Nejen o panelech na střechách rezidenčních, komerčních či veřejných budov a kilowattech výkonu je fotovoltaika. Záleží také na informovanosti a poučenosti klientely. „Trh s fotovoltaikou v rezidenčním sektoru nyní prochází určitou korekcí, kdy se reaguje na změny dotačních podmínek. To je velmi důležitá a podstatná součást tohoto byznysu. Klienti podle mě nyní potřebují čas, aby se v novém nastavení zorientovali,“ popisuje aktuální situaci Martin Palarčík, ředitel společnosti PREsolidsun. Ta vznikla loni v létě spojením dvou dceřiných firem Pražské energetiky, Skupiny SOLIDSUN, a. s., a SOLARINVEST – GREEN ENERGY.
Dotkne se fotovoltaiky stávající konflikt na Blízkém východě? Případně jak?
Geopolitická situace samozřejmě může ovlivnit chování trhu i ceny energií. Podle mě však nevidíme dramatické výkyvy, kromě benzínových pump. Trhy reagují spíše opatrně, i když banky už avizují úpravu úrokových sazeb. Z naší zkušenosti pramení, že podobná nejistota, jakou například přinesla válka na Ukrajině, zvyšuje zájem o fotovoltaiku. Už teď evidujeme rostoucí poptávku. Lidé se doptávají mnohem více a častěji než v minulosti. Zajímají se mimo jiné také o rozšíření stávajících fotovoltaických systémů. Zejména o bateriová úložiště, která pomáhají snížit závislost na vývoji cen elektrické energie.
Mají zájemci o instalaci fotovoltaiky jasno v tom, co od ní mohou očekávat a co jim nabízí?
V dnešní době lze obecně říci, že populace je, co se energetiky týče, mnohem vzdělanější, informovanější, než bývala například před zmiňovanou válkou na Ukrajině. Prošli jsme si několika energetickými krizemi a lidé se o tuto problematiku začali mnohem více zajímat. I to je důvod, proč se doptávají a zajímají o energetickou soběstačnost.
Jak se v letošním roce bude vyvíjet trh s fotovoltaikou? Bude provázán s rezidenčním, anebo spíše firemním segmentem?
Trh s fotovoltaikou v rezidenčním sektoru nyní prochází určitou korekcí, kdy se reaguje na změny dotačních podmínek. To je velmi důležitá a podstatná součást tohoto byznysu. Klienti nyní podle mě potřebují čas, aby se v novém nastavení zorientovali. Samozřejmě včetně kombinace dotací a zvýhodněných úvěrů. Rámec není ještě úplně daný, stále se na něm pracuje. Důležitou roli v tom sehrají banky. Zároveň ale vidíme signály stabilizace a návratu poptávky. Propojeno to bude také s motivací k soběstačnosti na systému v případě nějaké delší krize. Firemní segment je v tomto ohledu podstatně stabilnější, dlouhodobě roste. Tempo je růstové mimo jiné také díky tlaku na snižování emisí a nákladů na energie firem. Hodně tomu aktuálně pomáhá velký zájem investorů o velkokapacitní bateriová úložiště, která dnes k fotovoltaice neodmyslitelně patří.
Praha rozšiřuje mimo jiné svůj park fotovoltaických elektráren na střechách, podporuje městské části v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Jaký je podle vás význam komunitní energetiky?
Význam komunitní energetiky bude v čase významně nabývat na významu. A také je dobré, že má oporu v legislativě. Předpokládá se, že sdílení komunitní energetiky se dál bude vyvíjet a používat na daleko větší vzdálenosti než dnes. Důraz ale bude dál kladený na zjednodušení administrativy a zapojení co nejširší veřejnosti.
Jak se staví ke komunitní energetice například bytová družstva či SVJ?
Toto je plán, jak se ho podaří realizovat, je věc druhá. Důležitou okolností je, jak se k tomu postaví například bytová družstva nebo SVJ. Zde se komunitní energetika vyloženě nabízí. Zde je přístup velmi individuální. Uvidíme, jak k tomu přistoupí obce. V některých případech vidíme velký zájem. Lidé přemýšlejí, chtějí koncepční řešení, komunitní energetiku v celé obci. Jiné obce jsou opatrné, říkají, že mají jiné starosti. Stále ale platí, že pokud tyto věci řešíte s profesionály, kteří jsou dlouho na trhu a klientům pomohou těmito procesy projít, pak případná rizika minimalizujete. Jedná se ale o mimořádně komplexní záležitost.
Praha je specifická památkovou zónou. Jak podle vás sladit rozvoj a využití alternativní zdrojů energie pro město a požadavky Národního památkového úřadu, případně dalších organizací?
Tuto problematiku pochopitelně sledujeme. Sladění rozvoje obnovitelných zdrojů a památkové ochrany je dlouhodobá výzva, a to nejen pro Prahu, ale také další historická města. Osobně si myslím, že klíč představuje nastavení jasných a jednotných pravidel. Takových, která budou srozumitelná jak pro investory, tak pro památkovou péči. Pokud úřad vydá přesně stanovená pravidla, jde o pohled jednostranný, ale rozumím mu a zcela ho chápu, že musí zajišťovat a chránit to, k čemu jsou určeni. Dnes narážíme na roztříštěnost rozhodování a individuální přístup institucí, což celý proces zpomaluje. Podle mne by do budoucna měla proběhnout daleko silnější koordinace, řekněme metodické vedení, které umožní citlivý rozvoj obnovitelných energií v historických centrech. V každém případě se jedná o komplexní otázku. V tuto dobu se s podobným problémem potýká rozvoj elektromobility a dobíjecí sítě. Kdy do vybudování jedné dobíjecí stanice nezasahuje pouze památkový ústav, ale řádově desítky subjektů. Pak je těžké cokoli postavit. Stejně tak je tomu u fotovoltaik. Je to o tom, nastavit jasná konkrétní pravidla.
Blackout představuje podle výzkumů veřejného mínění pro Pražany významnou hrozbu. Lze se na alternativní zdroje energie, jejich ukládání a přenos, spolehnout?
Výsledky výzkumu, čeho se Praha bojí, jsou jasné, na druhou stranu hlavní město náleží k obcím s nejstabilnější dodávkou elektrické energie. Riziko rozsáhlých výpadků je v tomto případě díky dobře fungující síti relativně nízké. Loňský výpadek měl svoje naprosto jasné příčiny. Zároveň ale v době zvýšené nejistoty, třeba v souvislosti s aktuální situací, roste zájem zákazníků o řešení, která zvýší jejich energetickou nezávislost, jak jsem již zmiňoval. Moderní fotovoltaické systémy v kombinaci s bateriovými úložišti představují velmi spolehlivý způsob, jak si zajistit částečnou, anebo úplnou soběstačnost. Existuje také řešení takzvaných ostrovních systémů, které jsou velmi bezpečné a v tomto případě se klienta případný výpadek vůbec netýká.
