Česká republika získala v celkovém hodnocení 47,5 bodu ze 120 možných, což ji řadí do střední části vyspělých ekonomik – tedy zemí, jejichž roční příjem na obyvatele přesahuje přibližně 13,9 tisíce dolarů. Česko má podle výsledků několik výrazných silných stránek. Jednou z nich je oblast tvorby dat, která odráží například to, jak intenzivně lidé používají internet, chytré telefony nebo zařízení internetu věcí (IoT).
Velmi dobře si Česká republika vede také v oblasti zpracování a ukládání dat. Tento pilíř ukazuje, jak země zvládá provoz moderních datacenter, cloudových služeb a výpočetních systémů – tedy infrastruktury, na níž stojí dnešní digitální služby i umělá inteligence. V této oblasti se Česko umisťuje nad světovým průměrem. Dobré výsledky vykazuje rovněž oblast digitálních aplikací, konkrétně digitalizace podniků, služeb i veřejné správy.
Nejslabší oblastí pro Českou republiku je naopak dostupnost vysokorychlostního pevného internetového připojení. Zatímco mobilní 5G sítě a celkové pokrytí jsou nad průměrem, problémem zůstává nízká míra zavedení optických sítí, což v celkovém hodnocení této oblasti řadí Česko na stejnou úroveň jako naše slovenské sousedy. Pod průměrem je také oblast Green Energy, která hodnotí, do jaké míry je digitální infrastruktura napájená čistými zdroji energie. Kvůli tomu nemůže Česká republika zatím budovat moderní datová centra v takovém rozsahu jako země s vyšším podílem obnovitelných zdrojů.
Report zároveň zdůrazňuje, že svět se nachází v momentu, kdy digitální ekonomika přestává být jen o konektivitě a přechází do fáze inteligentní ekonomiky poháněné daty a umělou inteligencí. Podle závěrů GDII se již do roku 2030 očekává, že AI vytvoří globální ekonomickou hodnotu přesahující 22 bilionů dolarů, zatímco digitální ekonomika dosáhne v roce 2025 přibližně čtvrtiny světového HDP.
V evropském kontextu je zřejmé výrazné zrychlení investic do datové infrastruktury, které vedou zejména severské země či Nizozemsko a Irsko. Tyto státy dokázaly propojit strategické záměry s reálnými investicemi, především v technologiích umožňujících velkoobjemové zpracování dat, cloudové služby a energeticky úsporná datacentra. Česká republika si sice drží solidní výchozí pozici, ale tempo investic je pomalejší než u zemí, které dnes určují směr evropské digitální transformace.
GDII zároveň upozorňuje, že mnoho států včetně Česka má vytvořené kvalitní strategické dokumenty, avšak rozdíl mezi deklarovanou politikou a skutečnými investicemi je stále výrazný. Mezinárodní srovnání potvrzuje, že nejrychleji rostoucí ekonomiky jsou ty, které dokážou propojit strategii, financování a realizaci do konzistentního celku.
Z pohledu České republiky bude klíčové nadále posilovat investice do infrastruktury připravené na AI, modernizovat datová centra a podporovat energeticky efektivní řešení. Zásadní je také podpora vzdělávání v oblastech datové vědy, umělé inteligence a strojového učení, které budou tvořit páteř ekonomiky příští dekády. Závěr GDII je proto jednoznačný: digitalizace je dnes jen výchozím bodem. Budoucnost určí státy, které dokážou data využít jako nový výrobní faktor a opřít svůj růst o umělou inteligenci.
Kompletní informace nejen o Česku najdete zde: Odkaz.
