E-commerce se s farmaceutickou distribucí propojuje víc než kdy dřív. Pilulka letos zpřístupnila část sortimentu přes Wolt (Pharma Profit, 2026) a u společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod, s. r. o. tvoří spolupráce s Rohlíkem zhruba čtvrtinu online obratu a její vlastní e-shop roste o 12 až 14 % ročně. (Systémy Logistiky, 2026)
Za zdánlivě jednoduchým „rychlým doručením“ se však skrývá nejen požadavek na rychlejší expedici. Rozhodující je dostupnost zboží v konkrétním místě a čase, správně nastavené zásoby, jejich obrátka a schopnost reagovat na změny poptávky. V době rostoucích nákladů totiž nelze rychlost vyřešit jen většími sklady nebo častějšími závozy. Distributor hledá rovnováhu mezi dostupností, frekvencí zásobování, kapacitami i prací s provozním kapitálem.
V distribuci léčiv, zdravotnického materiálu a veterinárních přípravků je navíc tolerance k chybám minimální. Výrobce, distributor, sklad i odběratel musí pracovat s přesnými a aktuálními daty o objednávkách i dodávkách. K tomu se přidává dohledatelnost, evidence šarží a expirací, u části sortimentu také přísné teplotní režimy a další regulatorní požadavky vyžadované Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Vyšší rychlost proto musí jít ruku v ruce s vyšší kontrolou nad celým tokem.
foto: PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o.
Právě proto roste význam digitální připravenosti celé dodavatelské sítě. Každý partner, jehož data je nutné ručně upravovat, ověřovat nebo přepisovat, zpomaluje celý řetězec a zvyšuje riziko chyb.
Kvalita spolupráce se tak stále méně posuzuje jen podle ceny, produktu a termínu dodání. Součástí standardu se stává i schopnost poskytovat přesná a strukturovaná data, dodržovat dohodnutý způsob komunikace a umožnit odběrateli navázat další procesy bez ručních zásahů.
Pro technologicky vyspělejší distributory bude stále těžší dlouhodobě spolupracovat s partnery, kteří tyto požadavky nesplňují. Firmy proto stále častěji využívají řešení pro řízení toku dat a dokladů napříč farmaceutickou sítí – například od společnosti GRiT. Ta pomáhají udržet potřebnou úroveň propojení a kontroly.
Další tlak na digitalizaci přichází i z Evropské unie. Slovensko od 1. ledna 2027 zavádí povinnou elektronickou fakturaci pro vnitrostátní transakce v definovaném rozsahu a pravidla ViDA od července 2030 přinesou digitální reporting přeshraničních B2B transakcí založený na e-fakturaci. V Česku zatím termín povinné domácí B2B e-fakturace stanoven není, tlak na sjednocení a digitalizaci dokladů v EU ale dál poroste.
