Voda se v Evropské unii během několika let posunula z převážně environmentálního tématu mezi strategické priority. Evropa řeší její dostupnost a kvalitu i dopady sucha. Pozornost věnuje také stavu infrastruktury, ve které se část upravené vody cestou ke spotřebitelům ztrácí. Spolu s tím roste význam dat. Bez nich není možné dobře vyhodnocovat spotřebu, hospodaření s vodou ani fungování distribučních sítí. Pro vodárenské společnosti tak evropská vodní politika stále více ovlivňuje i otázku, do jaké infrastruktury má smysl investovat dnes.
Blue Deal začal jako výzva. Dnes už má Evropa konkrétní strategii
Pojem Blue Deal se dostal výrazněji do evropské debaty v roce 2023, kdy Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vyzval k vytvoření společné evropské strategie pro vodu. Voda podle něj neměla zůstat pouze jedním z environmentálních témat, ale měla získat postavení strategické priority. Návrh obsahoval 15 principů a 21 konkrétních opatření, od investic do infrastruktury po efektivnější hospodaření s vodou.
Blue Deal sám o sobě nebyl legislativou. Šlo o politický impuls, který pomohl téma vody dostat výš na evropskou agendu. Evropská komise dnes jeho roli při formování evropské vodní politiky uznává.
V červnu 2025 Evropská komise představila European Water Resilience Strategy. Ta stanovuje tři hlavní cíle: obnovit a chránit vodní cyklus, vytvořit konkurenceschopnou ekonomiku, která s vodou nakládá efektivně, a zajistit čistou a dostupnou vodu a sanitaci pro všechny.
Součástí přístupu je princip Water Efficiency First. Jeho podstatou je dát před navyšováním nabídky vody přednost omezování poptávky a nadměrných odběrů, efektivnějšímu využívání vody a jejímu opětovnému použití. EU si zároveň stanovila cíl zlepšit do roku 2030 efektivitu využívání vody alespoň o 10 %.
Pro vodárenství se tak do popředí dostává modernizace infrastruktury, snižování ztrát vody a lepší práce s daty.
Co už povinné je a co zatím není
Water Resilience Strategy ukazuje směr evropské politiky, ale sama o sobě vodárenským společnostem neukládá povinnost zavést konkrétní technologii nebo plošně instalovat chytré vodoměry.
Část požadavků už ale vychází z platné legislativy, konkrétně ze směrnice o pitné vodě (EU) 2020/2184. Ta je v platnosti od roku 2020 a jednotlivé požadavky nabíhají postupně:
- od 12. ledna 2026 platí nové limity pro vybrané parametry kvality pitné vody, včetně PFAS neboli takzvaných věčných chemikálií. Pro PFAS zároveň začalo povinné harmonizované monitorování;
- do 12. ledna 2026 měly členské státy Evropské komisi předat vyhodnocení úrovně ztrát vody ve svých distribučních sítích. Hodnocení musí zahrnovat alespoň dodavatele, kteří denně dodávají 10 000 m³ vody nebo zásobují 50 000 lidí;
- do 12. ledna 2028 má Komise na základě získaných dat a průměrné evropské úrovně ztrát stanovit prahovou hodnotu. Státy, které ji překročí, budou mít dva roky na předložení akčního plánu ke snížení ztrát.
Evropská politika se tedy vedle kvality vody zaměřuje stále více také na to, jak efektivně voda prochází distribučním systémem a jak velká část se v něm ztrácí. Aby bylo možné ztráty vyhodnocovat, hledat jejich příčiny a sledovat dopad přijatých opatření, jsou potřeba kvalitní a dostupná data.
Další krok: digitalizace vodárenství
Dalším připravovaným krokem je Action Plan on Digitalisation in the Water Sector, jedna z hlavních iniciativ Water Resilience Strategy. Evropská komise k němu na jaře 2026 spustila veřejnou konzultaci, která probíhala od 27. května do 24. června. Mezi tématy uvádí širší využití IoT, chytrých senzorů a měřidel i celoevropskou iniciativu Smart Metering for All. Finální nezávazné sdělení Komise se očekává ve čtvrtém čtvrtletí 2026.
Komise v souvislosti s digitalizací výslovně zmiňuje také detekci úniků. Chytré digitální měření podle ní nabízí významný potenciál pro jejich lepší odhalování a digitální technologie mají pomoci vodárenskou infrastrukturu efektivněji řídit.
V praxi je potřeba rozlišovat různé úrovně měření. Data z vodoměrů mohou pomoci sledovat spotřebu, zachytit neobvyklé změny a spolu s dalšími údaji upozornit na možné ztráty. Pro přesnou lokalizaci poruch a úniků v distribuční síti se používají také další technologie, například průtoková a tlaková měření nebo specializované systémy pro detekci úniků.
Čím více relevantních dat má provozovatel k dispozici, tím lépe může porovnávat jednotlivé části sítě, sledovat změny v čase a zaměřit další kontrolu tam, kde data ukazují odchylky.
Digitalizace vodárenství proto není jen otázkou dálkového odečtu. Jde také o to, jak data z měření dostat do systémů, ve kterých je možné je dál využít.
Modernizace nemusí znamenat výměnu všeho, co už funguje
To je podstatné pro společnosti, které dnes rozhodují o investicích s životností deset, patnáct nebo více let. Vodárenská infrastruktura není jednotná. V provozu jsou různé generace měřidel, různé komunikační standardy a zařízení od různých výrobců.
Plošná výměna celé instalované základny proto nemusí být vždy ekonomicky ani technicky nejvhodnější cestou k digitalizaci.
Jednou z možností je retrofit stávajících měřidel, tedy jejich doplnění o komunikační vrstvu umožňující dálkový odečet a další práci s daty. Pokud funkční vodoměr podporuje například M-Bus, Wireless M-Bus nebo pulsní výstup, lze jeho data získávat pomocí IoT převodníku a předávat je prostřednictvím sítí NB-IoT nebo LoRaWAN do systému, ve kterém je vodárenská společnost dál zpracovává.
Problém tak nemusí být v samotném měření. Často je potřeba vyřešit především to, jak data ze stávajících měřidel získat a dostat je do systému, který je dokáže využít.
Právě na tento typ řešení se zaměřuje česká technologická společnost ACRIOS Systems. Vyvíjí zařízení, která propojují existující měřicí infrastrukturu s moderními komunikačními sítěmi a datovými systémy. Tento přístup lze využít například tam, kde vedle sebe fungují různé typy a generace měřidel a digitalizaci je potřeba zavádět postupně, bez nutnosti měnit funkční měřidla pouze kvůli dálkovému odečtu.
Modernizaci má podpořit i evropské financování
Evropská politika se neomezuje jen na regulaci a strategické dokumenty. Evropská investiční banka v rámci svého EIB Group Water Resilience Programme navyšuje v letech 2025 až 2027 financování vodohospodářských projektů na 15 miliard eur. Cílem je přispět k celkové mobilizaci až 40 miliard eur vodohospodářských investic.
Financování se má týkat velké infrastruktury, jako jsou vodovodní sítě, zásobníky nebo úpravny, ale také projektů zaměřených na snižování ztrát, efektivnější hospodaření s vodou a technologické inovace.
Vedle financování funguje také Sustainable Water Advisory Facility. Prostřednictvím této platformy poskytuje EIB technické a finanční poradenství při přípravě vodohospodářských investic, například při modernizaci stárnoucích sítí nebo u projektů zaměřených na omezení ztrát vody.
Investice do infrastruktury musí počítat i s budoucími nároky na data
Změny v evropské vodní politice nepřicházejí najednou. Část požadavků už vyplývá z platné legislativy. Water Resilience Strategy určuje další směr. Připravovaný plán digitalizace ukazuje rostoucí roli dat, smart meteringu a digitálních technologií při sledování spotřeby, ztrát a fungování vodárenské infrastruktury. Současně vznikají finanční nástroje na její modernizaci.
Pro vodárenské společnosti proto není podstatné jen to, jaké požadavky platí dnes. Při plánování investic je potřeba počítat také s tím, zda bude možné z nové infrastruktury během její životnosti získávat a využívat potřebná data.
Vodoměr může spolehlivě měřit spotřebu ještě řadu let. Není proto vždy nutné jej měnit jen kvůli dálkovému odečtu. Stále důležitější ale bude možnost naměřená data získat, bezpečně přenést a využít je pro efektivnější provoz, sledování spotřeby i lepší práci se ztrátami vody.
O společnosti ACRIOS Systems
ACRIOS Systems je česká technologická společnost, která dodává bezpečná a spolehlivá řešení pro dálkový odečet měřidel. Zaměřuje se na modernizaci stávajících instalací pomocí převodníků a na zakázkový vývoj IoT řešení. Navrhuje vlastní hardware, firmware i integrace tak, aby se výsledné řešení snadno začlenilo do systémů zákazníka a odpovídalo konkrétním požadavkům projektu. Společnost disponuje vlastním vývojovým týmem a realizuje projekty napříč Evropou.
