Jen v Lipně nad Vltavou bylo podle statistik vybudováno 671 apartmánů-bytů – téměř stejně jako v Písku (716). Výstavba přitom bují v celém okolí nádrže a v přípravě je více než třicet dalších záměrů. Územní plány lipenských obcí navíc umožňují výstavbu až 30 000 dalších rekreačních lůžek, tedy téměř dvojnásobku současných 16 000 lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních. Počet trvalých obyvatel (10 000) přitom navzdory pokračující výstavbě stagnuje nebo klesá.
Proč je to problém? Lipno dlouhodobě nesplňuje požadavky na dobrou kvalitu vody a jeho ekologický potenciál je hodnocen jako „zničený“. Zásadním problémem je fosfor, který funguje jako „hnojivo“ pro sinice. Podle studie Jihočeského kraje se ho do nádrže dostává přibližně 22 tun ročně, z toho 9,1 tuny v biologicky dostupné formě, kterou mohou sinice okamžitě využít. Více než polovinu biologicky dostupného fosforu – téměř 5 tun ročně – způsobuje lidská činnost. Nejvýznamnějšími zdroji jsou centrální čistírny odpadních vod (ČOV) a odlehčování kanalizace (20 %), domovní ČOV a objekty nepřipojené ke kanalizaci (14 %), chov dobytka (11 %) a sportovní rybolov (7 %). Zátěž odpadními vodami navíc roste během turistické sezóny a při přívalových deštích. Situaci dále zhoršuje fosfor nahromaděný v sedimentech a klimatická změna: od konce 70. let se průměrná teplota vody zvýšila téměř o 3 °C a podmínky ideální pro růst sinic dnes trvají více než 70 dní v roce. Pro zlepšení stavu je proto nutné co nejrychleji a co nejvíce omezit přísun biologicky dostupného fosforu. Pokračující výstavba však přináší další zátěž a další fosfor do Lipna, a zvyšuje tak riziko, že se v něm v budoucnu během léta nebude možné bezpečně koupat.
Nekoncepční výstavba postupně ničí charakter krajiny Lipenska a rekreační projekty často nerespektují ani pravidla výstavby v Chráněné krajinné oblasti. Zastavování volných břehů a luk apartmánovými komplexy, hotely, parkovišti a další infrastrukturou mění typické pohledy přes jezero i původní charakter obcí a krajiny. Problémem přitom není jen každý projekt zvlášť – jejich postupným přibýváním se břehy stále více zastavují a původně oddělené obce a osady začínají splývat. Další výstavba tak paradoxně ničí právě to, kvůli čemu lidé na Lipensko přijíždějí: zachovalou krajinu, přírodní charakter jezera, klid a jedinečné panorama krajiny. Lipensko tím riskuje ztrátu své výjimečnosti a proměnu v běžnou, hustě zastavěnou oblast.
Výstavba ohrožuje chráněné druhy především ničením míst, kde žijí, rozdělováním krajiny a rostoucím rušením dopravou, pohybem lidí, hlukem a osvětlením. Nejde přitom jen o teoretické riziko. Při průzkumech pro projekt Karlovy Dvory, který počítá se záborem 30 ha luk, bylo zaznamenáno 21 zvláště chráněných druhů živočichů, z toho dva kriticky a sedm silně ohrožených. Ještě názornějším příkladem je Kovářovský poloostrov, kde podle biologa Jiřího Řehounka již zaniklo někdejší místo rozmnožování (tokaniště) silně ohroženého tetřívka obecného. Další chráněné druhy zde zatím přežívají. Plánovaný Rekreační park Kovářov o rozloze přes 25 hektarů byl v roce 2025 odmítnut mimo jiné právě kvůli zásahu do jejich životního prostředí. Každá další zastavěná louka, vykácený porost nebo nová komunikace jejich zbývající prostor dále zmenšuje a rozděluje. Ztráta takového místa může být nevratná – apartmán lze postavit jinde, zaniklé tokaniště tetřívka už obnovíme stěží.
Dopady masivní výstavby na Lipensku se stále častěji promítají i do rozhodování úřadů a soudů. Rekreační park Kovářov (Frymburk) získal nesouhlasné stanovisko EIA mimo jiné kvůli zásahům do přírody a krajinného rázu i kumulaci s další výstavbou. U projektu VIVA Lipno soud rozhodl, že jeho dopady nelze obejít a záměr musí projít procesem EIA. V Mokré (Černá v Poš.) byl zrušen regulační plán umožňující výstavbu až 80 domů na 12,5 hektarech, mimo jiné pro rozpor s územním plánem a nezohlednění krajinné studie Jihočeského kraje. Počátkem roku 2026 soud zrušil také regulační plán v Radslavi, který otevíral výstavbě téměř 19 hektarů s kapacitou až 2 500 rekreačních lůžek, protože nebyly řádně posouzeny dopady na životní prostředí. Také v Dolní Vltavici soud zrušil rozhodnutí umožňující zásah do míst, kde žijí zvláště chráněné druhy. Tyto případy ukazují, že Lipensko naráží na limity další výstavby, které už nepotvrzují jen ekologické organizace, ale stále častěji také úřady a soudy.
Jednou z hlavních příčin současného stavebního tlaku na Lipensku jsou zastaralé a často naddimenzované územní plány, které v minulosti otevřely výstavbě rozsáhlé plochy bez ohledu na dnešní stav krajiny, kvalitu vody a možnosti infrastruktury. Tento stav ale není nevratný. Obce mohou při změně nebo pořízení nového územního plánu zastavitelné plochy přehodnotit, část z nich vrátit krajině nebo omezit rozsah povolené výstavby. Soudy opakovaně potvrdily, že vlastník nemá právo na to, aby jeho pozemek zůstal zastavitelný navždy. Revize územních plánů a omezení nadbytečných ploch pro výstavbu jsou proto jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zabránit dalšímu zastavování břehů Lipna dříve, než budou změny krajiny nevratné.
Obavy obcí, že jednou vymezené zastavitelné plochy už nelze vrátit krajině bez vysokých náhrad vlastníkům, nejsou oprávněné. Současný stavební zákon stanoví, že pokud byl pozemek určen k zastavění déle než pět let, při následném zrušení nebo významném omezení jeho zastavitelnosti vlastníkovi zpravidla nevzniká nárok na náhradu podle § 133. Pro Lipensko je to mimořádně důležité, protože řada rozsáhlých ploch byla určena k výstavbě již před mnoha lety. Obce tak mohou při změně či pořízení nového územního plánu přehodnotit, kolik ploch pro další výstavbu skutečně potřebují, a ty nadbytečné vrátit krajině. Takový krok musí samozřejmě řádně odůvodnit například ochranou krajiny, přírody a vody, kapacitou infrastruktury nebo udržitelným rozvojem území.
Otázkou není, zda se má Lipensko rozvíjet. Otázkou je, kde leží hranice, za kterou už rozvoj přestává regionu pomáhat a začíná ničit to nejcennější, co má. Pokud tuto hranici neurčíme dnes, za několik let už nemusí být co chránit.
Lipensko pro život, www.lipenskoprozivot.cz , facebook: https://www.facebook.com/lipenskoprozivot/
