Z vodních hlubin až po ptačí perspektivu
Technologie se k ochraně přírody využívají už zhruba od poloviny minulého století. Mezi prvními byl sonar, který po válečném období našel uplatnění v monitoringu podmořského života. V šedesátých se začaly hojně používat geografické informační systémy k mapování přírodních zdrojů a identifikaci oblastí s vysokou biodiverzitou. O dekádu později přibyly satelitní snímky, které umožnily monitorovat rozsáhlé změny v krajině, jako je odlesňování nebo úbytek mokřadů.
Na sklonku století se o slovo přihlásily hned dvě inovace najednou – GPS obojky umožnily pozorovat migrační vzorce zvířat a díky fotopastem získali vědci poprvé možnost nepozorovaně dokumentovat chování zvěře ve volné přírodě. Přehled o dění ve skutečně nepřístupných oblastech však přišel až s novým miléniem, kdy do hry vstoupily drony a s nimi spojený monitoring z ptačí perspektivy. A pokrok jede nezadržitelným tempem dál.
Všudypřítomné bezdrátové připojení, obrovská kapacita sítě a zapojení umělé inteligence dnes umožňují v reálném čase monitorovat a vyhodnocovat téměř cokoliv – od migrace ohrožených lososů až po nebezpečí požárů. V posledních letech se navíc do ochrany přírody vedle vědců, dobrovolníků a aktivistů masivně zapojují i technologičtí giganti. To se týká také společnosti Huawei, která nedávno ve Vídni oslavila pětileté výročí od založení své platformy Tech4All. Ta cílí na podporu čtyř klíčových oblastí – vzdělávání, zdraví, rozvoje technologií a přírody – a inovativní projekty má firma spolu s partnery rozjeté po celém světě.
Neziderské jezero obklopuje největší mokřad v Rakousku.
Zpěv pod drobnohledem umělé inteligence
Neziderské jezero je obklopeno největším mokřadem v Rakousku, který je útočištěm pro desítky druhů ptáků a drobných obojživelníků. Místní rákosové porosty však postupně degradují. Před třemi lety se proto společnost Huawei ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou a národním parkem Neusiedler See – Seewinkel rozhodla zprovoznit v oblasti kontinuální zvukový monitoring, který pomocí umělé inteligence analyzuje ptačí zpěv. Od té doby bylo díky této technologii možné identifikovat bezmála sedm desítek různých druhů ptactva a vytvořit rozsáhlou databázi, která podpoří tvorbu konzervačních plánů na ochranu místních ekosystémů včetně kontrolovaného vypalování rákosí pro větší odolnost a stabilitu.
Monitoring z části obstarávají malinkaté krabičky chráněné nepromokavými obaly, které napříč bažinatým terénem mokřadů rozmisťují strážci národního parku. Tato zařízení zaznamenávají okolní zvuky po dobu tří měsíců, pak jsou data stažena, vymění se baterie a krabičky mohou opět nahrávat. Jelikož je ale tento systém poměrně náročný na údržbu, ve dvou přístupnějších lokalitách byla nasazena pokročilejší technologie Huawei Guardian.
Toto zařízení vybavené solárními panely a 5G připojením dokáže zaznamenávat zvuky na vzdálenost několika stovek metrů a okamžitě je odesílat na vzdálený server. Tam jej umělá inteligence nejprve vyčistí od šumů, jako jsou například poryvy větru, a pak přichází na řadu analýza zpěvu, která určí konkrétní druh ptactva. Na základě zastoupení jednotlivých druhů v čase lze pak poměrně přesně mapovat jejich chování a vytvářet předvídatelné vzorce. Díky této technologii je možné detailně sledovat nejen druhovou rozmanitost, ale i reakce ptáků na změny v prostředí, což poskytuje cenné údaje pro budoucí správu a ochranu místního ekosystému.
Digitální ochrana lesů i šelem
Průkopnické technologie začínají sloužit jako efektivní pomocník v ekologických aktivitách po celém světě. Například iniciativa Global Forest Watch (GFW) umožňuje prostřednictvím Google Earth a umělé inteligence v reálném čase sledovat odlesňování kdekoliv na zeměkouli a její data jsou volně přístupná vědcům, ochráncům přírody i vládám. Díky tomu se daří rychleji zasahovat tam, kde dochází k nelegálnímu kácení, což pomáhá zejména v regionech, jako jsou Amazonie nebo jihovýchodní Asie.
Na africkém kontinentě naopak nyní roste popularita digitální platformy SMART (Spatial Monitoring and Reporting Tool), která pomáhá chránit divoké šelmy před pytláky a dalšími hrozbami. Vyvinulo ji konsorcium neziskových organizací a umožňuje ochráncům a výzkumníkům v terénu shromažďovat a analyzovat klíčová data. Do aplikace lze například zadat lokaci hlídek, zda-li byl při obhlídce někdo zadržen nebo došlo k nálezu a odstranění pasti či zda byl spatřen chráněný druh. Data jsou nahrána do systému, který obratem generuje mapy, grafy a reporty. Ty pak slouží k optimalizaci nasazení hlídek i sledování změn v chování, což zlepšuje účinnost ochrany ohrožených druhů.
