Tým pod vedením advokáta Martina Bareše zahájil na začátku tohoto roku vyšetřování a pustil se do ověřování důkazů, které nashromáždila švýcarská prokuratura. Odhalil, že některé podstatné údaje uvedené ve švýcarském spise jsou chybné a zkreslené. Tato zjištění se týkají listin, které vygenerovala společnost Charterhouse a které použila švýcarská prokuratura jako důkaz proti Antoniu Koláčkovi.
„Hlavní důkazy, na něž se česká policie odvolává, převzala právě od švýcarských orgánů. Většinou se týkaly společnosti Charterhouse se sídlem na britském ostrově Man. Tato společnost dodávala služby firmě Richmond, jejíž vlastnictví připisuje obžaloba Antoniu Koláčkovi. Švýcarští vyšetřovatelé ale ověřovali dokumenty vydané pod hlavičkou Charterhouse velmi nedbale a přehlédli, že některé nenesou pravé podpisy obžalovaných nebo jsou tyto podpisy absolutně neprůkazné pro nekvalitu kopií, případně samotné listiny nevypovídají o tom, co z nich orgány o obžalovaných dovozují. Česká policie pak jejich podklady pouze mechanicky převzala, aniž by je jakkoliv prověřila,“ upozorňuje Martin Bareš z advokátní kanceláře ARROWS.
Právníci ověřovali údaje uvedené ve švýcarském spise přímo na Manu. Získali výpis z manského obchodního rejstříku i písemné potvrzení společnosti Charterhouse, z nichž vyplývá, že dokumenty předložené švýcarskou stranou neodpovídají skutečnosti. Podařilo se jim zjistit, že společnost Charterhouse vyvinula vlastní software, který sloužil k hromadnému generování dokumentů, tedy k vytváření velkého množství standardizovaných materiálů, jež měly pouze formálně plnit určité zákonné administrativní požadavky. Tuto službu poskytla firma Charterhouse i společnosti Richmond. „Problém je v tom, že si ji neobjednal Antonio Koláček jako údajný majitel Richmondu. Zadavatelem musel být někdo třetí,“ konstatuje Martin Bareš.
„Šetření ukazuje, že důkazní základ, z něhož Městský soud v Praze vycházel, je vážně narušen. Byly předloženy dokumenty v nepravé podobě a soud je nikdy nezkoumal dostatečně,“ stojí ve zprávě analytiků, která byla v těchto dnech odeslána Vrchnímu soudu v Praze.
„Lze se jen domnívat, co bylo cílem těchto zavádějících listin: jestli pouhé odvedení pozornosti od skutečných pachatelů finančních podvodů a snaha veřejně vykreslit Antonia Koláčka jako hlavního viníka. Nebo snaha Charterhouse o vykazování činností v rámci offshore struktur, přičemž docházelo k tvorbě velkého množství reálně nesmyslných dokumentů, jejichž jediným cílem bylo vykazování činnosti pro zadavatele, kterého neznáme. Toto nebylo českými orgány dostatečně zohledněno,“ sdělil Martin Bareš.
Vrchní soud v Praze by se měl důkazy zabývat už na podzim v rámci odvolacího řízení. Pokud nová fakta přijme jako relevantní, může to otevřít cestu k nedořešenému případu Mostecké uhelné společnosti i k opětovnému otevření kauzy ve Švýcarsku.
Kontext kauzy
Mostecká uhelná společnost patří k největším privatizačním kauzám 90. let. V roce 2013 odsoudil švýcarský soud několik manažerů za podvod, praní špinavých peněz a porušení pověření. Součástí rozsudku bylo i zmrazení přibližně 660 milionů švýcarských franků, které byly později rozděleny mezi jednotlivé kantony – členské státy Švýcarské konfederace. Česká justice následně zahájila vlastní řízení, přičemž vycházela z podkladů poskytnutých švýcarskou stranou.
