Oficiálně se ho podařilo sebrat a recyklovat jen asi 22 %. Zbytek se často nedostane do řádně kontrolovaných systémů. Přicházíme tak o cenné suroviny a zároveň roste riziko, že se nebezpečné látky dostanou do životního prostředí.
Elektrozařízení obsahují řadu cenných materiálů, například měď, železo, zlato nebo palladium. Jejich získávání z elektroodpadu se někdy označuje jako městská těžba. Místo dobývání nových ložisek je možné suroviny získat z výrobků, které už dosloužily. Podle Global E-waste Monitoru se díky recyklaci druhotných surovin z elektroodpadu v roce 2022 nemuselo vytěžit přibližně 900 milionů tun rudy. Zároveň se předešlo emisím asi 52 milionů tun CO₂ ekvivalentu. Největší podíl na úspoře vytěžené horniny měla měď, následovaná zlatem, železem a palladiem. Rozdíl mezi primární těžbou a městskou těžbou dobře ukazuje příklad zlata. K získání jednoho kilogramu zlata je třeba vytěžit přibližně tři miliony kilogramů rudy. Recyklace proto pomáhá snižovat tlak na přírodní zdroje. Těžba totiž často výrazně znečišťuje ovzduší a vodu, přispívá k degradaci půdy a způsobuje úbytek biologické rozmanitosti.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat odpadním lednicím a klimatizacím
Zvláštní skupinu tvoří zařízení pro výměnu tepla, tedy například lednice, mrazničky a klimatizace. Obsahují chladiva, která mohou přispívat ke změně klimatu. Některá navíc poškozují ozonovou vrstvu. Podle Global E-waste Monitoru se 73 % těchto zařízení na světě zpracovává způsobem, který není šetrný k životnímu prostředí. Při nesprávné demontáži mohou chladiva unikat přímo do atmosféry. V roce 2022 se tak do ovzduší podle zprávy dostalo přibližně 145 milionů tun CO₂ ekvivalentu. Naproti tomu při šetrném nakládání s chladivy se podařilo předejít emisím přibližně 41 milionů tun CO₂ ekvivalentu. Starší lednice, mrazničky a klimatizace mohou obsahovat látky, které poškozují ozonovou vrstvu. Pokud se při zpracování uvolní, v atmosféře přetrvávají dlouhou dobu. Správné zachycení chladiv je proto důležitou součástí odborného zpracování elektroodpadu.
ASEKOL pomáhá, aby elektroodpad dostal šanci na recyklaci
Aby se suroviny mohly vrátit do oběhu a nebezpečné látky byly bezpečně odstraněny, musí se elektrozařízení nejprve dostat na správné místo. Právě dostupný sběr je důležitou součástí celého systému. V České republice organizuje sběr a předání vysloužilých elektrozařízení k odborné recyklaci kolektivní systém ASEKOL. Za 20 let své činnosti zajistil recyklaci více než 500 tisíc tun elektroodpadu. Lidem slouží síť více než 17 500 sběrných míst a přes 4 000 červených kontejnerů, které jsou přístupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Všechna sběrná místa jsou pro občany dostupná na www.asekol.cz/sberna-mista. V Praze a ve Středočeském kraji fungují také mobilní svozy, které usnadňují předání větších spotřebičů například seniorům a lidem se zdravotním postižením.
Není to jen statistika. Za každou tunou sebraného elektroodpadu jsou konkrétní spotřebiče, které neskončily ve směsném odpadu, na skládce nebo ve spalovně. V kontrolovaném procesu se z nich mohou získat použitelné materiály a nebezpečné složky bezpečně odstranit. Dopady na životní prostředí lze snižovat také tím, že elektrospotřebiče používáme déle, opravujeme je a předáváme dál, pokud jsou ještě funkční. Když zařízení doslouží, patří na sběrný dvůr, do červeného kontejneru a na další sběrná místa k tomu určená. Tím zvyšujeme šanci, že se cenné materiály vrátí do oběhu a škodlivé látky neskončí v přírodě.






















