Tématy bylo získávání unijních dotací v regionu soudržnosti Jihovýchod a víceletý rozpočet EU po roce 2028.
Přímý přenos běžel od 12:00 na YouTube, ceskenoviny.cz, FB ČTK Connect a dále na webech iDNES.cz, lidovky.cz, aktualne.cz a newstream.cz. Záznam je k dispozici na ceskenoviny.cz a YouTube. Moderovala Libuše Bautzová.
Pilotní reportáž informovala o inovativním přístupu k výuce studentů na Střední škole informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně. Ta proměnila evropské dotace v mezinárodně oceňovaný vzdělávací projekt, který připravuje specialisty na kybernetické hrozby a inspiruje republiku i svět. Současně vznikl specializovaný hub, kde mohou absolventi nabyté znalosti s úspěchem uplatnit. Jde o takzvaný CyberCampuscz – soubor vzájemně spolupracujících institucí a projektů, které se věnují aktivitám v oblasti bezpečnosti a pokročilých technologií. Součástí Cyber Campusu je například technologické centrum CERIT Science Park 2 či CyberSecurityHub.
O přístupu školy hovořila online ředitelka Olga Hölzlová, postoj města Brno ke kyberbezpečnosti objasnil zastupitel Martin Příborský. „Myslím, že bez podpory města Brna, Jihomoravského kraje a Operačního programu IROP by se něco takového zrealizovat nepodařilo. Náš projekt Junior Centrum Excellence (kybernetické bezpečnosti) se rozšiřuje do všech krajů České republiky,“ konstatovala ředitelka Hölzlová. Zastupitel Příborský označil provázanost školy s centrem pro kybernetickou bezpečnost za modelový příklad. „Takové bychom chtěli v Brně vidět, protože chceme být městem inovací. To znamená rozvíjet obory moderních technologií, vzdělávání v technických a přírodovědných oborech. V tom vidíme budoucnost rozvoje celého města,“ podtrhl. V plánu je výstavba nové budovy, která poskytne zázemí pro inovativní firmy – tímto směrem půjde dotace zhruba 200 milionů korun ze zdrojů platformy Integrovaných teritoriálních investic ITI (při brněnském magistrátu) a z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (TAK).
Reportáž si můžete prohlédnout ZDE.
Ve druhém bloku se k zastupiteli Příborskému přidal Petr Šašinka, vedoucí Oddělení řízení ITI a metropolitní spolupráce (manažer ITI a strategických projektů) na Magistrátu města Brna. Řeč byla o roli integrovaných investic a ambicích Brněnské metropolitní oblasti. „Integrované investice jsou takové, které nějakým způsobem přesahují území jednoho města nebo obce. A jsou to také ty, které spolu nějakým způsobem funkčně souvisejí,“ vysvětlil Martin Příborský. Evropská unie tento trend podporuje finančními bonusy. „Brněnská metropolitní oblast má, stejně jako některé další v republice, tu výhodu, že zahrnuje přirozeně funkční regiony. Nejde o uměle vytvořené celky. Naším cílem je vyvážený rozvoj,“ doplnil Petr Šašinka. Na naplňování této strategie se jižní Moravě nabízí až 13 miliard korun.
S představou o tom, co a jak se chystá v příhraničním Mikulově, přispěla do rozpravy místostarostka Petra Korlaar. „Jsme uprostřed investice v lokalitě Kozí Hrádek v řádu 35 milionů korun. Je to dominanta města, ale stává se kvůli erozi nebezpečnou. Na její revitalizaci se podílí neziskový sektor,“ zmínila.
Celkový obrázek o tom, jak si stojí region soudržnosti Jihovýchod a jeho dva kraje, Jihomoravský a Vysočina, v pobírání evropských prostředků v porovnání se zbytkem republiky, poskytl ekonom a analytik Petr Zahradník. „Jihovýchod je v současnosti spolehlivě druhým nejvyspělejším regionem v České republice. Mám pocit, že právě důraz na inovace a vzdělávání v kombinaci s integrovanými projekty je pro tento pozitivní vývoj velmi zásadní,“ uvedl.
Záznam celé debaty v Praze je k dispozici ZDE.
V závěrečné části hosté v sestavě Petr Zahradník, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Monika Ladmanová a zástupkyně ředitele Odboru řízení a koordinace fondů EU na ministerstvu pro místní rozvoj (národní orgán koordinace pro čerpání z fondů EU, pozn. red.) Sandra Illínová probrali návrh Evropské komise pro víceletý finanční rámec EU po roce 2028 a budoucí politiku soudržnosti.
Petr Zahradník korigoval představu, že je příští rozpočet Uunie skoro dvojnásobný, protože zahrnuje stamiliardový program obnovy NexGenerationEU. Jistou roli navíc sehrála inflace. „Zjednodušují se procesy na jednotném vnitřním trhu, zjednodušuje se vlastní fungování evropských institucí a zjednodušuje se i ten finanční rámec,“ shrnul představu komise Zahradník. Členské státy mají pracovat s takzvanými národními obálkami, tedy s příděly peněz, jež mají použít na naplňování společných a především vlastních cílů. „Jde o zajímavý experiment, který slučuje kohezi a společnou zemědělskou politiku, což je obrovská výzva pro implementaci. Zároveň nechává komise poměrně otevřené, kolik z této alokace použijí země na obranu či odolnost,“ popsal ekonom.
Druhou důležitou tématickou kapitolou výhledu EU, doplnil Zahradník, je konkurenceschopnost, třetí pak postavení Unie v globálním kontextu. Nabídku pro Česko ve výši 29,4 miliard eur považuje za příznivou, protože se nenaplnily obavy o její podstatné zkrácení. Přesto je výrazně menší než třeba u srovnatelného Řecka. „Osobně se přiznám, že jsme možná jeden z mála příznivců záměru národního a regionálního partnerství (národních obálek), protože v podmínkách silného rezortismu v Česku může jít o možnost, jak posílit průřezové projekty a zajistit jejich integrovanost a synergii.“
Monika Ladmanová z Evropské komise poukázala na výjimečnost doby plné geopolitických změn, v níž žijeme. Zhodnotila úmysly komise jako snahu popasovat se s novými výzvami. „Když se to vše zúží do konkretních programů, vypadne nám z toho zmíněné zjednodušování, reakce na válku na Ukrajině, úsilí o posílení konkurenceschopnosti – a vůbec pozice EU v tomto novém přerozdělování sil,“ řekla.
Specialistka na eurofondy Sandra Illínová ocenila, že návrh komise dává Česku větší pružnost pro práci s unijními dotacemi z hlediska vlastních potřeb. „Zároveň to s sebou přináší nový pohled, a to ten, že se máme více orientovat na výsledky. Z dosavadních evaluací vyplynulo, že jsme nebyli až tolik úspěšní v tom, aby fondy vedly ke sbližování úrovně regionů, ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti a rozvoje. Nyní k tomu dostáváme větší předpoklady, třebaže jde o doporučení, nikoli diktát,“ podotkla.
Video sestřih této části debaty si můžete pustit ZDE.
Pražský pořad byl posledním ze série veřejných debat ČTK Connect v akci Veřejná debata o evropských fondech pro grantový ročník 2024–2025. O možném pokračování v období 2025–2026 rozhoduje na základě výsledků soutěže Evropská komise, konečný verdikt ještě nezazněl.
V současném programovém období 2021–2027 může Česko dosáhnout až na 21,2 miliardy eur (550,5 miliardy korun).
Autor: Igor Záruba
