iDNES.cz

Zvýšené CRP? Značí to zánět, ne indikaci antibiotik, jak si myslíme

– KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Praktičtí lékaři mají k dispozici nástroj, s nímž se setkala většina z nás. Jedná se o testování CRP, které napomáhá zjistit, zda je v organismu zánět. Stalo se ovšem mýtem, že zvýšená hladina CRP znamená předepsání antibiotik. Tuto nepravdu nám objasní praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.

Komerční sdělení

Toto jsou komerční sdělení. iDNES.cz neovlivňuje jejich obsah a není jejich autorem. Více

Komerční sdělení je speciální inzertní formát. Umožňuje inzerentům oslovit čtenáře na ploše větší, než je klasický banner, hodí se tedy například ve chvíli, kdy je potřeba popsat vlastnosti nového produktu, představit společnost nebo ukázat více fotografií.

Aby bylo na první pohled odlišitelné od redakčních textů, obsahuje jasné označení „Komerční sdělení“ v záhlaví článku.

Pro komerční sdělení platí podobná pravidla jako pro další formy inzerce na iDNES.cz. Nesmí tedy být v rozporu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, nesmí porušovat práva třetích osob a poškozovat něčí dobrou pověst. Na rozdíl od bannerové reklamy je z komerčních sdělení vyloučena politická inzerce.

Komerční sdělení, jejich titulky a tvrzení v nich obsažená nesmějí být lživá a klamavá.

Ceník komerčních sdělení včetně kontaktů na obchodní oddělení najdete zde.

Ke stanovení CRP se v ordinacích využívá tzv. POCT - point-of-care testování. Jeho předností je rychlost výsledku z kapky krve z prstu – dozvíme se ho v horizontu pár minut. Nicméně zvýšená hladina CRP (normální hladina je do cca 10 mg/l) nám prokazuje pouze fakt, že vyšetřovaný má nebo nemá v sobě zánět. A zánět není to samé co infekce.

„Typickým příkladem zánětu může být třeba autoimunitní zánět. Zvýšené hodnoty CRP nejsou neobvyklé ani po porodu, úrazu, při infarktu myokardu, nebo po operacích,“ vysvětluje MUDr. Ludmila Bezdíčková.

Přestože zvýšená hladina CRP může signalizovat kromě zánětu také rozvoj infekce, z vyšetření se nedozvíme, jaký má původ. A to je stěžejní pro rozhodnutí, zda předepsat antibiotika.

„Nikdy nevíme na 100 %, zda infekci zavinila bakterie, nebo virus, případně jaký má jiný původ. Nicméně o některých infekcích víme, že jsou typicky virové, proto není CRP nutné indikovat. Má smysl pouze u infekcí, kdy se mohou uplatňovat viry i bakterie,“ pokračuje lékařka.

Zvýšené CRP se také odvíjí od fáze onemocnění

Funkcí testování CRP je tedy prozradit přítomnost či nepřítomnost zánětu. Vyšetření je střípkem z mozaiky. Samozřejmě přínosným, ale nedokáže určit přesnou diagnózu. Navíc je velmi důležité, v jaké fázi nemoci se testuje.

„Výsledky CRP testování jsou také závislé na průběhu daného onemocnění. U některých stavů je hladina zvýšená na počátku onemocnění a následně rychle klesá. To je typické například pro akutní virové záněty zažívacího traktu. Středně zvýšená hladina může být naměřena i v počátku jiných virových onemocnění.“

Jak je to s infekcemi bakteriálními, kdy je možné indikovat antibiotika?

„Bakteriální infekce někdy nasedají na virové, což se projevuje vzestupem hladiny CRP až při druhé vlně příznaků. To znamená, že stav se nejprve zlepšuje a až o něco později se třeba rozvinou horečky, kašel nebo například příznaky zánětu středního ucha.“

Lékař by měl být schopný odhadnout, v jaké fázi pacienta testoval, aby jeho výsledky správně interpretoval. Rozhodnutí o nasazení antibiotik by vždy mělo být podloženo více faktory.

Když antibiotika, tak pouze na infekce bakteriálního původu

K indikaci antibiotik se někteří lidé upínají jako ke spáse. Když jsou nemocní a žádné léky pořádně nepomáhají, neznamená to ale, že je spasí antibiotika.

„Léky na bázi antibiotik indikujeme pouze v případě prokázání bakteriálního původce infekce. A taky ne vždycky. Někdy se vyplatí dát organismu prostor, aby se uzdravil sám, protože tyto schopnosti má. My jsme si ale zvykli, že chceme být zdraví hned. Z toho důvodu můžeme dělat nátlak na lékaře, aby nám něco předepsal, například i antibiotika. Jenže jak jsem zmiňovala, ta mají smysl jenom v případě léčby bakteriální infekce, což není ani rýma, ani kašel a ani nachlazení,“ upozorňuje odbornice.

Nicméně u některých bakteriálních onemocnění nemusí být CRP zvýšené, jako např. u černého kašle nebo boreliózy, ale přesto je léčíme antibiotiky. Lékař se primárně řídí klinickými příznaky a podle toho indikuje i další pomocná vyšetření. Nelze se spoléhat pouze na výsledky jednoho testu.

Proč je důležité znát původ infekce?

Jednoduchá otázka s poměrně prostou odpovědí – aby se zacílila léčba a pacient byl co nejdřív zdráv. Nicméně dalším zásadním důvodem je fakt, že se musí s antibiotiky šetřit. To jsou totiž jediné léky, kde platí následující úměra: čím vyšší spotřeba, tím méně fungují, protože bakterie coby živé organismy si na ně v rámci evoluce vytvářejí odolnost.

„Ztrátu léčivých účinků antibiotik řeší celý svět. Setkáváme se s rezistentními bakteriemi, na něž antibiotika nefungují. Léčba pak probíhá velmi komplikovaně a s nejistým koncem. Nicméně jedná se o problém, který může ovlivnit každý z nás. Přistupujme k antibiotikům jako k pokladu. Užívejme je jen tehdy, kdy nám je předepíše lékař. Držme se jeho pokynů a zbylé léky vraťme do lékárny. Pokud bychom s antibiotiky plýtvali i nadále, odhaduje se, že by v roce 2050 umíralo více lidí na důsledky nevyléčitelné bakteriální infekce než na rakovinu,“ dodává MUDr. Ludmila Bezdíčková.

Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.

zpět na článek