S podobnými obtížemi dnes přichází stále více manažerů, podnikatelů, lékařů, právníků či lidí ve vedoucích funkcích, ale i studentů a mladých lidí. Nejde o nedostatek vůle ani výkonnosti – často jde o důsledek dlouhodobého přetížení mozku. Nejde ani o duševní nemoc. Moderní neinvazivní metoda transkraniální stimulace (tDCS) slabým elektrickým proudem nabízí šetrnou medicínskou metodu, jak podpořit koncentraci, stabilitu i mentální regeneraci – bez léků, bolesti a bez omezení běžného života. Jak tato metoda funguje, pro koho je vhodná a jak se objednat, popisuje primář Psychiatrického oddělení Nemocnice Most, MUDr. Jakub Albrecht, Ph.D.
Mozek není stroj. Má své limity.
Moderní neurovědy ukazují, že chronický stres může ovlivnit fungování mozkových sítí odpovědných za koncentraci, pracovní paměť, emoční stabilitu i zvládání zátěže. Mozek funguje dál, ale za výrazně vyšší energetickou cenu.
Výsledkem bývá:
- mentální únava,
- horší koncentrace a „mozková mlha“,
- podrážděnost a pokles psychické odolnosti,
- zpomalené rozhodování,
- problémy s učením nových informací.
Přetížený mozek přitom často nepotřebuje další výkon nebo stimulaci kávou nebo energetickými nápoji, ale regeneraci.
Jemná stimulace mozku bez léků a bez bolesti
Jednou z moderních metod biologické psychiatrie je transkraniální stimulace stejnosměrným proudem – tDCS.
Princip je jednoduchý: pacient během procedury pohodlně sedí, odpočívá nebo poslouchá hudbu. Pomocí elektrod přiložených na hlavě prochází velmi slabý elektrický proud, který jemně ovlivňuje aktivitu mozkových okruhů v přesně vymezených oblastech.
Metoda:
- nebolí,
- nevyžaduje anestezii,
- neomezuje běžný život,
- trvá přibližně 20–30 minut.
„Nejde o žádné elektrošoky ani o přeprogramování člověka. Cílem je jemně podpořit mozkové okruhy, které jsou dlouhodobým stresem přetížené. Podobně jako fyzioterapie pomáhá svalům, neurostimulace může pomoci některým funkcím mozku,“ vysvětluje MUDr. Jakub Albrecht, Ph.D.
Co se během stimulace děje?
Mozkové buňky mezi sebou komunikují elektrickými signály. tDCS tuto komunikaci nenahrazuje, ale jemně upravuje podmínky, ve kterých neurony fungují. Některé mozkové okruhy může podpořit, jiné zklidnit.
Možným přínosem může být:
- lepší koncentrace,
- vyšší mentální výkonnost,
- snížení psychické únavy,
- stabilnější nálada,
- lepší zvládání stresu,
- podpora učení a regenerace.
Cílem není umělé „nakopnutí“ mozku, ale podpora jeho přirozené schopnosti adaptace.
Metoda, kterou zkoumá celý svět
Transkraniální stimulace již není experiment. Je potvrzena klinickými studiemi a výzkumem. V USA si můžete dokonce na stavy lehké a středně těžké deprese vybrat tuto metodu jako první krok k úzdravě. O bezpečnosti svědčí i programy na domácí stimulaci. U nás je bonusem pohovor s odborníkem – psychiatrem.
Nejčastěji se používá nebo zkoumá u:
- depresí,
- úzkostných poruch,
- ADHD,
- závislostí,
- chronické bolesti,
- tinnitu (pískání v uších),
- rehabilitaci po cévní mozkové příhodě,
- u poruch koncentrace a kognitivních funkcí.
Roste také zájem o využití u lidí dlouhodobě vystavených vysoké psychické zátěži, kde výzkumy sledují vliv na koncentraci, pracovní paměť, rychlost rozhodování i odolnost vůči stresu. Američtí astronauti tuto metodu používají od 70. let 20. století.
Pro koho může být tDCS zajímavá?
Pro lidi, kteří:
- pracují dlouhodobě pod vysokým tlakem,
- cítí mentální vyčerpání,
- potřebují podpořit koncentraci,
- hledají nefarmakologické možnosti léčby,
- podstupují psychoterapii a chtějí její efekt podpořit,
- řeší psychiatrické nebo neurologické obtíže.
Moderní medicína dnes umí stále šetrněji pečovat o srdce, klouby nebo zrak. Stejný vývoj probíhá i v péči o mozek. Neinvazivní neurostimulace představuje jednu z možností, jak podpořit jeho fungování v době vysokých nároků na psychickou výkonnost.
Zkušenost manažera Marka Kocourka s metodou tDCS
Že mám depresi, mě vůbec nenapadlo
Ve třiatřiceti letech jsem se ocitl v období extrémního pracovního vytížení. Působím ve středním managementu, kde tlak přichází shora i zdola. Současně jsem řešil nákup nemovitosti a výrazně se na mně podepsalo i období covidu.
Postupně jsem začal být extrémně unavený. Nepomáhal spánek osm, deset nebo klidně dvanáct hodin denně, zůstával pocit, že bych dokázal usnout ve stoje. Přidaly se bolesti břicha, hlavy a nakonec i panické ataky. Pátral jsem po příčině. Deprese mě vůbec nenapadla. Po absolvování řady vyšetření lékaři nedospěli k diagnóze.
Na doporučení jsem se setkal s psychiatrem doktorem Jakubem Albrechtem. Ten vyslovil diagnózu, kterou jsem do té doby neznal: larvovaná deprese.
Překvapilo mě to. Když někdo řekne deprese, představím si smutek. Já jsem si připadal jen vyčerpaný. Místo léků mi doktor nabídnul neurostimulační léčbu. Přes počáteční skepsi jsem po několika sezeních začal pozorovat výrazné zlepšení. Únava ustupovala a kvalita mého života se postupně vracela.
Léčba mi pomohla nejen zvládnout tehdejší stav, ale také lépe porozumět vlastním hranicím. Naučil jsem se pracovat se zátěží a včas rozpoznávat varovné signály, abych předešel návratu podobných problémů.
Z dnešního pohledu považuji rozhodnutí léčbu podstoupit za jedno z nejlepších, která jsem pro své zdraví udělal.
Právě tak bývá efekt neurostimulace popisován nejčastěji – ne jako zázrak nebo okamžitá proměna, ale spíše jako návrat k tomu, jak člověk fungoval dříve. „Svůj vliv má i přístup personálu a podpůrné pohovory, důležité je navození léčebné změny. A tento komplexní balíček my nabízíme,“ dodává MUDr. Jakub Albrecht, Ph.D.
Jak se objednat
Na Psychiatrickém oddělení Nemocnice Most, kde neurostimulační metodu tDCS nabízí tým pod vedením prim. MUDr. Jakuba Albrechta, Ph.D.
Objednání je možné telefonicky na číslech 478 032 133, případně e-mailem na rtms.mo@kzcr.eu.
Prvním krokem je vstupní vyšetření a konzultace. Následuje zhodnocení psychického i tělesného stavu a návrh individuálního postupu.




















