O tom i o dalších trendech v této oblasti jsme si povídali s Lukášem Grolmusem, ředitelem komunikace a marketingu ve společnosti EKO-KOM.
Podle statistik třídí pravidelně odpad 75 % Čechů. V posledních letech ale podíl třídičů nijak výrazněji nepřibývá. Proč?
Když se ohlédneme na začátek, kdy jsme v ČR se systematickým tříděním odpadů začínali, tak jde o obrovský progres. V roce 2000 třídilo odpad 38 % obyvatel republiky, dnes je to už 75 %! Pravda je taková, že když dosáhnete takovéto relativně vysoké účasti, další růst je o mnoho pomalejší. A vždy bude určité procento lidí, kteří budou třídění zpochybňovat a jejich názor nikdo nezmění. Tyto tzv. odpírače často přesvědčí jen nějaká finanční motivace nebo legislativní povinnost. Touto cestou ale určitě nemá smysl jít, více než 20 let přesvědčujeme veřejnost, že třídění je o jejich osobní odpovědnosti a postoji k ochraně životního prostředí.
Jak si stojí Česká republika ve srovnání s jinými státy?
Budeme-li porovnávat míru třídění obalových odpadů, účast obyvatel na třídění a kvalitu systému třídění, pak patříme do evropské špičky. Z celkového množství obalů, které byly v roce 2024 uvedeny na tuzemský trh, se podařilo předat k recyklaci 77 % a k energetickému využití dalších 12 %. To znamená, že efektivně bylo využito 89 % všech použitých obalů. Je to dobrý výsledek, ale vždy je co zlepšovat a evropské cíle v čase nadále rostou.
Rozbory směsného komunálního odpadu prováděné v různých městech ale ukazují, že v černých popelnicích je ještě hodně tříditelného odpadu. To tedy ukazuje, že třídění má v ČR ještě rezervy. Je to tak?
Ano, z rozborů směsného odpadu opravdu vyplývá, že zhruba polovina odpadů v černých popelnicích by šla ještě využít. Největší část z toho tvoří bioodpad. Objevují se tam stále často také plasty a papír. V tom vidíme samozřejmě rezervy a veřejnost na to upozorňujeme nejen my, ale i jednotlivé radnice. Ukazuje to, jak je v této oblasti důležitá osvěta. Jako funkční komunikační nástroj se také ukazují veřejné rozbory odpadů, které jsou často prováděny na náměstích, aby jim mohla přihlížet široká veřejnost a byla zajištěna publicita. Lidé si často až na základě této praktické ukázky sáhnou do svědomí a začnou třídit lépe nebo s tím konečně začnou. Ke zlepšení situace v obcích přispívá také optimalizace sběrné sítě, např. změny v rozmístění stávajících nádob na tříděný odpad nebo přidání nových nádob, či úpravy v četnosti svozů. Pozitivně fungují také tzv. multikomoditní sběry, kdy mohou lidé třídit více komodit do jedné nádoby, nejčastěji se tak sbírají kovy do žluté nádoby s plasty, obdobné řešení obce praktikují i v případě nápojových kartonů.
Multikomoditní sběry zavedlo už mnoho měst a obcí. V podstatě se ale míchají dvě komodity v jedné nádobě. Má takové třídění smysl?
Multikomoditní sběry rozhodně smysl mají, protože umožňují třídit více komodit i v místech, kde to dříve nebylo zejména kvůli omezenému prostoru možné. V mnoha obcích nebyl realizován nádobový sběr kovů nebo nápojových kartonů jen proto, že už tam nebylo možné přidat samostatnou nádobu na třídění kovů a další samostatnou nádobu na sběr nápojových kartonů. Teď lidé mohou třídit i tyto komodity do multikomoditní, většinou žluté, nádoby. A teprve na dotřiďovací lince rozdělí tuto multikomoditu na plasty, kovy a na nápojové kartony.
Evropským trendem jsou zálohové systémy. ČR jde jako jedna z mála proti proudu. Proč?
Zavedení záloh je politickým rozhodnutím, nerozhoduje o tom EKO-KOM. Odcházející ministr zálohový systém neprosadil, takže je potřeba i nadále třídit prázdné PET lahve i nápojové plechovky do barevných kontejnerů, jak jsou lidé doposud zvyklí. Zavedení zálohových systémů v sousedních státech, zejména na Slovensku a v Polsku, nám ale způsobuje určitý odliv těchto prázdných obalů. Jak PET lahve, tak i nápojové plechovky mají totiž často stejný design pro celý evropský trh, obsahují tedy i zálohové označení. A ukazuje se, že lidé tyto obaly nakoupené v ČR často vrací právě na Slovensku a nyní i v Polsku.
Jak jste připustil, v třídění i recyklaci odpadů je stále co zlepšovat. Na co se teď v tomto směru zaměřujete?
Dlouhodobě se snažíme lidem vysvětlit, že stejně důležité jako třídění odpadů je i předcházení jejich vzniku, omezování produkce odpadů. V posledních letech se skloňuje hlavně plýtvání s potravinami, nadbytečné balení výrobků a konzumní životní styl. A to vše samozřejmě vede i k vyšší produkci obalů, protože nejen že lidé vyhazují prošlé nebo zkažené potraviny, výhodně nakoupené oblečení, které nikdy neobléknou, ale s každým takovým promarněným jídlem, kusem oblečení, produkují i další odpad. To vše zatěžuje životní prostředí. A vysvětlit to lidem, je celkem výzva. Stejně jako jim pořád dokola vysvětlujeme, že smysluplná je nejen materiálová recyklace, ale že i energetické využití odpadů nebo výroba tuhých alternativních paliv (TAP) dává smysl, protože i tím šetříme zdroje přírodních surovin a neukládáme odpady na skládky. Toto téma je mimochodem velmi důležité, protože unijní směrnice zavádí od roku 2030 omezení skládkování veškerého odpadu, který je vhodný k recyklaci nebo dalšímu materiálovému nebo energetickému využití. A od roku 2035 chce pak omezit podíl komunálního odpadu odloženého na skládkách na 10 %. Je tedy nejvyšší čas, abychom si všichni uvědomili, že nestačí jen třídit a recyklovat odpad, ale také odpady zbytečně nevytvářet a předcházet jejich vzniku.
Citát: Dokud nebudou v ČR zálohy, je nadále potřeba třídit prázdné PET lahve i plechovky do barevných kontejnerů. |

















