Ekonomika v Česku mírně ožívá, hrozí ale stagnace na západě Evropy. Do toho český průmysl prochází érou digitalizace a automatizace a jsou tak potřebné vysoké investice.
Jak si aktuálně stojí největší český výrobce dveří?
Rosteme rozumným tempem. Vyrobili jsme skoro půlmilionu dveří a tržby jsme vloni zvedli o čtyři procenta na 550 milionů korun. To považuji za úspěch. Daří se obrat mírně zvyšovat v situaci, kdy stavebnictví na domácím trhu nijak výrazně neroste. Může za to export. Aktuálně jsme aktivní na 12 evropských trzích, hlavně ty na jihovýchodě Evropy nyní pomáhají v celkovém růstu. Pro letošní rok jsem mírně optimistický, přestože recese v Německu může znamenat velký problém pro celou českou ekonomiku. Případný výpadek dodávek do některých zemí západní Evropy tak musí vykrýt právě nové trhy na jihovýchodě. Hodně sázíme na Balkán, kde postupně rozšiřujeme dodávky do řady zemí bývalé Jugoslávie.
Kam všude vyvážíte dveře pod značkou Doornite?
Exportujeme přibližně polovinu produkce. Nejsilnější oblastí je Benelux. Dalším klíčovým trhem jsou právě země bývalé Jugoslávie, kde máme hodně vysoký export zejména do Chorvatska, ale také do Slovinska nebo Kosova. Před více než dvěma lety jsme otevřeli pobočku v Bělehradě, která naše aktivity na území bývalé Jugoslávie a potažmo na celém Balkáně koordinuje. Nejsilnější kromě Česka je samozřejmě Slovensko, které beru jako domácí trh.
Jak vypadá prodej v Česku?
Bohužel se zadrhla digitalizace stavebního řízení, a tak původně očekávaný větší růst nové výstavby v dohledné době asi nepřijde. I když v mírné oživení věřím. Část našeho portfolia tvoří dodávky developerům. A zde již vidíme zahajování staveb, které byly v uplynulých letech uspány kvůli slabé poptávce. Ta se nyní vrací. Lidé si už zvykli na vyšší sazby hypoték. Zároveň ale platí, že ceny nových bytů jsou poměrně vysoko, a tak čekám také růst poptávky po starších bytech, které si lidé budou chtít zrekonstruovat. Pro nás je výhodou, že nedodáváme jen do nových developerských projektů, ale také přímo lidem, majitelům starších bytů a domů, kteří si chtějí svou nemovitost zmodernizovat. Začalo to za covidu a poptávka po renovacích bude velká i nadále.
Očekáváte něco od státní nebo obecní výstavby dostupného bydlení?
Doufám, že státem podporované programy budou dobře nastaveny a obce ve spolupráci s developery začnou dostupné bydlení stavět ve větším. Tady chceme přispět i s naší nabídkou specifické řady dveří vhodné právě pro dostupné projekty. První podobné stavby, které realizuje s našimi dveřmi developer pro církev, se budou letos kolaudovat. Jsem si jistý, že máme co nabídnout. Naší velkou výhodou je obrovský sklad. Na rozdíl od naší konkurence nevyrábíme jen čistě zakázkovou výrobu, ale máme skladem množství položek, a tak jsme schopni reagovat velmi pružně i na poměrně velké objednávky.
Koho vnímáte jako hlavní konkurenci?
Silnou konkurenci představují levné dovozy dveří ze sousedního Polska. Tady konkurujeme kvalitnější nabídkou a zároveň službami. Školíme montážní firmy, které jsou schopny naše dveře nainstalovat profesionálně. Tomu totiž dává čím dál tím víc zákazníků přednost před svépomocí. Cena už přestává být u českých zákazníků jediným kritériem. Stále více lidí při podobné investici chce nejen výhodnou cenu, ale také kvalitu a služby. Proto také nabízíme doplňkový sortiment, který činí naši nabídku komplexnější. Nové interiérové dveře se zárubněmi umí velmi rychle suchým procesem pozvednout úroveň interiéru. Ale lidé chtějí také dveře sladit s podlahou nebo stále oblíbenějšími akustickými panely. Proto jsme je zařadili do nabídky. Od konkurence nás také liší možnost expresního dodání a další služby.
Přesto je značka Doornite na trhu poměrně nová…
Doornite navazuje na historii Jihomoravských dřevařských závodů, jejichž nástupce v privatizaci získal německý Kronodoor a následně největší světový výrobce dveří americký Masonite. Ten před lety opustil evropský kontinent a továrnu v Jihlavě se rozhodl prodat. Nabídl ji tehdejšímu managementu se mnou včele. Samozřejmě po převzetí továrny jsme museli opustit americkou značku a přijít s něčím novým. Myslím, že novou značku Doornite se za ty čtyři roky podařilo dostat do povědomí. Ale pracujeme na tom i nadále.
Nedávno jste jako jeden z mála podnikatelů v podstatě podpořil vyjádření premiéra o tom, že brzy budeme mít platy jako v Německu. Věříte tomu?
Tak určitě jsem méně optimistický než premiér Fiala, který navíc mluvil za celou ekonomiku, což asi reálné není. Ale v průmyslu, a to si málo lidí uvědomuje, se personální potřeby výrazně promění s tím, jak budou firmy přecházet na digitalizaci a automatizaci. Za deset let budou nejen velké nadnárodní, ale i střední a menší výrobní firmy robotizované a budou potřebovat sice méně lidí, za to ale daleko vzdělanějších a tím pádem také lépe placených. Z mého pohledu zaměstnavatele to znamená, že budu zaměstnávat méně lidí, ale těm, kteří zůstanou a rekvalifikují se, nebo těm, kteří přijdou nově z vysokých škol, budu platit daleko víc. Kdo s digitalizací a automatizací zaspí a zbude mu ve firmě hodně lidí, ten prohraje.
Je takových lidí dost?
Je třeba změnit naše střední a vysoké školství tak, aby připravovalo studenty ne na současné požadavky trhu práce, ale na to, co nás čeká v budoucnosti. Pro studenty technických oborů je důležité vědět, jaké možnosti se jim po absolvování takového oboru nabízejí. Proto i naše firma začala spolupracovat s jihlavskými odbornými středními školami a učilišti, kterým nabízejí možnosti exkurzí do výroby a také možnost absolvování stáží a učňovských praxí.
Počítáte při transformaci na automatizovanou továrnu s propouštěním?
To určitě ne. Najít dnes schopné a pracovité lidi je velmi složité a když už je máte, bylo by nesmyslné se jich zbavovat. U řady lidí ale počítáme s rekvalifikacemi a změnou náplně práce. Celkové snižování počtů zaměstnanců, kterých dnes máme přes 180, bude postupné a s ohledem na fakt, že máme poměrně vyšší průměrný věk, půjde převážně přirozenou cestou. Odchodem do důchodu.
A jak jste na tom s automatizací nyní?
Investice do technologií i produktové inovace jsou pro nás prioritou. Od chvíle, kdy jsme podnik převzali, jsme měli tříletý investiční program, v rámci kterého jsme chtěli původně investovat 100 milionů korun. Vloni jsme však plán investic ještě výrazně navýšili a nyní tedy počítáme s investicemi v řádu 200 milionů korun. Jen v uplynulém roce jsme investovali asi 50 milionů korun a z toho 80 procent šlo právě na technologie, které zvyšují konkurenceschopnost. Naším cílem totiž logicky nejsou jakékoli inovace, ale takové, které přinášejí úspory a vyšší efektivitu. Kromě digitalizace a automatizace jsou pro společnost Doornite důležité také investice do zlepšování pracovních podmínek a do kvality životního prostředí. Ty reprezentuje například 40milionová loňská investice do odsávání odfrézovaného dřevního materiálu pomocí velkokapacitní venkovní filtrační jednotky. Důležité je ale také to, že naše energetická náročnost je dnes o 30 procent nižší než před krizí a díky investici do vytápění rekuperovaným teplem z výroby již nepotřebujeme plyn.