Cukrovka 2. typu, která postihuje až 90 % pacientů s tímto onemocněním, ovlivňuje život téměř 1 milionu Čechů. Přestože k onemocnění významně přispívá životní styl, zejména špatná strava a nedostatek pohybu, odborníci zdůrazňují, že onemocnění je důsledkem složité kombinace faktorů. Důležitou roli hrají také genetické predispozice, stres nebo hormony, které mohou ovlivnit citlivost organismu na inzulin a schopnost slinivky břišní produkovat tento klíčový hormon.
Vliv prostředí a dědičné faktory tedy společně s životním stylem vytvářejí podmínky pro rozvoj diabetu 2. typu, přičemž genetická predispozice může u některých lidí zvyšovat riziko vzniku cukrovky i při relativně zdravém životním stylu. Přesvědčení, že diabetes 2. typu je tedy nemocí seniorů nebo lidí se špatnými stravovacími návyky, dnes už rozhodně neplatí. Statistiky z celého světa ukazují, že se stále častěji vyskytuje i u mladých lidí pod 40 let a také u osob s optimální tělesnou hmotností nebo aktivním způsobem života.
Stejná nemoc, stejná potřeba kontroly
„Ačkoli jsou příčiny diabetu 1. a 2. typu různé, léčba obou typů má společný cíl – udržet glykémii na stabilní úrovni,“ vysvětluje diabetolog MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., ze III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN. Stabilní hladina cukru v krvi totiž významně přispívá k prevenci závažných komplikací, mezi které patří onemocnění srdce, poškození zraku nebo ledvin. Diabetes může také vést k tzv. syndromu diabetické nohy, kdy snížená citlivost chodidel vede ke špatně se hojícím zraněním a někdy i k amputacím. „Pravidelné měření hodnot a pečlivá kompenzace tak nejsou pouze otázkou prevence akutních stavů, jako je hypoglykémie, ale také nezbytnou součástí ochrany před dlouhodobými důsledky diabetu,“ upozorňuje MUDr. Šoupal.
Mít cukr pod kontrolou – za jakou cenu?
Pravidelné měření hladiny cukru v krvi je zásadní zejména pro pacienty, kteří jsou na inzulinovém režimu, což mohou být diabetici obou typů. Možnosti měření se dnes pohybují od tradičního glukometru až po moderní senzory, které umožňují kontinuální sledování hladiny cukru. Tradiční glukometry však vyžadují opakované vpichy do prstu, což může být pro mnoho pacientů nepohodlné a odrazovat je od pravidelného měření a sledování hladiny krevního cukru.
„Výzkumy navíc potvrzují, že kontinuální monitoring glukózy pomocí senzorů přináší výrazně lepší výsledky oproti tradičním glukometrům,“ vysvětluje MUDr. Šoupal. Cena takových senzorů však může být pro diabetiky 2. typu vysoká, protože pro ně nejsou hrazeny pojišťovnou. Například senzor na dva týdny vyjde přibližně na 1 700 Kč, což znamená, že celkové roční náklady jen na senzor se mohou vyšplhat na téměř 41 000 Kč. A to jsou pouze náklady na senzory – diabetik ale také potřebuje další vybavení a pomůcky, což představuje pro mnoho lidí obrovskou finanční zátěž.
Nová legislativa – naděje pro diabetiky 2. typu
Protože technologie, jako jsou senzory nebo například inzulínové pumpy, dnes umožňují pacientům s cukrovkou mnohem lépe zvládat jejich onemocnění a mohou výrazně zlepšit kvalitu jejich života, cílem je zpřístupnit je co nejširšímu okruhu pacientů. Připravovaný zákon, který je již schválen vládou a nyní pouze čeká na schválení Parlamentem ČR, by mohl přinést zásadní změny pro diabetiky 2. typu. Pokud bude schválen, rozšíří se úhrada senzorů i na pacienty s cukrovkou 2. typu na intenzifikované inzulinové terapii.
„Zavedení glukometrů před zhruba třiceti lety bylo obrovským krokem vpřed, který výrazně pomohl snížit výskyt akutních komplikací. Věřím, že stejně tak dnes kontinuální monitorování glykémie pomůže omezit komplikace spojené s diabetem,“ doufá MUDr. Šoupal, který vidí v novém zákoně nejen zdravotní, ale i ekonomický přínos. Pokud bude novela schválena, nejenže umožní tisícům lidí stabilnější život bez zbytečných potíží, ale také dlouhodobě uleví výdajům na zdravotní péči spojenou s komplikacemi, které tato nemoc přináší. Diabetes totiž není jen diagnóza – pro každého desátého Čecha je to každodenní realita, kterou může tato změna v legislativě výrazně zjednodušit.