Ještě před rokem byla kasárenská budova na rohu Šimkovy a Divišovy ulice v královéhradeckém areálu Gayerových kasáren ruinou a ostudou města. Zatímco protilehlá zrcadlová budova už více než 30 let slouží hradeckému Muzeu východních Čech jako jeho hlavní pracoviště, objekt, pro který se poněkud chybně vžil název Vrbenského kasárna, se postupně rozpadal. Kvůli řadě omezení daných požadavky památkové péče a dalších orgánů a také kvůli ceně rekonstrukce se dlouho nemohlo nalézt reálné využití. To vše se změnilo a po mnohaleté přípravě dnes budova září novotou, nese nový název Archa a od listopadu 2025 se stala dalším z objektů hradeckého muzea.
Mezi hradeckou veřejností stále ještě občas zaznívají stesky, proč tam například nejsou tolik potřebné byty nebo proč objekt využívá zrovna muzeum, které má většina Hradečanů spojeno jen s ikonickou Kotěrovou budovou na Eliščině nábřeží. „Hradecké muzeum patří mezi šest až deset největších muzeí v ČR a v muzejnictví a muzejní pedagogice plní velmi podobnou roli, jako například hradecká fakultní nemocnice ve zdravotnictví. Jenže desítky let trpělo nedostatkem prostoru pro prezentaci, takže veřejnost jen velmi málo ví, co vše vlastně děláme. To se nyní mění“, vysvětluje ředitel muzea Petr Grulich.
Ještě před Vánoci 2025 se do Archy odstěhovalo Centrum kreativního muzejnictví Královéhradeckého kraje. Toto oddělení muzea slouží jako vzdělávací centrum. Jen v roce 2025 vzdělalo téměř dva tisíce muzejníků z celé republiky. „Naším dalším úkolem je propojovat muzea, školy i další organizace prostřednictvím vzájemně prospěšných projektů, kde se studenti zapojují do skutečných realizací. Spolupracujeme také s profesionály z kreativních odvětví, kteří posilují dovednosti studentů a společně přinášejí do muzejního prostředí nové impulzy. Díky tomu vznikají moderní přístupy nejen k tvorbě výstav a muzea jsou vnímána jako otevření a seriózní partneři,“ popisuje Ivana Valášková, vedoucí tohoto pracoviště, které je jediné svého druhu v republice. V Arše má nyní unikátní technologické zázemí tvořené digitálními výstavními trenažery, audiovizuálním studiem a učebnami. České muzejnictví má podle hradeckých muzejníků hodně co dohánět např. za Skandinávií a západní Evropou, ale třeba i Polskem a Pobaltím.
Ihned po novém roce zahájilo v budově činnost také krajské digitalizační centrum pro muzea a galerie. Kateřina Čecháková vedoucí centra právě nastavuje obrovský skener pro velkoplošné plakáty a obrazy, zatímco její kolegyně Petra Kopecká se v dalším ze tří sálů zrovna věnuje digitalizaci šperků z doby bronzové: „Dokážeme fotit a skenovat od stavebních plánů velikosti A0 až po mikroskopickou krystalickou strukturu kamenů. Zvládneme 2D i 3D,“ vysvětluje Kateřina Čecháková. Centrum je jedním z nejmodernějších v zemi a slouží jak muzeím zřizovaným krajem, tak ostatním. „Jen v našem kraji je jich více než čtyřicet, ale už jsme obsloužili i jiné kolegy. Problém je spíš, že nestíháme a ještě nejsme úplně přestěhovaní“, doplňuje. Součástí centra je ještě krajský datový sklad pro muzea a také GIS pracoviště pro historické rekonstrukce krajiny.
Na jaře začne v Arše vznikat třípodlažní přírodovědecká a historicko-archeologická expozice. Přírodovědecká část bude patřit mezi největší v republice. Rozpočet obou expozic atakuje částku 100 miliónů korun a značná část je kryta evropskými dotacemi. Návštěvníkům expozice přiblíží nejen členění živočišných druhů na Zemi, ale i jejich vývoj až po éru člověka, a to celé se zacílením na východní Čechy.
Vzorem se muzejníkům stalo zejména vídeňské Naturhistorisches Museum nebo Museu de Ciències Naturales v Barceloně.
První návštěvníky a školní exkurze by měly expozice s ohledem na svůj veliký rozsah přivítat až koncem roku 2027. Muzeum také v budově otevře dva výstavní sály pro krátkodobé výstavy. Už zhruba v polovině roku 2026 by však v Arše měla zahájit provoz kavárna a v prosklené přístavbě se veřejnost dočká menších výstav.
Od 12. února 2026 pak muzeum zahájí celoroční cyklus exkurzí. „Chápeme, že veřejnost zajímá, co se v nové budově odehrává. Čelíme obrovskému množství dotazů, proto jsme se rozhodli vyhovět“, vysvětluje Grulich. Exkurze pod názvem „Stavíme pro vás nové muzeum“ se budou konat každý měsíc, pokaždé na jiné téma vždy spojené s budovou. „Hradecké muzeum není jen výstava, ale stovky agend skrytých za oponou. Mnohé z nich jsou napínavé jak z dobrodružného filmu, ostatně známý poklad ze Zvičiny je jedním z těchto příběhů“, dodává ředitel Grulich. Na nové expozici se podílí více než 30 profesí od kurátorů a vědců, přes architekty a scénografy, informatiky, pedagogy, herní specialisty, animátory a grafiky, konzervátory a restaurátory, preparátory, až po truhláře, elektrikáře i další odborníky. „Většinu těchto profesí máme ve svých řadách. Málokdo ví, že zaměstnáváme například i režiséra – držitele Českého lva, který nám pomáhá s dramatizací“, uvádí ještě Grulich.
Pro celý areál Gayerových kasáren je připraven projekt revitalizace veřejných ploch. Tuto část řeší město Hradec Králové, taktéž s přispěním evropské dotace. Na konci celého projektu by se tak celý areál měl proměnit v kulturní čtvrť. Město i muzeum spolu s krajem plánují, že tento veřejný prostor bude nabízet pravidelný venkovní kulturní program a stane se atraktivním místem pro trávení volného času obyvatel a návštěvníků města. Jedná se o tzv. integrovanou investici, v tomto případě vlajkovou loď současného programového období evropských dotací hradecko-pardubické aglomerace. V minulém období byla tímto strategickým projektem revitalizace Automatických mlýnů v Pardubicích, plnících podobný účel. Nyní je na řadě Hradec Králové.
