Embargo na dovozy ruské ropy je stále pravděpodobnější, nejistota však panuje kolem situace v dodávkách zemního plynu. A kolem toho, jakým způsobem za něj budou velkoodběratelé platit.
Omezení související s ropou se mají stát součástí šestého balíku sankcí, píše bruselský zpravodaj deníku Süddeutsche Zeitung. Předpokládá se, že Evropská komise už příští týden seznámí členské státy s návrhy dalšího postupu.
Berlín, který patřil až dosud v postoji k ruské ropě k brzdám, změnil názor a je pro, aby se Brusel pustil do postupného uvalování sankcí.
Unijní diplomaté jsou spokojeni. A dál?
Stopka pro import se má lišit podle druhu ropy, a to v délce přechodných období a způsobech dodání skrze potrubí a po lodích. Německo se má stát, míní ministr hospodářství Robert Habeck, nezávislé na ruské surovině v řádu dnů, ale ostatní země to budou mít o něco složitější. Nejtvrdším odpůrcem postihů pro Rusko je maďarský premiér Viktor Orbán, největším zastáncem Polsko. Protože je pro sankce nutná jednomyslnost v EU, nabízí se scénář velmi složitých jednání. Výsledkem mohou být poměrně dlouhá útlumová (přechodná) období.
Komise zároveň zvažuje alternativy, jež by rovněž vedly ke snížení příjmů pro Putinův režim. Mluví se například o ropném clu. Nebo se Unie a další západní odběratelé sloučí do jistého poptávkového kartelu, který by mohl Moskvě diktovat nižší ceny. Spolková vláda před takovými modely varuje a přimlouvá se za plošný zákaz, jenž se dá zavést daleko jednodušeji.
Kromě ropy si bere šestý balík postihů na mušku ruská paliva pro jaderné elektrárny. Ta putují do Francie a do východní Evropy. S tvrdými dopady musí počítat největší ruský peněžní ústav Sberbank.
Klička jménem Putinův dekret
O dost větší svízel je závislost EU na ruském plynu. Koncern Gazprom zavřel kohoutky pro Polsko a Bulharsko se zdůvodněním, že dotyční příjemci nesplňují nové ruské předpisy pro placení účtů. V Unii vládne obava, jestli a jak se kupci plynu vůbec vypořádají s těmito nařízeními, aniž by se provinili vůči sankcím. Největší dovozce do Německa, společnost Uniper, musí zaplatit pohledávky Gazpromu do konce května. Nebudou-li Rusové spokojeni s chováním Uniperu, mohlo by to posloužit jako záminka, aby se plynovod zaškrtil také německým směrem.
Jablkem sváru je Putinův dekret z konce března. V něm stojí, že importéři mohou za suroviny platit výhradně v rublech. Navzdory faktu, že v EU je 97 procent kontraktů navázáno na dolary nebo eura. Kupující si mají otevřít v Gazprombank dvě konta: dolarové a eurové, stejně jako rublové. Platby budou provedeny v obou západních měnách, Gazprom je s pomocí ruské centrální banky převede na rubly a částku pošle na rublový účet. Z něj poputují peníze do Gazpromu. Teprve až se tak stane, bude transakce považována za uhrazenou.
Lákavost takové operace spočívá pro Putina v tom, že tresty zapovídají, aby ruský stát, Gazprom nebo Gazprombank převáděl v západním finančním systému eura a dolary za rubly. Ruský měnový svět je izolovaný: jeho cedulová banka je terčem postihů. Nový dekret umožňuje únikovou cestu, jak se přes tvrdé valuty dostat k rublům, jež Kreml potřebuje pro vojenské účely.
Rébus dvou účtů v Gazprombank
Evropská komise zastává názor, že je v pořádku, když si dovozci otevřou konta u Gazprombank. Unijní exekutiva ale podnikům radí, aby v okamžiku převedení eur nebo dolarů deklarovaly, že tímto považují platbu za vyrovnanou. Smlouvy jsou ostatně také vyhotoveny v eurech a dolarech. „Co s těmito penězi Rusové dále udělají, je už jejich problém,“ zní z komise. V překladu – kupci nenesou odpovědnost za to, jaký je další osud jejich úhrad.
Současně si komise stojí pevně za tím, že si importéři – ne tak, jak si Moskva přeje – nemohou založit ono rublové konto. „Šlo by o porušení sankcí,“ tvrdí úřad. Pokud by tak učinili, šlo by de facto o vznik systému poskytování půjček ze strany kupců pro ruskou centrální banku po dobu, než se eura a dolary přemění v rubly na druhém účtu.
Maria Demertzisová, viceprezidentka bruselského institutu Bruegel, namítá, že daný ruský systém nebude bez zřízení konta v rublech fungovat. Jestliže chce Putin západní měnový systém skutečně obejít, potřebuje, aby měli velkoodběratelé oba účty.
Velká neznámá spočívá v tom, jak budou ruská vláda a Gazprom na okolnost, že Uniper a ostatní vyhoví jejich požadavkům jen zčásti, reagovat. Rusové by se mohli spokojit s tím, že k nim stále proudí devizy. Nebo dodávky skutečně stopnout. Demertzisová si myslí, že Moskva na blokádě Polska a Bulharska stejně vydělá: „V těchto případech odpadnou jen malé sumy, protože v reakci na tato opatření půjdou ceny plynu dále nahoru.“
Úplné utažení kohoutů není přesto v Putinově zájmu. „Kreml příjmy za plyn potřebuje. Neodkladně.“
