Svůj odpad k barevným kontejnerům pravidelně nosí tři čtvrtiny obyvatel ČR, kteří v přepočtu na jednoho obyvatele loni vytřídili v průměru více než 75 kg papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů. I díky tomu se míra recyklace obalového odpadu opět zvýšila.
V roce 2023 bylo na tuzemský trh uvedeno méně baleného zboží, tedy i méně obalů. Dohromady jich bylo 1 261 452 tun, což je meziročně o 4 procenta méně. Z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů se jich pak podařilo předat k recyklaci 75 % a dalších 11 % bylo využito na výrobu tepla a energie. A to hlavně díky aktivnímu přístupu obyvatel ke třídění a dobrým podmínkám, které pro tuto činnost v ČR lidé mají. Míra recyklace obalů se tak v porovnání s předchozím rokem zvýšila o 4 procentní body a celkové využití je o 5 procentních bodů vyšší.
Nejvíce recyklujeme papír a sklo
Nejvyšší míry využití dosáhly tradičně papírové obaly – 104 %. Tento na první pohled možná překvapivý výsledek má však prozaické vysvětlení. Jednak může docházet k neplnění povinností zpětného odběru pro obchodní balení u individuálně plnících firem. Jejich obaly tak mohou skončit evidované jako součást tzv. živnostenských odpadů.
Částečně je to také díky obalům, které jsou spotřebiteli napřímo dovezeny s nákupem v zahraničí a nejsou při uvedení na trh evidované v Systému EKO-KOM. Stejně tak nejsou obaly evidované při přímém nákupu zboží ze zahraničního e-shopu, kdy tyto zahraniční e-shopy jsou černými pasažéry a povinnosti k obalům v ČR nezajišťují ani neplatí. Spotřebitelé ale po rozbalení takto dodaného nebo dovezeného zboží obaly řádně vytřídí. Druhé místo patřilo z hlediska míry využití s 89 % plastovým obalům, což je o 4 % více než v roce 2022. U obalů ze skla bylo dosaženo 78% míry recyklace, u kovových obalů byla celková míra recyklace 67 % a u dřevěných obalů dosáhla míra využití 42 %.
Počet barevných kontejnerů rychle roste
Základem úspěšného třídění a využití odpadu je dobře fungující systém EKO-KOM založený na vzájemné spolupráci obalového průmyslu, obcí a měst a odpadového sektoru. V ulicích ale mnohdy také přímo u domů, je tak k dispozici již více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad. V průměru to k nim máme ze svého bydliště pouhých 90 metrů a 75 % obyvatel nechybí ani vůle kontejnery tříděným odpadem pravidelně plnit.
Díky tomuto dobře nastavenému sytému každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru 75,6 kilogramu odpadu. Nejvíce se dařilo s 22,5 kilogramy třídit papír. Dále každý vytřídil průměrně 21 kilogramů kovů, 17,1 kilogramu plastů, 14,6 kilogramu skla. Rezervy určitě máme v třídění nápojových kartonů, kterých bylo na osobu vytříděno jen 0,4 kilogramu.
Pytlový a multikomoditní sběr
Právě i na podporu třídění nápojových kartonů a kovů se v posledních letech rychle rozvíjí takzvaný multikomoditní sběr, kdy se do jednoho kontejneru třídí více druhů odpadu. Například do žlutého kontejneru lze společně s plasty třídit i kovy či nápojové kartony. Tento způsob sběru často řeší i prostorová omezení v obcích a přináší také úspory emisí při zajišťování svozu.
Ovšem, tato pravidla se můžou v různých obcích i městech lišit, proto je důležité sledovat místní informace, a hlavně polepy barevných kontejnerů.
Dále je v některých obcích pro sběr tříděného odpadu využíván také pytlový sběr. Zde lidé třídí odpad přímo do pytlů ve svých domácnostech. Objemnější či nebezpečné odpady lze pak v třídit prostřednictvím sběrných dvorů. Některé odpady, typicky papír nebo kovy, pak mohou odevzdat do výkupen surovin.
TŘÍDĚNÍ ODPADŮ V ROCE 2023 1 261 452 tun 941 285 tun 143 271 tun 920 007 75,6 kg 75 % |
Třídění je nezbytným krokem k recyklaci
Vytřídění odpadu je tak prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi, ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné. Ty se pak v lepších případech využívají na výrobu certifikovaných alternativních paliv nahrazujících fosilní zdroje nebo jsou využity energeticky, v horším případě jsou skládkovány.
