Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nechala členy Evropské komise až do poslední chvíle v nejistotě, jak by měl vypadat návrh rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. O číslech jednala zvlášť s každým komisařem až v úterý, informovala ve středu. Její tým společně s komisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem pracoval celou noc a poté v dalších hodinách na konečných detailech. Začátek středečního zasedání komise byl opakovaně odložen. Místo plánovaného začátku v devět hodin ráno začalo jednání až ve 13:00.
Poté bylo zjevně velmi nutné, aby vystoupili komisaři EU, kteří se s čísly seznámili jen několik minut před zasedáním. Zřejmě ne všichni byli toho názoru, že chování von der Leyenové bylo normální. Šest komisařů prý protestovalo. Teprve v průběhu středečního podvečera se ukázalo, jak by měla EU v budoucnu nakládat se svými penězi. V mnoha ohledech je však třeba brát tato čísla s rezervou, protože komise někdy používá údaje očištěné o inflaci a někdy ne.
Kolik peněz chce komise EU utratit?
Celkové výdaje se mají zvýšit na téměř dva biliony eur. Na rozdíl od běžných zvyklostí komise pracuje s běžnými cenami, tj. není zohledněna inflace. Jednoduše řečeno, vypadá to prostě na víc. Proto nelze dva biliony přímo srovnávat s tolik citovanými celkovými výdaji současného rozpočtu EU ve výši 1,2 bilionu eur. Co porovnat lze, je podíl výdajů na výkonu ekonomiky: ten se má zvýšit z přibližně 1,1 procenta na 1,26 procenta.
Jak se odůvodňuje toto zvýšení?
Komise zdůrazňuje, že EU bude muset od roku 2028 splácet dluh, který na sebe vzala kvůli koronavirovému fondu. Unijní exekutiva to odhaduje na 24 miliard eur ročně v běžných cenách. To samo o sobě představuje 0,11 procenta hospodářského výkonu EU. Bez splácení a úroků z dluhu za covid by se rozpočet musel zvýšit pouze na 1,15 procenta. EU také tvrdí, že potřebuje peníze na „moderní“ úkoly, jako je obrana a konkurenceschopnost.
Za co přesně chce komise peníze utratit?
Rozpočet bude mít zcela novou strukturu. Zmizí podrobné programy, například pro regionální financování, zemědělskou politiku a další oblasti politiky, a také velká část různých rozpočtových fondů. Místo toho zde budou kromě administrativních nákladů pouze tři velké položky: 865 miliard eur je vyhrazeno na nové plány národního a regionálního partnerství, které mimo jiné nahradí dosavadní zemědělskou a regionální politiku. Do nového fondu pro konkurenceschopnost má směřovat 410 miliard eur a do fondu zahraniční politiky Global Europe 200 miliard eur. Kromě toho existuje řada dalších programů.
Proč rozpočet na sedm let?
EU chce zabránit tomu, aby se členské státy a Evropský parlament musely každý rok hádat o rozpočet. V minulosti to znamenalo, že EU zůstala téměř bez rozpočtu. Dlouhodobý rozpočet také zvyšuje bezpečnost plánování. Přesně řečeno, EU víceletým rozpočtem pouze stanoví rámec pro roční rozpočty. Proto hovoříme o finančním rámci. Nevýhodou plánovací jistoty je, že EU nemůže pružně reagovat na krize. Devadesát procent výdajů je předem stanoveno, stěžuje si von der Leyenová.
Jak chce komise rozpočet zpružnit?
Zde přicházejí ke slovu plány národního a regionálního partnerství, které mimo jiné nahrazují tradiční rozpočtové položky zemědělské a regionální politiky. Tato radikální reorganizace má usnadnit přerozdělování peněz v případě potřeby nových úkolů. Na jedné straně nemá být zpočátku přidělena čtvrtina plánovaných prostředků, aby byla k dispozici rezerva pro nové úkoly. Na druhé straně by mělo být možné plány v případě potřeby snadno upravit. Kromě toho existují další nástroje, které umožňují využít nevyužité prostředky na jiné účely, a také nástroj ve výši 73 miliard eur na katastrofy.
Co se skrývá za národními a regionálními plány partnerství?
Členské státy mají s komisí projednat plány, jak chtějí využít peníze z fondu ve výši 865 miliard na celý finanční rámec od roku 2028 do roku 2034. Peníze mohou využít na různé cíle EU od zemědělské politiky, regionální politiky a sociální politiky až po podporu zbrojení a boj proti nedostatku bytů. Peníze budou plynout, jakmile státy provedou reformy dohodnuté s komisí a dosáhnou konkrétních milníků pro určité projekty. Dosud byly náklady na konkrétní projekty propláceny dodatečně. Tento přístup je po vzoru koronavirového fondu, který je považován za kontroverzní. Evropský účetní dvůr například kritizuje skutečnost, že není možné kontrolovat, jak státy peníze nakonec využijí.
Dostanou zemědělci méně peněz?
Dosud zemědělci dostávali třetinu celkového rozpočtu. V letech 2021 až 2027 činil 387 miliard eur, z toho 287 miliard eur šlo přímo zemědělcům – obojí v cenách roku 2018. Po loňských protestech zemědělců se komise neodvážila zemědělský rozpočet jednoduše zcela sloučit do národních a regionálních plánů. Z toho 302 miliard eur – i když v běžných cenách - bude trvale vyhrazeno pro zemědělce. To je snížení o hodně více než pětinu.
Budou zemědělci i nadále dostávat přímou podporu příjmů z Bruselu?
Podoba dotací se mění. Členské státy budou mít větší volnost v tom, jak budou své zemědělce podporovat. Mohou využít 302 miliardy eur na konkrétní pomoc začínajícím zemědělcům nebo na financování environmentálních opatření. Přímá podpora zemědělcům zůstane také možná. Peníze však mají jít pouze aktivním zemědělcům, větší farmy mají dostávat méně peněz na hektar a mají být omezeny určitou částkou.
Co tato reforma znamená pro regionální politiku?
Komise již několik týdnů zdůrazňuje, že rozpočtová reforma by neměla jít na úkor regionů. Důležitá zůstává politika soudržnosti. Národní vlády by podle ní měly při jednáních s komisí o národních a regionálních plánech zohlednit místní a regionální zájmy. Komise také tvrdí, že financování regionů a obrany by mohlo jít také ruku v ruce: Pokud budou peníze plynout například do nového přístavu, mohlo by se odtud vyvážet vojenské zboží a zároveň by se mohl modernizovat region.
Reagovala komise na protesty regionů?
Regiony se velmi obávaly, že státy nakonec použijí peníze na zalepení svých rozpočtových děr. Komise na to reagovala a chce pro méně rozvinuté regiony vyhradit 218 miliard eur. Z toho budou mít prospěch pouze ty regiony, jejichž prosperita je nižší než 75 procent průměru EU. Kolik peněz obce a regiony nakonec skutečně dostanou, je zcela v rukou krajů.
Kdo by to všechno měl zaplatit?
Evropská komise tvrdí, že členské státy ve skutečnosti nebudou muset platit žádné vyšší příspěvky. Jednoduše by musely pokračovat v převodu částky, kterou převádějí do Bruselu na konci předchozího finančního rámce. Mezeru do vyššího celkového rozpočtu má vyplnit řada nových vlastních zdrojů, které mají plynout přímo do rozpočtu. Očekává se, že do bruselské pokladny přiteče každý rok něco přes 58 miliard eur, tentokrát počítáno v cenách roku 2025.
Jak byla EU financována?
V současné době členské státy převádějí do EU roční národní příspěvky, které do značné míry závisí na jejich ekonomické síle. Tento příspěvek pokrývá čtyři pětiny rozpočtu. Na Německo připadá o něco méně než čtvrtina tohoto příspěvku. K tomu se přidávají příjmy z cel a poplatek za plastový odpad.
Jaké nové přímé příjmy komise požaduje?
Komise si chce pro sebe vyhradit část příjmů z obchodování s emisemi a z uhlíkové hraniční daně CBAM. Kromě toho má být přidán poplatek ve výši dvou eur za tunu nesebraného elektronického odpadu, podíl na dani z tabáku a nový podnikový poplatek. Komise se naopak vzdává příjmů z diskutovaného manipulačního poplatku ve výši dvou eur za malé zásilky ze třetích zemí, především z Číny.
V čem spočívá podniková daň?
Platit ji budou muset všechny společnosti se sídlem v Evropě, jejichž roční obrat přesahuje 100 milionů eur. To je více než 50 milionů eur, s nimiž se počítalo v prvních návrzích. Odvod je rozložen do několika etap. Při obratu od 100 do 250 milionů eur má činit 100 tisíc eur ročně, od obratu 750 milionů eur pak 750.000 eur. Celkem by to mělo přinést 6,8 miliardy eur ročně.
Co se myslí fondem pro konkurenceschopnost?
Má sloučit řadu stávajících fondů. Patří mezi ně fond InvestEU známý jako Junckerův fond, fond pro inovace a fond pro životní prostředí Life. Peníze z těchto fondů nemají být rozdělovány mezi členské státy EU. Místo toho je chce komise použít na přímou podporu projektů ve čtyřech oblastech: umělá inteligence a digitální technologie, zelené technologie, obrana a zdraví.
Kolik peněz bude na obranu?
Jen z Evropského fondu pro konkurenceschopnost má do obrany plynout 131 miliarda. Členské státy mohou obranné projekty podpořit také v rámci národních a regionálních plánů partnerství.
Co výměnný program Erasmus a výzkumný program Horizont?
Oba programy zůstanou nezávislými fondy. Erasmus bude mít k dispozici 40 miliard eur, Horizon 175 miliard eur.
Jak bude podporována Ukrajina?
V současných cenách poplyne 100 miliard eur, mimo rozpočet EU, do takzvaného nástroje pro Ukrajinu. Peníze z tohoto fondu poplynou přímo do ukrajinského státního rozpočtu, aby stabilizovaly zemi, podpořily reformy v průběhu vstupu do EU a umožnily státní investice do infrastruktury.
Co dědictví Zelené dohody? Existují cíle v oblasti ochrany životního prostředí?
Na ochranu klimatu a životního prostředí má být použito 35 procent celkových výdajů. Komise zahrnuje také podporu recyklace a opatření na boj proti důsledkům změny klimatu.
A co právní stát?
Celé rozpočtové výdaje jsou i nadále podmíněny tím, že členské státy EU nebudou porušovat zásady právního státu.
Kolik je vyčleněno na administrativu?
Podle návrhu bude administrativní aparát EU během sedmi let trvání finančního rámce stát 118 miliard eur v běžných cenách.
Nevznikne tedy žádný nový dluh EU?
Návrh přímo nepočítá s novým dluhem. Komise zato navrhuje nový krizový mechanismus. Ten by měl EU umožnit rychle reagovat na nové krize. Von der Leyenová chce vytvořit jakousi „zkratku“, aby bylo možné pružně reagovat na krize, jako byl covid nebo ruský útok na Ukrajinu. Tento mechanismus by měl být schopen poskytnout až 400 miliard eur navíc k rozpočtu EU. Měl by být aktivován jednomyslně. Peníze by proudily státům EU jako půjčka, podobně jako v případě nedávno spuštěného obranného fondu EU Safe. Nejedná se o dluh jako v případě koronavirového fondu, protože státy musí peníze splácet. EU by si však musela vzít půjčku.
Autor: Igor Záruba
