Odborníci z oboru, v němž je počet specialistů již mnoho let nedostačující, se snaží najít cesty, jak uspokojit lidi vyžadující pomoc a zároveň jim poskytnout péči systematickou, která bude na úrovni odpovídající nejnovějším medicínským poznatkům a trendům. Jak se to daří v našem regionu a co nového se chystá?
V rámci zvyšování kvality a dostupnosti psychiatrické péče v Ústeckém kraji, poskytované Krajskou zdravotní, se podařilo z Psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem ustavit ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem kliniku, která má de facto dvě oddělení – jedno je v Ústí nad Labem a druhé v Mostě.
Na oddělení v Ústí je jednotka intenzivní psychiatrické péče pro nejzávažnější formy poruch chování při duševních poruchách a specializovaná detoxifikační jednotka pro pacienty závislé na psychoaktivních látkách včetně substituční léčby. Pacienty tvoří především obyvatelé Ústí nad Labem a východní části Ústeckého kraje.
Psychiatrické oddělení Nemocnice Most zajišťuje základ péče o duševně nemocné s těmi nezávažnějšími stavy v západní části Ústeckého kraje. „Podařila se celá řada dílčích kroků, mezi něž patří modernizace postupů a přístrojového vybavení pro tzv. neinvazivní mozkovou stimulaci. K elektrokompulzivní léčbě máme nejmodernější zařízení, které se dá ve světě pořídit. Mostecké psychiatrické oddělení nabízí celé portfolio neurostimulačních metod. Mezi ně patří stimulace stejnosměrným proudem, magnetická stimulace a na neurostimulačních lůžkách jsme schopni poskytovat péči pacientům, kteří jsou na neuropsychiatrickém pomezí,“ přibližuje MUDr. Jakub Albrecht, Ph.D., primář Psychiatrického oddělení Nemocnice Most a zároveň přednosta Psychiatrické kliniky v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.
Mezi moderní postupy psychiatrické péče patří neinvazivní mozková stimulace.
Na obou pracovištích funguje nonstop pohotovostní služba. V Krajské zdravotní se podařilo zřídit Centrum krizové péče (CKP), nízkoprahové zařízení pro zajištění psychosociální podpory pro lidi procházející nějakou krizí. Tato pomoc může jednoznačně odvrátit rozvoj dušení poruchy. Nepřetržitou službu navíc rozšiřují tak, aby byla dostupná pro adolescenty a děti, a v rámci centra krizové pomoci vzniká i služba telefonické péče. Ale to ještě rozhodně není všechno.
Denní stacionář
Pro zvládání úzkosti, depresí a vztahových obtíží mostecké oddělení klientům nabízí skupinovou psychoterapii. Terapeutická skupina využívá interakci mezi lidmi s podobnými životními zkušenostmi pod vedením zkušeného psychoterapeuta v bezpečném prostředí. Vzniká při Denním psychiatrickém stacionáři, dalším projektu psychiatrie v Krajské zdravotní v rámci implementace Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020–2030 v Ústeckém kraji.
Denní psychiatrický stacionář v rámci Nemocnice Most má vytvořit moderní multidisciplinární službu navázanou na akutní psychiatrickou péči v Mostě a Ústí nad Labem. Model kombinuje ambulantní léčbu, psychoterapii, psychosociální rehabilitaci a krizovou intervenci při zachování pacientů v komunitním prostředí. Projekt reaguje na dlouhodobě kritickou dostupnost psychiatrické péče v Ústeckém kraji, kde čekací doby na ambulantní psychiatrickou péči dosahují 3–6 měsíců. Součástí projektu Denní psychiatrický stacionář pro dospělé v Krajské zdravotní – Nemocnici Most je právě Terapeutická skupina.
„Na rozdíl od běžných psychiatrických oddělení, kde je směsice diagnóz a téměř polovina pacientů je přijata nedobrovolně, jsou tito lidé motivovaní a chápou, že potřebují nějakou změnu. Alternativa, jak nedospět k hospitalizaci, je pro člověka uvědomujícího si svůj psychický stav chodit do stacionáře. Než zahájíme jeho provoz, dopředu nyní nabízíme terapeutickou skupinu. Stacionární komunitní psychoterapeutická péče bude integrovaná k již úspěšně provozovanému modernímu Neurostimulačnímu centru. Pacienti tak získají celé spektrum péče o duševní zdraví,“ vysvětluje MUDr. Jakub Albrecht, Ph.D.
Terapeutická skupina
Vstupní pohovory do terapeutické skupiny budou probíhat v letních měsících. V současnosti informují veřejnost o nové službě na webu Krajské zdravotní a letáky, z nichž se dozví, co zájemce čeká a jaké jsou základní principy fungování skupinové terapie. Služba je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a skupinu vede kvalifikovaný psychoterapeut.
„Předpokládáme, že do terapeutické skupiny se budou dost často hlásit i příbuzní nemocných, protože najít způsob druhému, který nechce, je také námět terapie. Znamená to, že terapeutická skupina nemusí být jen pro pacienty v tom nejužších smyslu slova,“ upozorňuje doktor Albrecht s tím, že úspěšná terapie může najít způsoby prevence nebo zastavení propukajícího duševního onemocnění. Příbuzný pak takto ohroženého člověka může přesvědčit. „Konec konců párová terapie často začíná tím, že nejdřív přichází jenom jeden z páru, protože druhý prohlásí, že nikam chodit nebude. A s tím prvním se snažíme dobrat toho, jak postoj partnera změnit.“
Terapeutickou skupinu povede psycholožka Psychiatrického oddělení Nemocnice Most PhDr. Jana Solnařová. Podle jejích slov lidé často o nějaké formě pomoci dlouhodobě uvažují a „rozhoupou“ se ve chvíli, kdy přijde tzv. "poslední tečka", jako je problém v práci, krize v rodině, zhoršení psychických obtíží a podobně. Blízké okolí někdy na lidi také tlačí, ale motivace k psychoterapii musí vycházet z nich samých, protože kdo opravdu nechce nic měnit, nic nezmění.
„Největší přednost skupinové terapie vidím v tom, že si lidé uvědomí, že nejsou jediní, kdo má problémy a trápení. Najednou v tom nejsou sami a zažijí, někdy i poprvé v životě, opravdové porozumění a upřímnou podporu od okolí,“ říká psycholožka.
„Rozhodli jsme se pro menší počet šesti až devíti účastníků v terapeutické skupině. Nezáleží na pohlaví, ale zařazení do skupiny předchází vstupní pohovor s psychologem. Z něj vyplyne, jestli do dané skupiny – bude více běhů – toho člověka zařadit. Do skupiny budou vybráni lidi s obdobnými obtížemi, aby se mohli navzájem podporovat a motivovat,“ upřesňuje PhDr. Jana Solnařová.
Skupina je obecně vhodná pro osoby, které se chtějí rozvíjet, jsou otevření sdílení s ostatními a unesou případnou zpětnou vazbu.
„Do terapeutické skupiny se mohou hlásit i lidé, kteří nemají psychiatrickou diagnózu. Podstatné je, že je v životě něco trápí, nedaří se jim nebo nerozumí svým potížím, a rozhodli se to aktivně měnit,“ dodává.
Zájemci o zapojení do terapeutické skupiny mohou kontaktovat:
Psychiatrické oddělení Nemocnice Most, budova C, 3. podlaží, e-mail dps.mo@kzcr.eu
Bližší informace na webu:
