Střevní mikrobiom – tajemný svět bilionů mikroorganismů žijících v trávicím traktu – je klíčovým hráčem v našem zdraví. Budujeme jej téměř po celý život - nejen tím, co jíme, ale také tím, kam cestujeme, co si dáme do pusy jako batolata, zda máme sourozence či domácího mazlíčka. Jak může správné složení mikrobiomu ovlivnit naši psychiku, imunitu a prevenci chronických nemocí? Jak my sami můžeme změnit svůj mikrobiom? Na tyto otázky odpovídá Ing. et Ing. Barbora Procházková, PhD. - genetička a vedoucí vědeckého týmu ve společnosti Chromozoom. Odhalí nám a vysvětlí, jak testování střevního mikrobiomu může pomoci lépe porozumět našemu tělu a zásadně zlepšit kvalitu života.
Střevům se často říká druhý mozek lidského těla. Odkud z vašeho pohledu pramení toto pojmenování?
Důvodem je úzká provázanost trávicího traktu a centrálního nervového systému. Toto propojení se také nazývá osa střevo-mozek. Důležitým spojovacím článkem v tomto vztahu je takzvaný bloudivý nerv (nervus vagus), který mezi nimi přenáší signály. Z tohoto důvodu je osa tak zásadní. Konkrétně mikrobiom, který utváří vnitřní prostředí našich střev, má přímý vliv na nervovou činnost, hormonální rovnováhu a imunitní odpověď. Pravdou je, že mnoho chorob a nálad je ovlivněno právě jeho stavem, i když to nemusí platit doslova pro všechny nemoci. Moderní věda nicméně potvrzuje, že zdraví střev má zásadní vliv na naše celkové zdraví.
Co si pod pojmem mikrobiom má člověk představit a kde se v naší trávicí soustavě přesně nachází?
Mikrobiom je komplexní společenství mikroorganismů, včetně bakterií, virů nebo třeba hub, které žijí v různých částech lidského těla. Největší koncentrace se nachází právě v tlustém střevě. Mikrobiom, který váží přibližně 1-2 kilogramy, je tvořen biliony mikroorganismů a zahrnuje stovky až tisíce různých druhů. Vizuálně bychom si mikrobiom mohli představit jako hustě osídlený ekosystém, kde mikroorganismy spolupracují a soutěží, aby udržely rovnováhu a zdraví těla.
Je skutečně pravda, že se střeva podílejí na nejzásadnějších procesech lidského těla?
Mikrobiom hraje klíčovou roli v trávení, imunitní odpovědi, metabolických procesech a také pomáhá štěpit některé složky potravy, které bychom sami nedokázali strávit, což nám umožňuje získat více živin a energie. Dále syntetizuje vitaminy, jako je vitamin K a vitaminy skupiny B, a prostřednictvím osy střevo-mozek ovlivňuje produkci neurotransmiterů, jako je serotonin, což má vliv na naši psychiku, náladu a duševní pohodu. Také ovlivňuje náš zdravotní stav a rozvoj určitých onemocnění.
Pokud mikrobiom ovlivňuje i stav našeho zdraví, jak by měl v ideálním přípravě vypadat, abychom z něj co nejvíce mohli benefitovat?
Stanovení dokonalého mikrobiomu je složité kvůli jeho individuálnosti a vlivu faktorů jako genetika, strava a prostředí. Obecně by zdravý mikrobiom měl mít vysokou rozmanitost mikroorganismů, dostatek prospěšných bakterií (např. Lactobacillus a Bifidobacterium), stabilitu a rovnováhu mezi druhy, nízký počet škodlivých bakterií a aktivní produkci prospěšných látek, jako jsou krátké mastné kyseliny. Právě ty jsou perfektním zdrojem energie pro buňky, regulují imunitní odpověď nebo také udržují zdravý střevní mikrobiom. Každý mikrobiom je ale, stejně jako například otisk prstu, velmi jedinečný.
Zmínila jste, že jeden z rozhodujících faktorů může být i genetika. Lze tedy mikrobiom do určité míry také zdědit po rodičích?
Ano, je tomu tak. Mikrobiom lze skutečně do jisté míry „zdědit“, tedy lépe řečeno získat od matky při narození a v raném dětství. Při vaginálním porodu novorozenec přichází do kontaktu s mateřským mikrobiomem, což je jeden z prvních a nejdůležitějších zdrojů mikroorganismů. Mateřské mléko navíc obsahuje prospěšné bakterie a prebiotické látky, které podporují růst zdravého mikrobiomu ve střevech dítěte. Po narození dítě získává mikroorganismy také kontaktem s rodiči a okolním prostředím. Studie uvádějí, že náš mikrobiom je nejvíce formován do věku 3 let. Ačkoli genetika rodičů může ovlivnit některé aspekty mikrobiomu (imunitní reakce, produkci hlenu, sekreci žluči, kyselost střev, dostupnost živin, predispozici k nemocem, stravovací návyky, fyzickou aktivitu), samotný mikrobiom není přímo zděděn jako genetický materiál. Z tohoto důvodu například ani jednovaječná dvojčata nemají identické složení mikroorganismů ve svých střevech.
Můžeme hledat původ určitých onemocnění právě v našich střevech?
Ano. Některá závažná onemocnění opravdu mohou souviset se špatným stavem našich střevech. Výzkumy ukazují, že složení a rovnováha střevního mikrobiomu může ovlivňovat řadu chronických a vážných zdravotních stavů. Jeho dysbióza (nerovnováha) je spojena s autoimunitními onemocněními, jako je Crohnova choroba, IBD či revmatoidní artritida, nebo třeba s metabolickými poruchami, příkladem obezita nebo diabetes 2. typu. Mikrobiom mimo jiné ovlivňuje naše kardiovaskulární zdraví včetně aterosklerózy. Dále může hrát roli u deprese a u neurodegenerativních onemocněních, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Dysbióza navíc zvyšuje riziko infekcí a může ovlivnit i vznik některých druhů rakoviny (zejména tlustého střeva).
Aby člověk porozuměl svému tělu, měl by tedy detailně porozumět i vlastním střevům. Jaké existují možnosti, které nám pomohou odhalit stav a kondici našeho mikrobiomu?
Jednou z možností může být testování střevního mikrobiomu, které odhalí mnoho informací. Společnost Chromozoom nově poskytuje testy, které kompletně zanalyzují, v jaké stavu se mikrobiom aktuálně nachází. Je to skvělý a velmi jednoduchý způsob, jak porozumět problémům, kterým zrovna v rámci svého zdraví člověk čelí. Testy dokáží zjistit přesné zastoupení jednotlivých kmenů bakterií, zda je mikrobiom dostatečně rozmanitý a jestli například neobsahuje určité patogenní druhy. Mimo to se člověk také dozví, jaký je jeho enterotyp, díky čemuž bude moct následně zahájit velmi personalizovanou preventivní péči o své zdraví. V rámci analýzy také zjistí, jak dobře fungují jeho metabolické procesy, které při špatném nastavení mohou způsobit například cukrovku, zánětlivá onemocnění nebo také značné problémy při snaze zhubnout.
Jak takové testování probíhá?
Celé je to velmi jednoduché a myslím, že to zvládne skutečně každý. Pomocí testovací sady, kterou lze objednat na webových stránkách chromozoom.cz, musí být nejprve odebrán vzorek stolice. Poté už jej stačí jen odnést na sběrné místo Zásilkovny, která je předem zaplacená, a to je vše. Personalizované výsledky člověk obdrží v interaktivní a velmi intuitivní webové aplikaci. Ta je uzpůsobená tak, aby v ní dokázal číst opravdu každý. Data jsou srozumitelná a dostatečně přehledná, člověk s nimi může začít pracovat v podstatě ihned.
Jaký je dle vás důvod, proč by se lidé měli začít zajímat o svůj mikrobiom? V minulosti totiž střeva nebyla tak diskutovaným tématem jako nyní.
Vysvětlení existuje hned několik. Zaprvé, až v posledních letech je více objasňována role střevního mikrobiomu pro naše celkové zdraví. A zadruhé, je to bezesporu změna našeho jídelníčku. V dnešní době čelíme větším problémům s dysbalancí mikrobiomu kvůli rozšířené konzumaci průmyslově zpracovaných potravin, fastfoodů, nedostatku pestrosti ve stravě a vyššímu užívání léků a antibiotik. Všechny tyto novodobé faktory stojí za degradací našich střevních bakterií. Kromě fyzických projevů špatné funkce našich střev se nevhodný mikrobiom může promítnout i do lidské psychiky.
Otázka psychiky je velmi zajímavá. Skutečně můžeme naši náladu a psychické rozpoložení ovlivnit zdravým mikrobiomem?
Mikrobiom může skutečně ovlivňovat duševní zdraví, a naopak. I psychické stavy se mohou podepsat na jeho složení a celkovém fungování. Tato obousměrná komunikace se označuje právě jako již zmiňovaná osa střevo-mozek. Střevní buňky produkují hormony a neurotransmitery, jako je například serotonin, tedy „hormon dobré nálady“. Ten hraje významnou roli v regulaci nálady, spánku, chuti k jídlu, trávení a dalších tělesných funkcí. Až 90 % serotoninu v těle se produkuje právě ve střevech. Z tohoto důvodu je osa střevo-mozek tak zásadní pro mentální rozpoložení člověka. Zdravý mikrobiom pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu, zatímco narušená střevní rovnováha vede ke vzniku různých duševních problémů.
Hormonu štěstí není nikdy dost. Máte nějaké rady, jak si tohoto hormonu vyrobit co nejvíc?
Určitě. K zajištění optimální produkce serotoninu můžeme přispět hned několika kroky. Kromě klasických preventivních a obecně platných pouček jako je dostatečná hydratace, eliminace stresu či suplementace probiotik a prebiotik, si člověk hladinu serotoninu může zvýšit také konzumací potravin bohatých na tryptofan. To je aminokyselina, která je prekurzorem serotoninu. Mezi potraviny bohaté na tuto látku patří krůtí maso, kuřecí maso, vejce, mléčné výrobky, ořechy, semena, tofu a ryby. Také omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v rybách, lněných semínkách a chia semínkách, mohou podporovat zdraví mozku a produkci serotoninu.
Důležitá je také pravidelná fyzická aktivita, zejména aerobní cvičení, a to nejen pro podporu našeho mikrobiomu. Cvičení totiž zvyšuje hladinu serotoninu v mozku, a tím přispívá i ke zlepšení nálady. V neposlední řadě bychom také měli dbát na stále více diskutovaný kvalitní spánek, který je důležitý pro regulaci neurotransmiterů, jako je právě hormon štěstí.
