O tom, jak při rozhodování skloubit hlas srdce a rozumu, jakou roli hrají rodiče, rodinná tradice či předsudky vůči některým oborům, jsme si povídali s radní Zlínského kraje pro školství Jindrou Mikuláštíkovou. V rozhovoru přinášíme cenné tipy, jak podpořit děti, které zatím nemají jasno, a dotkli jsme se také budoucnosti všeobecných gymnázií, kapacit škol v kraji či nových způsobů výuky matematiky.
Krajská radní Jindra Mikuláštíková
Jak správě si vybrat střední školu?
Správná volba je především ta, která vychází ze zájmů a přání samotného žáka – tedy volba srdcem. Ale do rozhodování by měl vstoupit i rozum a v tom mohou sehrát klíčovou roli rodiče. V některých případech by dítě měli citlivě usměrnit, s ohledem na jeho školní výsledky nebo možnosti budoucího uplatnění. Ne každý se totiž může stát lékařem, právníkem nebo koncertním mistrem. Na druhou stranu by rozhodnutí nemělo vycházet z ambicí rodičů typu „Já mám firmu, dělal jsem to celý život, tak ty budeš taky“. Rodiče by měli se svým dítětem navštívit všechny školy, které ho zaujmou. Měli by si školu doslova „očichat“. Může se stát, že škola, která působila skvěle na veletrhu, ve skutečnosti zklame, třeba zanedbaným prostředím nebo nevlídným přístupem učitelů. A naopak, jiná škola vás může velmi mile překvapit. Proto doporučuji osobní návštěvu, ideálně v rámci dne otevřených dveří, ale klidně i mimo něj. Většina škol dnes totiž nabízí individuální prohlídky, a to je nejlepší způsob, jak si udělat vlastní obrázek.
Do jaké míry ovlivňují výběr školy právě rodiče?
Podle průzkumů jsou doporučení rodičů hned po zájmech a koníčcích druhým nejdůležitějším faktorem, který žáky při výběru střední školy ovlivňuje. A osobně si myslím, že je to dobře. Jak už jsem řekla, rodiče by totiž rozhodnutí svých dětí měli v některých případech korigovat. Mají už totiž životní zkušenosti, znají realitu pracovního trhu, hodnotu vzdělání i výzvy, které žáky čekají. A taky znají dobře své dítě. Často lépe odhadnou jeho možnosti, silné a slabé stránky, než je v tu chvíli schopno ono samo.
Hraje roli ve výběru školy i rodinná tradice, kdy si dítě řekne: tatínek s dědečkem byli právníci, já budu taky?
Ano, hraje. A jsem za to ráda. Na stavební škole, kde jsem působila jako ředitelka, jsme měli hned několik chlapců, kteří se učili na truhláře, protože jejich rodina získala po převratu zpátky firmu, a oni se rozhodli, že budou pokračovat v rodinné tradici. Z mé zkušenosti mohu říct, že z těchto mladých lidí pak vyrostou ti nejlepší řemeslníci, protože mají po celou dobu doma před očima svůj vzor. Tradice tedy hraje velkou roli, a to nejen v prestižních oborech, jako jsou medicína nebo právo, ale právě i v řemeslech. Tam možná ještě více.
Je nabídka oborů středních škol ve Zlínském kraji dostatečná?
Nabídku tu máme brilantní, můžeme nabídnout všechny myslitelné obory, vyjma těch naprosto okrajových typu střední školy jaderné fyziky nebo vojenského gymnázia. Vybere si tu opravdu každý.
Platí pořád, že největší zájem je o gymnázia?
Zájem je o gymnázia a renomované průmyslovky, ale v posledních letech roste také zájem o řemesla, především o obory jako jsou elektrikář, zedník, instalatér, farmář. Nebo třeba i opravář zemědělských strojů. Tento obor je zajímavý v tom, že během studia žák může zdarma získat řidičské oprávnění na traktor a náklaďák, stejně jako absolvovat svářečský kurz. Získá tak zajímavou kvalifikaci už během středoškolského studia. Neplatí už tedy takové to „když se nebudeš učit, skončíš jako zedník a vyděláš si leda tak na slanou vodu“. I méně kvalifikovaná práce je dnes velmi často nadstandardně placená, protože se těchto řemeslníků, zejména těch šikovných, nedostává. Dobrou zprávou je, že kapacita volných míst na školách je u nás v kraji dostatečná.
Jakou budoucnost podle vás mají všeobecná gymnázia? Některé kraje avizují, že je chtějí redukovat. Chystá se k tomu i Zlínský kraj?
Všeobecná gymnázia mají ve vzdělávacím systému své nezastupitelné místo. Pokud chce někdo studovat medicínu, práva nebo jiné náročné obory, potřebuje kvalitní všeobecný přehled – a právě ten gymnázium poskytuje. U víceletých gymnázií nicméně došlo k posunu oproti původnímu záměru. Určena měla být pro mimořádně nadané děti – zpravidla jedna třída na okres, kam se vybíraly ty nejvýraznější talenty. Dnes je jich výrazně více, a když tyto děti odejdou ze základek, tak tam častou zůstanou jen průměrní žáci a úroveň školy jde dolů. Na druhou stranu, víceletá gymnázia jsou dnes tak pevně zakořeněná, že v našem kraji nikdo neuvažuje o jejich rušení. Do budoucna ale budeme muset uvažovat o určité redukci počtu gymnaziálních tříd – v souvislosti s očekáváným poklesem celkového počtu žáků, tak aby si gymnázia zachovala prestiž a kvalitu. S řediteli gymnázií o tom už postupně mluvím. Věřím, že uspějí hlavně ta gymnázia, která nabídnou specializace – například na matematiku, jazyky, přírodní vědy nebo sport. Právě tato zaměření mohou v kombinaci se všeobecným vzděláním přilákat více uchazečů než školy, které zůstanou jen u klasického, nespecifikovaného modelu.
Který obor byste dnes doporučila vašim dětem, kdyby se rozhodovaly, kam na střední školu?
Svému synovi jsem před lety doporučila gymnázium, protože byl svými výsledky předurčený ke studiu na vysoké škole, kam se také dostal a dokončil ji. Dnes řeším volbu školy u nevlastních vnoučat. Vnučka je v osmé třídě a chtěla by být buď učitelkou v mateřské škole, nebo zdravotní sestrou. Obě jsou to krásná povolání, nicméně doporučila jsem jí zvolit spíše dráhu zdravotní sestry, protože těch se v dnešní době nedostává a jde o velmi dobře placenou práci. Obecně bych pak komukoliv, kdo se necítí na gymnázium, doporučila jakoukoliv střední odbornou školu, po jejímž absolvování je člověk dostatečně kvalifikovaný, aniž by pak musel jít na vysokou. Nejlépe pak zaměřenou na techniku nebo IT, protože tito lidé jsou dnes většinou lépe placení než právníci.
U technických oborů bývá častým strašákem matematika. Kde se podle vás vzal odpor k tomuto předmětu?
Je smutné, že odpor k matematice často vychází už od rodičů, kteří nejsou úplně matematicky nadaní. Potřebujeme proto hodně osvícené maminky a tatínky, kteří nemusejí holdovat matematice, ale zároveň nebudou odrazovat své děti od studia na škole, kde se vyučuje. Není bez zajímavosti, že když přijdou děti do první třídy, jejich nejoblíbenějším předmětem jsou počty. Pak se ale z oblíbených počtů stane neoblíbená matematika. Přiznejme si, že ten odpor nejspíše vznikl hlavně nesprávným způsobem výuky.
Co s tím?
Na krajském úřadě připravujeme workshop pro ředitele škol a vybrané učitele matematiky. Pozvali jsme pana Chrobáka z Moravskoslezského kraje, který má skvělé zkušenosti s tím, jak učit matematiku jinak i jak motivovat učitele k inovacím. Ve výuce využívá finskou aplikaci založenou na umělé inteligenci. Ta žákům na tabletu automaticky generuje úlohy přizpůsobené jejich individuálním schopnostem – od jednodušších po složitější. Učitel se tak může během hodiny lépe věnovat i nadaným žákům, na které se často zapomíná.
Funguje to?
Ano, v Moravskoslezském kraji už s tím začali pracovat. A ukázalo se, že učitelé teď s dětmi v hodinách vypočítají až šestkrát více příkladů než předtím. Důležité také je, že to děti baví. Nesmíme ale zapomínat ani na to, že matematiku si nelze osvojit bez řádného procvičování. Děti musí počítat nejen ve škole, ale i doma. A s tím nám taky musejí trochu pomoci rodiče.
Co byste doporučila rodičům dítěte, které zatím nemá představu o svém budoucím povolání a čeká ho přechod na střední školu?
V dnešní době mají nerozhodnuté děti a jejich rodiče obrovské možnosti. Rozhodně bych jim doporučila, ať absolvují některý z dostupných online testů, například RIASEC. Ten jim napoví, jak je dítě nastavené, ať už osobnostně nebo studijně, a doporučí jim určité zaměření a z něj vycházející vytipované střední školy. Na každé základní škole už dnes navíc funguje kariérový poradce. My jako kraj už několik let věnujeme velkou pozornost právě rozvoji kariérového poradenství na školách. Pro tyto účely máme zřízeno Centrum kariérového poradenství Zlínského kraje. To jsme od loňského roku významně personálně posílili, kdy v každém ze čtyř okresů našeho kraje působí jedna koordinátorka kariérového poradenství. Užitečným pomocníkem může být žákům i jejich rodičům internetový portál Průvodce kariérou. Najdou zde mnoho informací o světě práce, volbě profese či vzdělávaní ve Zlínském kraji, včetně databáze firem propojené s přehledy škol a oborů.
Seznam středních škol Veškeré informace pro uchazeče o vzdělávání na středních školách ve Zlínském kraji jsou dostupné na webu: Přijímací řízení na SŠ a VOŠ - Zkola. Jak a kdy se budou podávat přihlášky na střední školy? Termín pro podávání přihlášek do 1. kola přijímacího řízení na střední školy je stanoven od 1. do 20. února 2026. Pro 1. kolo přijímacího řízení může uchazeč podat přihlášku nejvýše do 3 oborů středního vzdělání bez talentové zkoušky a do 2 oborů středního vzdělání s talentovou zkouškou, dohromady tedy až 5 přihlášek (jednotnou přijímací zkoušku však přesto může konat maximálně dvakrát). Více informací na Jednotná přijímací zkouška 2025│Jednotná přijímací zkouška Nové obory na středních školách ve Zlínském kraji Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod chystá nový obor Informační technologie. Měl by být zaměřen na programování, vývoj uživatelských, databázových a webových řešení, softwarové a hardwarové řešení informačních systémů, základy a aplikaci umělé inteligence i strojového učení, datovou bezpečnost a kybernetickou ochranu. Integrovaná střední škola Valašské Meziříčí připravuje nový obor Přírodovědné lyceum. Centrum kariérového poradenství Centrum kariérového poradenství nabízí školám metodickou podporu a informace. Firmy se na něj mohou obrátit, pokud mají zájem o spolupráci se školami v přípravě žáků na pracovní trh a o rozvoj kariérového vzdělávání. Žáci a rodiče mohou využívat informace a metodické materiály, které jsou distribuovány prostřednictvím základních a středních škol ve Zlínském kraji. Základním kontaktním místem pro celé území kraje je jednotný e-mail: ckp@zlinskykraj.cz |
