Stáňo, 26 let jste působila na pozici personální ředitelky společnosti M2C, kde nyní pracujete jako Director of Compliance. Můžete krátce popsat svou cestu?
Celý svůj profesní život jsem strávila pod „jednou vlajkou“. Snažím se vyhýbat počítání let, protože pro mnoho lidí je tato skutečnost obtížně představitelná. Začínala jsem ještě před vysokou školou měsíční brigádou, která se protáhla na téměř 30letou spolupráci. Postupně jsem v M2C prošla celou strukturou společnosti. Moje startovací pozice zahrnovala zajišťovací práce v kanceláři. V dnešní době je označována termínem Back office manažer. Dalším směrem bylo finanční účetnictví a finance obecně. Následovalo vedení oblasti HR a v současné době vedu oddělení nákupu a Compliance útvar. Celou dobu jsem se věnovala podpůrným činnostem a zajišťování organizace. I po dlouhé době mi práce v „prvním zaměstnání“ přijde přínosná a smysluplná díky různorodosti a inovacím.
Jaký je váš osobní přístup k leadershipu?
Můj přístup je založený na empatii, porozumění a dodržování funkčních pravidel. Vedení pro mě není cíl, ale cesta – věc, na jejíž funkčnosti se musí dlouhodobě pracovat. Není to pouze o silném nebo charizmatickém šéfovi, ale o rozumně smýšlejícím jedinci, který dokáže vést dobře vybranou skupinu kolegů usilujících o dosažení definovaných výsledků. Je to společenský proces. Myslím, že tato filozofie přispěla k úspěšnému řízení tisíce zaměstnanců v M2C.
Vzpomenete si na nejdůležitější životní lekci, kterou jste se naučila při budování a rozvoji M2C?
Životních lekcí byla řada, ale nejzásadnější vždy byly restrukturalizace ať už celé společnosti, nebo jejích částí. Je dobré připomenout, že jsem byla v jedné firmě, která vyrostla z malé lokální rodinné firmy až po mezinárodní holdingovou organizaci. Takže lekcí bylo opravdu mnoho. Vše se podařilo díky velkému množství energie a podpoře našich kolegů a partnerů.
Dlouho pracujete v HR, jaký máte názor na aktuální a chystané změny v pracovně-legislativním systému ČR?
Nemyslím si, že pro nás jsou tyto změny nějak zásadní. Naší filozofií a dlouhodobým automatismem je legální fungování. Legislativní úpravy vítáme a už nyní vidíme, jak se trápí společnosti, které zneužívaly působení v šedé ekonomice. Tyto změny jsou přínosné a kultivující pro celé odvětví. Nicméně zásadním problémem je, že zákazníci včetně státních institucí, kteří byli zvyklí záměrně odebírat nízké, dumpingové nebo netržní ceny, jsou konfrontováni s prudkým nárůstem nákladů, nejsou na to připraveni a stále hledají způsoby, jak to obejít.
Jak se M2C vypořádává s oblastí enviromentální?
Intenzivně se připravujeme na přicházející požadavky legislativy CSRD, která je úzce spjata s ESG agendou. Získání stříbrného ocenění EcoVadis pro nás bylo významným momentem, který reflektuje naši oddanost environmentálnímu managementu, pracovním podmínkám, etice a udržitelným nákupům
Od roku 2019 jste majitelkou zámku v Načeradci. Kdy u vás nastal osudový zlom, abyste se rozhodla ke koupi zámku a investovala do něj čas i peníze?
Po letech ve službách jsem si uvědomila, že potřebuji změnu, a shodou okolností se objevil projekt Načeradec, novobarokní zámek s krásným anglickým parkem a zahradnictvím. Vlastně je to splnění mého dávného snu vdechnout nový život historicko-kulturní památce. Ale konkrétní zlom nastal, když jsem seděla v kavárně v Táboře, četla noviny a zjistila, že stát opakovaně posílá do dražby zámek Načeradec, kde má moje rodina částečně kořeny.
Jaké bylo původní využití zámku?
Zámek byl postaven v roce 1734 a posledních sto let poskytoval útočiště různým dětským zařízením – od náhradního domova pro sirotky za masarykovské éry přes dětský domov po roce 1948 až po výchovný ústav pro děti a mládež, který fungoval do roku 2015. Historie zámku v posledním století je bohatá na příběhy dětí, které zde byly umístěny. Poté byl zámecký areál dlouhodobě nepřístupný až do jeho prodeje. Prioritou bylo otevřít park co nejdříve, což se po nákladných revitalizačních zásazích podařilo před dvěma lety. Nyní je zámecký park částečně otevřen i s bistrem, které nese název po předcházejících uživatelích – „Polepšovna“. Zároveň nyní slouží park už také jako místo komunitního setkávání a bohatých kulturních akcí. Celkově je však naším cílem areál nejen zachovat, ale také otevřít veřejnosti a propojit s celou památkovou zónou městyse Načeradec.
Můžete popsat celý koncept?
Věřím, že v květnu 2025 přivítáme první návštěvníky v 16pokojovém hotelu s bistrem a jedinečným anglickým parkem, který je kulturní památkou ČR. Významnou oblastí je obnova původního zahradnictví se sadem a doplnění drobného živočišného hospodářství. Nerada bych prozrazovala celý koncept již nyní, ale inspirovala jsem se jak v zahraničních podobných projektech, jako kupříkladu v Irsku, Anglii či Francii, tak i moderními trendy v gastro turistice.
Zámek jste poskytla jako útočiště uprchlíkům z Ukrajiny. V přípravách pomáhali i zaměstnanci M2C. Můžete nám celý příběh přiblížit?
Ano, děkuji, že to zmiňujete. Spontánní nápad se zrodil při sledování zpráv v prvních dnech konfliktu. V té době jsme byli ve fázi příprav projektu rekonstrukce. Budova byla od roku 2015 nepoužívaná, ale díky průběžným opravám byla naštěstí v provozuschopném stavu. Během několika dní jsme zrevidovali všechny potřebné technologie a nabídli ubytování rodinám prchajícím z Ukrajiny. Rychlé zvládnutí situace bylo možné jen díky obrovskému přispění M2C, jak finančnímu, tak fyzickou pomocí našich kolegů. Velmi vstřícně reagovala také většina dodavatelských firem, které jsme požádali o pomoc s vybavením obytných místností a zázemí. Velkou podporu nám projevili zástupci městyse a sousedé z Načeradce. Již 18. března 2022 přijela první rodina a během měsíce u nás našlo útočiště téměř sedmdesát maminek a babiček s dětmi.
Jaké máte další cíle?
Jednoznačně si užít léto. Pokračovat v rekonstrukci zámeckého areálu a tlačit vše k úspěšnému otevření před prázdninami příštího roku. V rámci M2C dále intenzivně pracovat v přípravách na blížící se legislativu CSRD.
