Profesor Jiří Podolský již řadu let zásadním způsobem formuje výuku klíčových teoretických předmětů na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Kromě výuky se intenzivně věnuje i popularizaci fyziky a astronomie, ať již formou přednášek pro studenty a pedagogy středních škol i širší veřejnost, nebo překládáním vědecko-populárních knih od předních světových fyziků. Před deseti lety vstoupil i do prostoru sociálních sítí – na YouTube lze dnes najít více než 50 jeho přednášek věnovaných moderní fyzice i její historii.
„Popularizaci vědeckého poznání světa pokládám za naprosto zásadní. Je to nedělitelná součást mých aktivit spolu s vědeckým výzkumem, vysokoškolskou výukou a organizační činností na fakultě. Sdělit dalším něco z mnoha zajímavých věcí, o kterých jsem se dozvěděl, a přenést své nadšení na někoho jiného beru jako závazek,“ komentuje své neakademické aktivity profesor Podolský.
Kromě excelentních pedagogických výsledků stojí za profesorem Jiřím Podolským také výjimečná vědecká dráha. Celosvětově patří k předním expertům na Einsteinovu obecnou teorii relativity. Jeho specializací jsou přesná řešení Einsteinových gravitačních rovnic a jejich různé moderní modifikace a rozšíření. Do oblasti jeho zájmu spadá hlavně fyzika černých děr a gravitačních vln – po dlouhou dobu hypotetický typ řešení gravitačních rovnic, který se teprve před nedávnou dobou dočkal experimentální verifikace. Na tato témata publikoval více než 100 prací v odborných mezinárodních časopisech. S prof. Jerrym B. Griffithsem vydal monografii Exact Space-Times in Einstein’s General Relativity, kterou vydalo prestižní vydavatelství Cambridge University Press.
Osudová setkání
K rozhodnutí zasvětit svůj život nejzákladnějším otázkám fyziky dospěl Jiří Podolský v relativně útlém věku. V roce 1969, kdy začal chodit do školy, přistáli Američané na Měsíci. V té době se u nás také začala naplno rozjíždět normalizace, kterou Jiří Podolský v rodné Mladé Boleslavi, jež se tehdy stala posádkovým městem okupační sovětské armády, vnímal velmi intenzivně. I proto se podle svých slov možná už tenkrát přiklonil k „vesmírným“, neideologickým a nadčasovým otázkám poznání, které zkoumá astronomie a fyzika.
Zcela zásadní a osudové pro něj bylo koncem 70. let setkání s Dobroslavem Srncem. Ten se středoškolským profesorem Hylmarem zřídil v Mladé Boleslavi astronomický kroužek. A díky Srncovi se Jiří Podolský stal také stážistou u docenta Josipa Kleczka v Astronomickém ústavu v Ondřejově. To určilo jeho další profesní i osobní život.
Učí stále velmi rád
Profesor Podolský učí již dlouho a stále učí velmi rád. „Neumím to přesně spočítat, ale odhaduji, že pokud jsem každý rok učil mnoho desítek studentů a učím přes 30 let, ovlivnil jsem během své pedagogické kariéry několik tisíc mladých lidí,“ říká.
Jeho přednášky jsou mezi studenty velmi oblíbené a vysoce hodnocené. I proto, že profesor Podolský má vše pečlivě připravené, aby výklad měl jasnou strukturu a důkazy a výpočty byly co nejpřehlednější. „Používám zápis vzorců, který je rigorózní, ale nikoli zbytečně složitý. Osvědčilo se mi dělat různé improvizované odbočky do historie a filozofie vědy. Studenti oceňují i jasný, zřetelný a emotivní přednes, tedy rétorické schopnosti. K tomu jsem se ovšem dopracoval až desetiletími pedagogické praxe. Ve skutečnosti jsem ‚přeučený introvert‘,“ popisuje základní stavební kameny své výuky.
Pokud by měl současným studentům nesnadného studia na matfyzu něco poradit, pak především to, aby se nevzdávali a bojovali, i když přijdou nesnáze. „Díky vytrvalosti, cílevědomosti, tvrdé a poctivé práci lze mnohé překonat. Ano, pro úspěšné absolvování matfyzu je nutná určitá míra nadání, ale ještě důležitější jsou motivace a vytrvalost, vnitřní snaha ‚přijít věcem na kloub‘,“ zdůrazňuje profesor Podolský.
Ve volném čase se rád oddává četbě. Zajímá se o letectví a kosmonautiku, v oblibě má ale i výtvarné umění, architekturu a historii. „S rodinou rádi cestujeme po českých i evropských městech. Klid se snažím čerpat z přírody a z pohledu na hvězdné nebe,“ dodává Jiří Podolský.