstrukcí i citlivě opravené. Soukromí majitelé si kromě komentovaných prohlídek připravili pro návštěvníky drobné občerstvení a doprovodný program, jako je třeba workshop práce s hliněnou omítkou, tvořivé dílny či koncerty. Přichystány jsou navíc 3 komentované prohlídky – vesnické památkové zóny Šmilovského ulička v Rumburku, po obcích Mařenice a Krompach, kde je pro návštěvníky připravena i výstava fotografií podstávkových domů.
Více informací najdete na https://doluzihor.cz/clanky/den-otevrenych-dveri-podstavkovych-domu/ nebo na Facebooku Lužické hory a Podještědí – neobjevený klenot severu.
V krajině podstávkových domů
Krajině na česko-německo-polské hranici se ne nadarmo přezdívá Krajina podstávkových domů. Na malé ploše tří států najdete až 19 000 podstávkových domů, lidové architektury a dědictví 18. století. Podstávky těžko přehlédnete – jsou výrazné černými trámy s bílou vymazávkou, sloupy podepřenou střechou, zdobnými štíty a vypadají jako pohádkové kulisy. Podstávkové domy najdete v Lužických horách v každé vesnici i ve městě, některé jsou obyčejné a podstávka na nich jen rozkládá tíhu střechy, jiné jsou složitější s hrázděným patrem či pavlačí. Zdobné břidlicové střešní štíty a barevná okna střídají rurální vzory vyprávějící příběhy o majetnosti předchozích obyvatel domů. Každá podstávka má svou vlastní historii a původ.
Taková vylepšená roubenka
První roubené domy na české území doputovaly ve středověku z německé strany hranic přibližně okolo 13. století. Obyčejné roubené domy se v průběhu staletí vyvíjely až do dnešní podoby, která vyhovovala a odpovídala nárokům zdejší krajiny. Časté dešťové přeháňky, místy alpinské podnebí, nedostatečně úrodná půda a zalesněná údolí protkaná říčními proudy vedly okolo 16. století k rozvoji činnosti průmyslové a řemeslné. Využívalo se hlavně dřevěné bohatství, ať už ke stavbě nábytku, domů či pro potřeby dolů a skláren. V lesích se budovala dřevěná koryta, po nichž klády sjížděly až k řekám, odkud byly na vorech dopravovány do celé země. Pozůstatky těžby dřeva najdete v místních lesích dodnes. Odtud to byl jen krůček k vylepšování roubených domů. A právě mezi 16. a 17. stoletím došlo k největšímu rozmachu vzniku podstávkových domů. Nejen, že podstávková konstrukce umožňuje přesunout váhu střechy, případě patra, a tak odlehčit roubení, které se jinak rozjíždí. Také usnadňuje případnou výměnu roubení, kdy se odeberou shnilé trámy a nahradí se novými.
Kouzlo lidové tvořivosti
Každá podstávka představuje malé umělecké dílo ať už stavitele či majitele. Na první pohled mohou všechny vypadat stejně, na druhý pohled je ale zřejmé, že ani jeden dům není jako druhý. Podstávky i okenní oblouky můžete najít prosté i složitě řezbářsky zdobené, stejně tak i střešní štíty bohatě osázené břidlicovými deskami či dřevěnými obklady. Zajímavostí je lokální vzhled podstávek – například hornolužické podstávky poznáte jednoduše – mají totiž typické hrázděné patro, severočeské podstávky zase mívají patro roubené. Stejně jako v minulosti i dnes najdete podstávky v centrech měst i na samotě u lesa.
