Kromě toho lze však během několika hodin za volantem dojet i do úplně odlišného světa – do pravé australské buše s oranžovou hlínou, obřími termitišti, klokany skákajícími pod kola auta, historickými městečky s atmosférou minulého století a také jedním úžasným přírodním úkazem, kvůli kterému jsme se do australské pustiny vypravili my.
K návštěvě tropického Queenslandu jsme si vybrali červenec, kdy tam panují relativně příjemné teploty kolem 20 C a neprší. Samozřejmě, že jsme nejdříve navštívili i ty největší atrakce této oblasti. A nutno podotknout, že jsme byli nadšení. Jakožto milovníci podmořského světa jsme již šnorchlovali ledaskde, a tak jsme si říkali, že nás Velký bariérový útes nemůže ničím překvapit. Ale to jsme se kardinálně mýlili! V prvé řadě nás překvapil větrným počasím a zvlněným mořem, což je dáno větší vzdáleností od břehu.
Takže já, osoba, které se dělá špatně i při pohledu na dětskou houpačku, ačkoliv nadopována několika Kinedrily, jsem raději oželela svačinky, které se na lodi podávaly, a byla jsem ráda, že nekrmím rybičky. Avšak jakmile jsem strčila hlavu pod hladinu, zapomněla jsem na svůj žaludek a už se jenom kochala a žasla. Útes je prostě nádherný, obrovský, hluboký, členitý, koráli nepřeberných tvarů a barev a mezi nimi tisíce barevných rybek. Dokonce jsem plavala i blízko želvy a malého žraloka.
Pod vodní hladinou panuje harmonie, pohoda, ticho...člověk by tam chtěl zůstat navždycky. Ale bohužel, kapitán už svolává odjezd na jiné místo na útesu a poté už zpátky do přístavu. Zbývají jenom vzpomínky, barevné rybky se mi míhají před očima i v noci, bohužel ani fotky nakonec nemáme, protože nám do podvodního foťáku natekla voda. Určitě se sem musíme ještě někdy podívat a vzít s sebou děti, známé, rodinu, protože tohle opravdu musí každý aspoň jednou v životě vidět! A nutno podotknout, že co nejdříve, než koráli vlivem globálního oteplování všechny vyblednou, což už se teď bohužel děje.
Druhou již zmiňovanou zvláštností této oblasti je Národní park Daintree, prastarý deštný les s velkou biodiversitou, dosahující až k mořskému pobřeží s čistými plážemi a bílým pískem. Ale pozor, také žahavými jedovatými medúzami! Nejoblíbenější aktivitou je pozorování obrovských slanovodních krokodýlů, kteří v Daintree obývají vodní toky. Největší samci měří úctyhodných 5 metrů. Nejenom za krokodýli ale i za další zajímavou faunou a flórou jsme se vydali při projížďce na elektrickém člunu po řece Daintree. Potichu jsme pluli po hladině a měli jsme štěstí, že jsme spatřili jednoho 4metrového macka odpočívajícího na sluníčku, pravděpodobně po dobrém obědě. Více o krokodýlech a dalších zvířatech se lze dozvědět v místním krokodýlím parku. Nadšení opatrovníci zvířat vypráví, jací to jsou úžasní lovci, vybavení dokonalým čichem, zrakem, rychlostí. Když krokodýl při krmení vyskočí jeden a půl metru do výšky a klapne čelistmi, jsme rádi, že stojíme daleko za plotem. I na našem průvodci z parku byl vidět náležitý respekt, který je korunován informací, že vyjma polárního medvěda je krokodýl jediný živočich, který má člověka je součást potravního řetězce a tedy že je v přírodě aktivně loví.
Po prohlídce parku jsme nasedli do zapůjčeného auta a vyrazili vstříc dalším dobrodružstvím od pobřeží přes náhorní plošinu Artherton směrem do vnitrozemí. Tady nás čekají jenom klokani a jedovatí hadi J S sebou jsme měli leták z informačního střediska, který sliboval úžasný přírodní úkaz na konci naší cesty. A tak jsme ukrajovali kilometry stále vyprahlejší krajinou, s typickými eukalyptovými stromy, křovisky a stále oranžovější půdou. První zastávka a přenocování byla v národním parku Undara, kde výbuch sopky před 190 000 lety vytvořil největší systém lávových tunelů na světě. Samozřejmě jsme se vydali do obrovských tunelů na prohlídku. Další den jsme projížděli nádherně rudou krajinou, silnici lemovaly obří termitiště, občas na nás vykoukly krávy a jen tak tak, že jsme nepřejeli klokana, co nám hupsnul do cesty.
Odpoledne jsme přijeli k farmě s cedulí „ Cobbold Gorge“. Tak to je náš cíl cesty, na pozemku farmy se skrývá ona přírodní zajímavost. Naskákali jsme do terénního autobusu a ten nás zavezl k malé říčce. Nastoupili jsme do loďky a pluli po řece až do malého kaňonu, který se kolem nás svíral víc a víc. Obrovské oranžové skály a hladina odrážející modré nebe vytvářely úžasnou podívanou. Po projížďce jsme se prošli i na skalách nad kaňonem a poté už jsme se rádi vrátili na farmu, kde jsme se mohli osvěžit v bazénu. Krásným scenériím však ještě nebyl konec, v podvečer jsme se vydali na plavbu kánoí po blízkém jezírku, kde zapadající slunce zabarvovalo všechno do zlato-ruda. Třešinkou na dortu pak byla neskutečná hvězdná obloha, kterou lze vidět jenom daleko od osvětlených měst. Druhý den jsme se zaprášení od rudého prachu vrátili zpátky na pobřeží, naposledy se smočili v moři a plni zážitků tak zakončili naši cestu po rozmanitém queenslandském severu.
Zažijte opravdová dobrodružství a poznejte Austrálii bez starostí! Originální dovolená Austrálie se specialisty z CK Go2.
