V domech po celé republice jsou instalovány miliony měřidel, která spolehlivě měří spotřebu tepla či vody. Do správy budov ale vstupuje nová realita: evropská směrnice o energetické účinnosti (EED) postupně prosazuje dálkové odečty a častější informování o spotřebě. Vstupuje v platnost od roku 2027. Pro výbory SVJ a správce domů tak vyvstává otázka, jak se na tuto změnu připravit, aniž by to znamenalo plošnou výměnu měřidel a výrazné navýšení nákladů.
Odečty spotřeby patří k činnostem, které ve správě domu obvykle probíhají tiše na pozadí. Stačí ale několik nepřístupných bytů a z rutiny se rychle stává problém. Dlouhá léta se to řešilo náhradními termíny nebo odhady. Jenže očekávání se mění. Tlak na přesnější data roste, a to nejen kvůli vyúčtování, ale i proto, že obyvatelé chtějí mít svou spotřebu více pod kontrolou a vidět ji průběžně, ne až jednou ročně.
Co přesně EED ukládá
U stávajících instalací je rok 2027 klíčovým milníkem, od kterého vzniká povinnost zajistit dálkově čitelné odečty spotřeby tepla a teplé vody v souladu se směrnicí EED. Stávající zařízení mají být do té doby dovybavena nebo nahrazena tak, aby tuto povinnost splňovala.
Zároveň se počítá s tím, že tam, kde dálkový odečet existuje, mají obyvatelé dostávat přehled o spotřebě častěji, typicky v měsíčním režimu.
Retrofit místo výměny
Na první pohled to může působit jako předzvěst rozsáhlých investic a nutnosti vyměnit všechna měřidla. V praxi ale často platí jednodušší scénář. Zkušenost ze správy domů ukazuje, že řada instalovaných měřidel měří spolehlivě, ale nebyla navržena pro další přenos dat. Problém tak nebývá v samotném měření, ale v tom, jak data z měřidel dostat do systému, se kterým dokážou pracovat správci i zpracovatelé vyúčtování.
Proto se v posledních letech prosazuje přístup, který je pro starší domy často nejrealističtější: doplnění měřidel o komunikační vrstvu. Měřidlo zůstává na svém místě, ale přibývá k němu modul nebo sběrnice, která data přečte a odešle dál.
V domech, kde jsou instalována měřidla různých výrobců a typů, se tento přístup ukazuje jako praktičtější než snaha všechno sjednotit na jednu technologii. Komunikační sběrnice zde fungují jako „překladová vrstva“ mezi měřidly a datovým systémem. Díky tomu dům není vázán na jednoho výrobce a při obnově nebo rozšiřování systému může vybírat z více dodavatelů.
Dálkový odečet nepřináší jen komfort. Správcům ubývá domlouvání termínů a problémů s přístupem do bytů. Obyvatelé získávají přehled o spotřebě dříve než jednou ročně při vyúčtování a snáze si všimnou, že se děje něco neobvyklého. Pro dům jako celek to znamená méně krizových situací a méně odečtů řešených na poslední chvíli.
Funkčnost řešení potvrzují realizované projekty v Česku i zahraničí. Například v litevském Vilniusu vznikla městská infrastruktura pro dálkové odečty, která dnes sbírá data ze statisíců měřidel do jednoho systému. Česká společnost ACRIOS Systems do projektu dodala deset tisíc sběrnic a navrhla řešení, které dokáže pracovat s měřidly různých výrobců a typů. Zkušenosti z takto rozsáhlého projektu se pak přirozeně přenášejí i do prostředí bytových domů, kde je technologická různorodost běžnou realitou.
Klíč je v přístupu, ne v rozpočtu.
Směrnice EED přináší změnu, která se dotýká velké části bytových domů. Neznamená ale automaticky nutnost plošných výměn techniky. Řešením je retrofit stávajících měřidel, tedy jejich doplnění o komunikační vrstvu umožňující dálkový odečet a práci s daty. Volba technického přístupu pak zásadně ovlivňuje náklady i náročnost celého přechodu.
O společnosti ACRIOS Systems ACRIOS Systems je česká technologická společnost, která dodává bezpečná a spolehlivá řešení pro dálkový odečet měřidel. Zaměřuje se na modernizaci stávajících instalací pomocí převodníků a na zakázkový vývoj IoT řešení. Navrhuje vlastní hardware, firmware i integrace tak, aby se výsledné řešení snadno začlenilo do systémů zákazníka a odpovídalo konkrétním požadavkům projektu. Společnost disponuje vlastním vývojovým týmem a realizuje projekty napříč Evropou. |
