Pojďme si říct, v co všechno, se může tříděný odpad proměnit.
Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2022 v průměru 78 kg papíru, skla, plastů, kovů a nápojových kartonů. Tříděním jsme udělali první, ale velmi zásadní krok pro to, aby mohl být tento odpad dále využit. Z barevných kontejnerů míří odpady nejprve na třídicí linku. Většina třídicích linek v ČR dotříďuje vyseparované odpady ručně. To znamená, že plastový a papírový odpad dotřiďují na lince lidé. Sklo se naopak dotřiďuje jen na automatických linkách. Aktuálně už v ČR fungují první automatické třídicí linky na vytříděné odpady z multikomoditního sběru, na kterých lze zvlášť dotřídit plasty, kovy a nápojové kartony. Na dotřiďovacích linkách se jednotlivé komodity dotřídí, roztřídí na jednotlivé druhy, odstraní nežádoucí příměsi, jednotlivé materiály se slisují do balíků a odesílají k dalšímu zpracování. Zpracovatel námi vytříděný a třídicí linkou upravený odpad reálně promění na nový výrobek – tedy recykluje.
Výrobky lze bezpochyby vyrábět z primárních surovin. Jejich těžba ale představuje vždy zátěž pro přírodu a životní prostředí, navíc tyto zdroje nejsou bezedné. A tak se hledají cesty, jak primární suroviny nahrazovat, šetřit či doplňovat. Jednou z nich je využívání druhotných surovin z vytříděných odpadů.
Recyklované výrobky nebo výrobky s obsahem recyklátu jsou již doslova všude kolem nás. Často si to ani neuvědomujeme. Nejčastěji se můžeme setkat s recyklovaným papírem, denně se s ním setkáváme třeba v podobě novin (ty jsou zpravidla na recyklovaném papíru), školních sešitů, ruliček od toaletního papíru nebo papírových plat od vajíček nebo výrobků z vlnité lepenky. Stejně tak se ale běžně setkáváme s recyklovaným sklem, ať už v podobě skleněných lahví, váz či zavařovacích sklenic. Majitelé rodinných domů jistě znají izolační pěnové sklo jako náhradu štěrku nebo skelnou vatu. A také s recyklovanými plasty se celkem běžně setkáváme např. v interiérech automobilů. Ale najdeme je i v domácnostech - na podlahách, ale i pytle na odpadky většinou jsou nebo obsahují určité procento recyklátu. Z recyklovaných plastů se vyrábí také sportovní oblečení, výplně do spacáků nebo fleecové mikiny a další. Stejně tak se k nám zcela běžně dostávají i recyklované kovy – v podobě nových nápojových plechovek, plechů, železných prutů nebo jako plnidlo v metalických barvách. Vytříděné nápojové kartony pak nejčastěji míří do papíren, mají totiž kvalitní vrstvu papíru (papír tvoří až 75 % nápojového kartonu). Kvalitní celulózová vlákna používají papírny pro výrobu nového papíru. Stejně tak se nápojový karton zpracovává na izolační stavební desky.
V jakém množství se budeme s takovými výrobky setkávat, je hlavně na nás, spotřebitelích. Vše je totiž otázkou nabídky a poptávky, když budeme výrobky z recyklovaných materiálů v dostatečné míře poptávat a používat, budou se i více vyrábět.
Primární surovina je z přírody, druhotná z vytříděného odpadu Primární suroviny vznikají přírodními procesy bez lidského zásahu (např. ropa, drahé kovy, rašelina, plyny, křemičité písky pro výrobu skla atd.). Druhotná surovina je výsledkem několika na sebe navazujících procesů – našeho třídění, svozu odpadu z barevných kontejnerů na třídicí linku a následné úpravy na druhotnou surovinu. Jde vlastně o takovou alternativu primární suroviny. V souvislosti s využitím odpadů bývá zmiňována také proměna tříděného odpadu na tak zvané certifikované palivo (TAP) nebo na zdroj tepla či energie. Tyto procesy nejsou recyklací, ale jedná se o energetické využití tříděného odpadu. Na energii nebo palivo se ale zpracovává ta část odpadu, kterou nelze recyklovat na nový výrobek, jedná se buď o silně znečištěný nebo jinak kontaminovaný odpad nebo nežádoucí příměsi. I toto je forma využití odpadu, kterou předcházíme ukládání odpadu na skládkách. Jasnou prioritou je ale recyklace odpadu. |