V posledním desetiletí díky zpřísňující se legislativě sice došlo ke snížení obsahu nebezpečných látek obsažených v nových elektrospotřebičích, avšak nebezpečné látky jako rtuť, kadmium, olovo, šestimocný chróm, polychlorované bifenyly (PCB) a látky poškozující ozónovou vrstvu budou v elektroodpadu přítomny ještě po mnoho let. Specifický druh elektroodpadu, který se pomalu začíná objevovat v odpadovém toku ve větším množství, jsou fotovoltaické panely (dále také jako „FV panely“).
200 miliónů kg fotovoltaiky a specialista na sběr a recyklaci FV panelů RETELA
Do roku 2012 byl za sběr a recyklaci odpovědný vlastník fotovoltaické elektrárny. Kdežto od roku 2013 jsou FV panely dle odpadové legislativy „elektrozařízením“ a je za ně odváděn recyklační poplatek do kolektivního systému. Za sběr a recyklaci FV panelů jsou tedy od roku 2012 odpovědni výrobci, kteří uzavřou s tzv. kolektivním systémem smlouvu, na jejíž základě kolektivní systém zřizuje sběrná místa pro vysloužilé panely a zajišťuje sběr a recyklaci. Specialistou na sběr a recyklaci fotovoltaických panelů je v České republice kolektivní systém RETELA. Podle dat Ministerstva životního prostředí má RETELA asi 60 % podíl na trhu v rámci kolektivních systému sběru a recyklace FV panelů v ČR
Dle současné legislativy musí být zajištěna recyklace alespoň 80 % hmotnosti FV panelu. Dále je třeba zajistit, aby odpadní FV panely nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad, ale aby byly odevzdány na místech k tomu určených. Klasickým sběrným místem pro občany je sběrný dvůr. V rámci recyklace celých FV elektráren je nejlépe kontaktovat přímo kolektivní systém RETELA například prostřednictvím webových stránek www.retela.cz.
V ČR bylo doposud instalováno přes 200 000 tun FV panelů. Technická životnost panelu je sice dlouhá a výrobce udává asi 25 let, nicméně v roce 2023 jsme už v polovině životnosti většiny instalovaných FV panelů v ČR. Největší „solární boom“ proběhl v letech 2009 až 2010, kdy bylo instalováno asi 170 000 tun FV panelů. A tak se pomalu blíží doba, kdy tyto panely doslouží a bude třeba zajistit jejich ekologickou recyklaci. Pro zajímavost, v roce 2021 bylo uvedeno na trh v ČR asi 8 tisíc tun nových FV panelů, což je úroveň z roku 2011, nicméně je to o více než 100 % více, než bylo uvedeno na trh v roce 2020. A předpokládá se, že tento trend růstu a prodejů FV panelů bude v následujících letech pokračovat.
Materiálové toky a cirkulární ekonomika
Vedle dobře recyklovatelných materiálů, jako je sklo, hliník nebo měď, mohou FV panely obsahovat také toxické látky. Zvlášť CdTe FV panely, které obsahují asi 4 gramy toxického kadmia na jeden panel. Těchto panelů není v ČR naistalováno velké množství, odhady mluví asi o 2 %. I tak se jedná celkem asi o 2 tuny tohoto toxického kovu, který je třeba v rámci recyklace FV panelů bezpečně odstranit. Ve fotovoltaických panelech se nachází také olovo, kterého je odhadem ve všech instalovaných panelech asi 40 tun. Pokud by byly například takové panely skládkovány na skládce odpadů, mohlo by dojít k uvolnění těchto toxických látek do životního prostředí, např. díky vyluhování a prosáknutí do spodních vod skládky. Výše zmíněné kadmium má toxické účinky například na ledviny a játra.
V rámci oběhového hospodářství či cirkulární ekonomiky je nezbytné recyklovatelné materiály vracet zpět do výroby a šetřit tak primární zdroje surovin. Tím dochází sekundárně i ke snížení emisí skleníkových plynů, které ve velké míře vznikají zejména ve fázi těžby a rafinace primárních materiálů. A kolektivní systém RETELA je plně připraven zajistit sběr a ekologickou recyklaci vysloužilých FV panelů.
