Nedostatek lékařů trápí celou republiku. Jak vážná je situace v Plzeňském kraji?
Nemám rád katastrofické scénáře a fňukání. Raději hledám řešení. Máme velmi kvalitní nemocnice a špičková zdravotnická pracoviště. Naším úkolem je zařídit i lékaře do regionů a hlavně zajistit pohotovost. Nicméně je pravda, že nám lékaři stárnou a mladých nepřichází tolik, kolik bychom potřebovali.
Co s tím?
Určitě dobrým řešením jsou naše stipendia, která nabízíme studentům zdravotnických oborů. Ale to je pouze jedna z věcí, kterou můžeme udělat. Ale chtěl bych říct, že tady se přesně ukazuje jakou výhodou je, když je hejtman zároveň poslanec. Mluvíme teď hodně s ministrem zdravotnictví a na zdravotnickém výboru o tom, jak situaci zlepšit. Dobré je, že na rozdíl od předchozí vlády, která to nechala dojít tak daleko, že zhruba milion lidí neměl svého praktika, nyní je vůle věci řešit. To je velký rozdíl.
Ale to jste mi neodpověděl. Co s tím můžete v krajích dělat?
Od loňského roku mohou lékaři na kraji žádat o příspěvek na novou ordinaci nebo rozšíření té stávající. Peníze ale můžou využít i na zaplacení energií nebo na mzdové výdaje. A pokud vyčerpají schválené čtyři miliony, lze v důvodných případech částku navýšit. Lidé musí mít lékaře co nejblíž k domovu. Nemůžeme odsoudit občany v menších obcích a na vesnicích k dlouhým cestám za doktorem. Proto letos směrujeme podporu hlavně na Kralovicko, Nepomuk, Sušici, Tachov nebo Přeštice.
To asi nebude stačit.
Určitě ne. Už jsem mluvil o stipendiu pro mladé lékaře. Nezmínil jsem ještě náš „tréninkový program“, kde necháváme mediky, aby se dostali víc do praxe a mohli si lépe vybrat, kde by chtěli po studiu pracovat.
To zní fér, ale neutečou vám pak stejně jinam za lepším platem?
To se může stát, ale nemělo by. Jako kraj se o lékaře a sestry snažíme maximálně starat a nabídnout jim co nejlepší podmínky. Z tohoto pohledu je strašně důležité, že se nám daří posilovat kraj, aby zde lidé chtěli žít. Abychom byli tím nejlepším místem pro život. Není totiž vše o penězích. Pokud nebudou mít rodiny lékařů a sester dostupné školy pro své děti nebo třeba dostatek prostoru pro kvalitní trávení volného času, tak vám ani ty nejvyšší mzdy nepomohou.
Nepomohlo by zapojit víc zahraniční lékaře?
Je to jedno z možných řešení, ale je tu jedno velké ALE. Zaprvé musí splnit odborné předpoklady a za druhé musí být jazykově připraveni. Představa, že přivezeme lékaře z Asie a je to vyřešené není reálná.
Fandíte telemedicíně?
Já mám nové technologie rád. Telemedicína je určitě budoucnost, která se dříve nebo později stane běžnou součástí našeho zdravotnictví. Jsou věci, kvůli kterým nemusíte za každou cenu jezdit za lékařem do ordinace a v tom bude hrát telemedicína klíčovou roli. Navíc, jak se zdokonalují technologie a třeba i umělá inteligence, bude doktor na dálku nabízet víc a víc možností.
V čem vidíte hlavní výhody telemedicíny?
Zaprvé je to úspora času a nákladů. Asi se shodneme, že než sednout do auta a jet za doktorem desítky kilometrů daleko, je lepší mu z domova zavolat třeba přes video hovor. Pokud lékař uzná, že je návštěva v ordinaci nutná, tak alespoň víte, že nejedete „zbytečně“. A pokud nutně do ordinace nemusíte, ušetřili jste čas, peníze za cestu, a ještě vám přijde i elektronický erecept. Zadruhé doma také nejste vystavení kontaktu s ostatními pacienty jako při čekání v ordinacích. No a pak je to rychlost. V telemedicíně máte garantovaný čas, do kdy se s vámi lékař musí spojit, takže opadá dlouhé čekání při první konzultaci.
Budou to umět lidé používat?
Předně, toto řešení nikdy zcela nenahradí lékaře v ordinaci. Je to doplňková služba. Prozatím. Ale už dnes s vámi někteří doktoři komunikují třeba přes WhatsApp, můžete jim posílat fotky, jsou i tací, co se s vámi spojí přes videohovor. To je příklad třeba pediatrů. Ti radí maminkám i takto na dálku. A pak – už se stejně využívá monitoring pacientů na dálku. Může to být třeba přes chytré hodinky nebo přes speciální přístroje, které pravidelně posílají údaje o pacientovi na příslušné pracoviště. Takže telemedicína tady už nějakým způsobem funguje a do budoucna to bude určitě zapotřebí řešit na celostátní úrovni jako součást zdravotnického systému.
