Proti plánu společnosti Severočeské doly a.s. (SD) na otevření nového kamenolomu na Červeném vrchu se postavili obyvatelé, kteří v drtivé většině vyhráli místní referendum. Přesto se záměr dostal na seznam strategických ložisek pro vládu ČR, což vyvolává obavy z možného obejití demokraticky vyjádřené vůle. Co bude dál?
Tichá příprava: Zalesnění, nebo kamenolom?
Podle předsedkyně Spolku Červený vrch, z.s., Lenky Bombery Piskačové, probíhaly přípravy na otevření kamenolomu dlouho v utajení, za zavřenými dveřmi radnice. Už v roce 2023, kdy vznikl finální model rekultivace po těžbě, začala obec Braňany provádět směny pozemků se soukromou majitelkou. Paní byla podle Bombery Piskačové ujišťována, že obec potřebuje souvislé pozemky na Červeném vrchu kvůli zalesnění, o plánovaném kamenolomu nepadlo ani slovo.
Majitelka parcely, se kterou obec pozemky směnila, se nyní cítí podvedená. Navíc místo slibovaného rozšíření parcely pro budoucí výstavbu získala v novém územním plánu povolení pouze pro menší počet stavebních míst.
Urychlené kroky a tajné žádosti
Oficiální kroky vedoucí k otevření kamenolomu Červený vrch v Braňanech začaly navzdory utajování rychle. Dne 18. března 2024 schválila rada obce, včetně starosty Škanty a místostarosty Šťastného (oba zaměstnanci SD), žádost Severočeských dolů o provedení průzkumných vrtů na obecním pozemku. Již o týden později, 25. března 2024, zaslaly Severočeské doly Krajskému úřadu Ústeckého kraje žádost o stanovisko k navrhovanému obsahu změny územního plánu (ÚP), což byl klíčový krok k povolení těžby.
Obyvatelé se o dění na Červeném vrchu dozvěděli až koncem dubna 2024, a to neoficiální cestou. Jejich obavy se potvrdily 30. dubna 2024, kdy SD zaslaly obci Braňany oficiální Návrh na pořízení změny ÚP zkráceným postupem. Předsedkyně spolku poukazuje na rozpor: 2. května 2024 ředitel SD Ivo Pěgřímek na setkání s občany v kulturním domě tvrdil, že Severočeské doly o změnu ÚP zatím nežádaly, ačkoliv Spolek má v držení listinné důkazy o opaku.
Vítězné referendum a pokračující boj
Masivní nesouhlas občanů vedl k okamžité reakci. Vznikl petiční výbor, který inicioval místní referendum. Když přípravný výbor předložil obci potřebný počet podpisů, muselo zastupitelstvo dne 21. května 2024 stáhnout z programu jednání bod týkající se Žádosti Severočeských dolů o změnu ÚP.
Referendum proběhlo 2. září 2024 a ukázalo drtivou vůli lidu: 90 % zúčastněných voličů se vyslovilo proti těžbě kamene na Červeném vrchu. Obec následně vyhlásila referendum za platné a pro orgány obce závazné. I když se těžaři původně vyjádřili v tom smyslu, že nebudou jednat proti vůli obyvatel, Spolek Červený vrch upozorňuje, že boj zdaleka nekončí.
Ze strany vedení obce se navíc objevily snahy výsledek referenda zpochybňovat tvrzením, že ti, kdo k hlasování nepřišli, s kamenolomem souhlasí. Obavy jsou o to větší, že místostarosta v době vyhlášení referenda aktivně psal dopisy na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) s podporou těžby kamene.
Střet zájmů? Radnice pod taktovkou těžařů
Vedení obce Braňany čelí ostré kritice veřejnosti kvůli svým úzkým vazbám na Severočeské doly (SD) a.s., které jsou navíc součástí polostátního energetického gigantu ČEZ. Klíčoví představitelé radnice – starosta Petr Škanta a místostarosta Lukáš Šťastný – jsou podle zjištění médií i Spolku Červený vrch zaměstnanci této těžební společnosti. Občané a aktivisté vnímají tuto provázanost jako přímý střet zájmů, který ovlivňuje rozhodování obce ve prospěch těžařů, nikoliv obyvatel.
Důvěryhodnost místostarosty Lukáše Šťastného navíc zpochybňují jeho minulé problémy. Před několika lety byl propuštěn ze služeb Policie České republiky za zneužití pravomoci úřední osoby a podvodu. Tato diskreditující událost posiluje obavy obyvatel o morální integritu zástupce obce, který prosazuje kontroverzní těžební záměr.
Sám místostarosta Lukáš Šťastný, který byl nyní podle předsedkyně spolku Lenky Bombery Piskačové povýšen u Severočeských dolů, nicméně ve svém zaměstnaneckém poměru u společnosti, která chce na Červeném vrchu vybudovat kamenolom, nevidí problém. Své angažmá u Severočeských dolů nehodnotí jako střet zájmů, argumentuje tím, že nepreferuje firmu jako takovou, ale spíše samotný záměr těžby. Ten podle něj představuje finanční příležitost pro obec, zejména s blížícím se avizovaným koncem těžby hnědého uhlí v nedalekém lomu Bílina. Vedení obce zkrátka v těžbě kamene vidí ekonomickou náhradu a zajištění příjmů pro Braňany do budoucna.
Tato podpora však byla patrná i v praktických krocích radnice. V době, kdy občanští aktivisté bojovali za vyhlášení referenda, se vedení obce mělo aktivně angažovat v podpoře těžebního záměru. Zaměstnanci obce měli například roznášet letáky propagující kamenolom. Obec také poskytovala prostory pro setkání Severočeských dolů s občany, kde vždy byl přítomen někdo z vedení, čímž radnice de facto vystupovala jako partner a podporovatel SD v přesvědčování veřejnosti. Pro obyvatele, kteří si v drtivé většině vynutili a vyhráli referendum proti kamenolomu, je tento postoj radnice alarmující, protože naznačuje, že jejich demokraticky vyjádřená vůle je potlačována ve prospěch komerčních zájmů firmy, kde jsou klíčoví představitelé obce zaměstnáni.
Strategické ložisko a boj o biokoridor
I přes jasné a závazné odmítnutí těžby v místním referendu se kauza Červeného vrchu přesunula na nejvyšší politickou úroveň. Lokalita se totiž dostala na seznam navrhovaných ložisek strategického významu, o kterém má rozhodovat vláda České republiky. Toto zařazení je pro Spolek Červený vrch největší hrozbou. Označení ložiska za strategické by mohlo v případě odporu místních výrazně urychlit povolování těžby a efektivně převážit státní zájem nad demokraticky vyjádřenou vůlí občanů a ochranou životního prostředí.
Spolek Červený vrch upozorňuje, že se jedná o jeden z nejproblematičtějších navrhovaných strategických bodů v republice, co se týče blízkosti obytné zástavby. Plánovaná hranice těžby by se nacházela v extrémní blízkosti prvních rodinných domů: konkrétně 230 metrů podle měření obyvatele Zdeňka Přibyla, nebo 275 metrů, jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Pro srovnání, Spolek se domnívá, že minimální vzdálenost by měla být 500 metrů. Taková vzdálenost by znamenala, že domy by byly pod neustálou palbou hluku, otřesů z odstřelů a prachu, což by razantně znehodnotilo ceny nemovitostí a prohloubilo zdravotní problémy místních.
Životní prostředí pod dalším tlakem
Obyvatelé Braňan jsou již nyní dlouhodobě vystaveni extrémní ekologické zátěži. Obec sužuje hluk, prašnost a znečištění ovzduší z těžby hnědého uhlí v blízkém lomu Bílina, provozu chemičky Orlen a těžby kaolinu. Mnoho rodin se zde potýká s vážnými zdravotními problémy. Otevřením jezera Most a vznikem největšího ptačího parku Střimická výsypka se místním obnovila naděje na klid a regeneraci krajiny po očekávaném útlumu uhelné těžby. Nový kamenolom by však tuto naději definitivně zničil a uvrhl obyvatele do další dekády života v nezdravém prostředí.
Severočeské doly se navíc neúspěšně pokusily dosáhnout změny územního plánu, což bylo zablokováno právě referendem. Nyní se podle Spolku uchylují k jiným cestám. Přes Červený vrch totiž vede biokoridor, který je důležitý pro ekologickou stabilitu území. Podle Bombery Piskačové nyní OBÚ v Mostě usiluje o zrušení tohoto biokoridoru, a to prostřednictvím svého ředitele Miloše Matze, který se účastnil spolu s místostarostou Braňan veřejného projednávání. Miloš Matz je ale v současné době postaven mimo službu.
Spolek to vnímá jako zjevný další krůček blíž ke kamenolomu, který by narušil ekosystém a zrušil přírodní ochrannou bariéru. Braňany tak místo tolik očekávaného klidu a regenerace čelí hrozbě dalšího průmyslového zásahu, který by mohl nevratně poškodit již tak poškozenou krajinu.
Dary a kompenzace: Pomoc obci, nebo skrytá páka?
Obec Braňany dlouhodobě přijímá od Severočeských dolů finanční dary jako kompenzaci za zhoršené životní prostředí. Podle Lenky Bombery Piskačové dary nesmí být označeny jako kompenzace za toleranci překročení prachových limitů, ačkoliv jimi fakticky jsou.
Těsně před referendem, v květnu 2024, schválila obec přijetí dvou významných darovacích smluv od Severočeských dolů, které měly mít podle médií hodnotu osm milionů korun. Zastupitelstvo ovšem po příchodu médií a veřejném tlaku na stejném zasedání stáhlo z programu bod týkající se klíčové žádosti SD o změnu územního plánu (ÚP), která by těžbu umožnila. To v očích mnoha občanů působilo jako účelové spojení a snaha o „uklidnění“ situace před zahájením oficiálního povolovacího procesu.
Když obyvatelé v referendu v září 2024 drtivě odmítli těžbu, Severočeské doly na tento výsledek reagovaly zastavením avizovaných darů obci. Přesto se však SD objevily v obci v jiné roli: staly se generálním sponzorem nedávného posvícení. Na tuto akci poskytly 600 000 Kč, přičemž produkci zajišťuje agentura, která úzce spolupracuje právě se Severočeskými doly. Tato finanční podpora vyvolává otázky, zda se SD i nadále nesnaží udržet si vliv a přízeň u části místních.
Jakou cenu má zdraví obyvatel Braňan? Jedné kaiserky denně
Lenka Bombera Piskačová k finančnímu přínosu pro obec dodává přirovnání: „Když jsme to spočítali, tak je to jedna kaiserka denně na obyvatele.“ Tak malý ekonomický přínos podle aktivistů nemůže vyvážit obrovskou ekologickou a zdravotní zátěž.
Obavy občanů se nicméně soustředí na mnohem hmatatelnější problémy než sponzoring: znehodnocení nemovitostí a další zhoršení životního prostředí. U jednoho domu, který se místní snažili prodat před referendem, zaznamenali, že čtyři zájemci odmítli koupi kvůli hrozbě kamenolomu. I když se jednomu domu podařilo najít nové majitele po vítězném referendu, hrozba zařazení ložiska mezi strategické suroviny opět vrhá stín nejistoty na hodnotu majetku a životní podmínky.
Proto se Spolek Červený vrch neomezuje jen na místní boj. V otevřeném dopise Vládě České republiky důrazně žádají o vyjmutí ložiska v katastru Braňan ze seznamu ložisek strategického významu. Aktivisté požadují, aby vláda respektovala demokraticky vyjádřenou vůli občanů, kteří již desítky let čelí ekologické zátěži, a zajistila jim právo na zdravý a důstojný život.
Mýtus o pracovních místech: Drahá náhrada za klid
Jedním z argumentů, kterými se Severočeské doly a vedení obce snaží těžbu obhajovat, je vytvoření pracovních míst a ekonomický přínos pro Braňany v souvislosti s útlumem uhelného lomu Bílina. Nicméně Spolek Červený vrch tato tvrzení razantně vyvrací. Podle Lenky Bombery Piskačové by kamenolom zaměstnal přibližně pouhých 30 lidí, protože celá těžba je vysoce mechanizovaná. Záměr tak nepředstavuje smysluplnou náhradu za končící uhelný důl. Přesun horníků z dolu na hnědé uhlí do kamenolomu je tak spíše iluzí.
Kromě minimálního počtu nových míst je sporný i environmentální dopad. Těžaři sice slibují, že vytěžený prostor bude rekultivován a vznikne zde jezírko, což je záměr, který se líbí i starostovi. Nicméně, jak podotýká Bombera Piskačová, taková rekultivace by proběhla nejdříve za 40 až 50 let, a do té doby by obyvatelé museli čelit dekádám prachu, hluku a otřesů.
Pro obyvatele, kteří už teď vnímají Braňany jako místo, kde jsou už po 200 let stále pod nějakým tlakem kvůli uhelnému dolu, bentonitu a chemičce, je slib jezírka v daleké budoucnosti slabou kompenzací za nevratné zničení rázu krajiny a další zhoršení zdraví. Lidé chtěli především klid po blížícím se konci uhelného lomu, a místo toho čelí hrozbě další těžby, která by jim znehodnotila majetek a ztížila životní podmínky v obci ležící pouhých 230 nebo 275 metrů od prvních domů.
Braňany teď s napětím čekají, zda v jejich případě zvítězí zdravý rozum, vůle obyvatel a právo na klidné životní prostředí, nebo budou potichu převáženy finanční a strategické zájmy těžařské společnosti, které jdou na ruku její zaměstnanci – starosta a místostarosta obce.
