Někde to funguje na jedničku, jinde jsou rezervy. A to jak po technické stránce, tak i po té finanční. Na to, kolik peněz vynakládají tuzemské obce a města na odpadové hospodářství, se každoročně zaměřuje AOS EKO-KOM v přehledu ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí za uplynulý rok.
Poplatek za odpad platí každý z nás své obci nebo městu. Někde platí lidé méně, někde si občané stěžují, že je částka vysoká. Podívejme se tedy, jak to s náklady na směsný i tříděný odpad ve skutečnosti je. Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou vždy součtem všech nákladových položek. A v přepočtu na obyvatele umožňují obce porovnat z hlediska celkové výše odpadových služeb.
Nejvyšší část z celkových nákladů představuje sběr a svoz směsného komunálního odpadu. V roce 2024 to bylo 46 %. Druhou nejvyšší položkou jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které loni tvořily zhruba 22 %. A dalšími významnými složkami byly náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady. Přibližně 16 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž jsou zahrnuty například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringového odpadu či sběr a svoz nebezpečných odpadů.
V roce 2024 byly průměrné náklady na obyvatele 1 675 korun, zatímco v roce 2006 platily obce ČR v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 korun za jednoho občana. Konstantní výrazný růst je vidět hlavně v posledních 6 letech, byl podpořen také výraznou inflací.
Náklady na sběr tříděného odpadu tvořily loni 22 % celkových nákladů a zahrnovaly sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. V posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v letech předchozích, což je způsobeno výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích. Průměrný náklad na tříděný sběr za jednoho obyvatele byl loni 363 korun. Jedna tuna tříděného odpadu vyšla obec v průměru 7 087 korun.
Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů). Na jednoho obyvatele to bylo v roce 2024 zhruba 765 korun, zatímco v roce 2006 to bylo 463 korun. Náklady na jednu tunu směsného komunálního odpadu činily v roce 2024 v průměru 4 315 korun.
Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem bývá zpravidla poplatek od občanů. Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od dalších kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), přijímají platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru. Významnou příjmovou položkou jsou také odměny ze Systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.
Celkem obce získaly v roce 2024 v průměru 1 052 korun na obyvatele, přičemž 749 korun tvořily příjmy z poplatků od obyvatel a 240 korun byly příjmy ze Systému EKO-KOM.
Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně takto musely loni ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 37 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.
